8 C 46/2021-33 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 3 050 Kč s příslušenstvím. Učinila tak s odůvodněním, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin ve voze tramvajové linky [anonymizováno] na zastávce (místě kontroly) [ulice] ve městě [obec] a dále dne [datum] v [údaj o čase] hodin ve voze tramvajové linky [anonymizováno] na zastávce (místě kontroly) [ulice] ve městě [obec] žalobkyní pověřená osoba při kontrole zjistila, že žalovaná uskutečnila jízdu bez platného jízdního dokladu, o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Jízdné ani přirážku k jízdnému v celkové výši 3 050 Kč (tj. jízdné 2 x 25 Kč a přirážka k jízdnému 2 x 1 500 Kč) žalovaná neuhradila, a to ani poté, co jí byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřily, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin byla na tramvajové lince kurz [číslo] na zastávce [ulice] v [obec] revizorem kontrolována cestující – žalovaná, která cestovala bez jízdního dokladu. 5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin byla na tramvajové lince kurz [číslo] na zastávce [ulice] v [obec] revizorem kontrolována cestující – žalovaná, která cestovala bez jízdního dokladu. 6. Dle smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně, jejichž obsah je soudu znám z úřední činnosti, ke dni uskutečnění přepravy žalované činila výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu částku 1 500 Kč a výše jízdného částku 25 Kč. 7. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], podanou k poštovní přepravě dne [datum], a předžalobní upomínkou ze dne [datum], podanou k poštovní přepravě dne [datum], byla žalovaná zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání. 8. Podle § 2550 a § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní přepis, zejména přepisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 9. Podle § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, 3, 5 a 6, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Platí-li cestující jízdné před nástupem do vozidla, dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (§ 37 odst. 5 písm. b/ zákona o dráhách). Podle § 49 odst. 3 téže vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní podmínky vyhlášené dopravcem. 10. Podle § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.500 Kč. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se dne [datum] a dále dne [datum] na tramvajové lince [číslo] přepravovala prostředkem hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu. Jak plyne z citovaného ustanovení § 2550 občanského zákoníku, základní povinností dopravce je provést přepravu cestujícího a základní povinností cestujícího je zaplatit cenu přepravy a dodržovat podmínky, za nichž se přeprava poskytuje. Při nezaplacení ceny přepravy je cestující povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, jejíž podmínky a výše jsou stanoveny v příslušných právních předpisech, tj. v zákoně č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě autobusové dopravy) a v zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách (v případě metra, tramvajové, trolejbusové a vlakové dopravy) a dále ve smluvních přepravních podmínkách dopravce. Smlouva o přepravě, na jejímž základě vznikají jejím účastníkům zmíněné povinnosti, je u hromadných dopravních prostředků v zásadě uzavírána ve formě konkludentního jednání. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení právě takovým způsobem smlouvu o přepravě uzavřeli a žalovaná cenu přepravy, která je splatná předem, nebo bezodkladně po nástupu do vozidla, neuhradila, domáhá se žalobkyně zcela důvodně zaplacení jak dlužného jízdného ve výši 2 x 25 Kč, tak i peněžité sankce ve výši 2 x 1 500 Kč za jízdu žalované bez platného jízdního dokladu. Žalovaná žalobkyní uplatněný nárok v průběhu tohoto řízení nikterak nezpochybnila, žádné námitky nevznesla. Protože má nárok žalobkyně oporu v provedeném dokazování a je v souladu s platnou právní úpravou, rozhodl soud tak, že žalobě co do jistiny i zákonného příslušenství pohledávky vyhověl (výrok I.). 13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a má tak proti žalované právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč. Při výpočtu nákladů právního zastoupení soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně z § 14b, dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč 200 Kč, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, když tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za celkem 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) ve výši 600 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč úkon ve výši 300 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona, ve výši 189 Kč Celkem žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. 14. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.