10 C 88/2021-86 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku I. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jednalo se spotřebitelský úvěr, který sloužil částečně na konsolidaci již mezi stranami dříve sjednaného úvěru na úvěrovém účtu [číslo] [bankovní účet], novým úvěrovým účtem byl účet č. [bankovní účet]. Mezi stranami byla sjednána úroková sazba 6,90 % ročně, žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, žalovaný se zavázal splácet poskytnutí úvěr včetně úroků a poplatků v měsíčních splátkách 9 571 Kč, celkem 96 splátek, splatných k 20. dni měsíce. Poprvé se žalovaný dostal do prodlení v 10/2017, nicméně dále nepravidelně hradil, v době 7/2019 dokonce dorovnal dlužné částky, od 8/2019 do 5/ 2020 v zásadě ničeho nehradil, proto žalobkyně celou dlužnou částku z tohoto úvěru zesplatnila ke dni 2. 5. 2020 (žalovaný provedl částečnou úhradu v 6/ 2020), přes opakované výzvy žalobkyně, včetně výzvy s upozorněním na možnost domáhat se dlužné částky u soudu, žalovaný zůstal dlužen částku, které se žalobkyně žalobou domáhá. 2. Žalovaný kritizuje postup žalobkyně při řešení celé situace, kdy se dostal do prodlení, vzhledem k jeho finanční situaci potřeboval smírné řešení, před zesplatněním úvěru žalovaný pracoval (a nadále pracuje) v gastronomii, s ohledem na vládní opatření související s epidemií SARS-Cov2 zůstal bez práce a bez příjmu. Dlužnou částku vůči žalobkyni chce vypořádat ve splátkovém režimu a ve smíru. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, dle které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 700 000 Kč, vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], který bude formou automatického inkasa sloužit také ke splácení poskytnutého úvěru. Žalovaný se zavázal, že úvěr bude splácet včetně úroků a dalších cen dle všeobecných podmínek a platného ceníku, které jsou nedílnou součástí smlouvy, v pravidelných měsíčních splátkách 9 571 Kč (první splátka splatná 20. 10. 2017, poslední splátka splatná dne 22. 9. 2025), celkem 96 splátek. Mezi stranami byla ujednána úroková sazba 6,90 % ročně, výše RPSN v době uzavření smlouvy 7,23 % (to znamená celkově splatná částka při splnění všech předpokladů 918 803 Kč). Dle čl. 2 2 je účelem úvěru splacení dluhů z poskytnutého úvěru na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Dle čl. 8 1 je porušením smlouvy prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, nebo prodlení se splácením více jak 2 splátek. Dle čl. 8 2 b) může žalobkyně při porušení smlouvy prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, tedy žalovaný bude povinen jednorázově zaplatit všechny dluhy z úvěru, ve lhůtě a za podmínek dle písemné výzvy. Žalobkyně doložila Všeobecné obchodní podmínky, Soukromá klientela, a dále Ceník. Dle výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] byla částka 504 489,50 Kč použita na konsolidaci původního úvěru, částka 195 510,50 Kč bezhotovostně čerpána. Žalobkyně doložila platební historii k uvedenému úvěrovému účtu, dle které je zjevné, že žalovaný hradil opravdu nepravidelně, dostávala se často do prodlení, a to v podstatě od prvních měsíců splácení. Ke splnění povinnosti žalobkyně, zabývat se úvěruschopností žalovaného před sjednáním úvěru, žalobkyně doložila listinu (ze dne [datum] a dále pak ze dne [datum]) zachycující postup žalobkyně při tomto ověřování, zajímal ji měsíční příjem žalovaného a jeho výdaje, stejně takto, jaké závazky je povinen současně splácet. Výzvou ze dne 3. 4. 2018 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky po splatnosti, výzvou ze dne 20. 5. 2018 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky po splatnosti, výzvou ze dne 31. 7. 2018 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky po splatnosti, výzvou ze dne 1. 9. 2018 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky po splatnosti, výzvou ze dne 3. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky po splatnosti, dopisem ze dne 2. 5. 2020 žalobkyně žalovanému oznámila, že zesplatnila celou dlužnou částku úvěru. Dopisem ze dne 15. 12. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (odeslání výzvy doloženo podacím archem ze dne 16. 12. 2020). 5. Závazkový vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), smluvním ujednáním a smluvními podmínkami. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o o spotřebitelském úvěru. 6. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky. 8. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o úvěru (dle § 2395 an. o. z.), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v částce 504 489,50 Kč na konsolidaci předchozího úvěru sjednaného s žalobkyní, v částce 195 510,50 Kč bezhotovostně bez vázání účelu, tedy celkem 700 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem z úvěru v sazbě 6,90 % ročně, a to tak, že zajistí dostatek peněžních prostředků na úvěrovém účtu, ze kterého bude prováděno automatické inkaso ve výši 9 571 Kč měsíčně, vždy k 20. dni měsíce. Žalobkyně dostála svému závazku, když žalovanému poskytla uvedené peněžní prostředky. Žalovaný nedostál svému závazku, když se dostávala pravidelně do prodlení. Žalobkyně proto zesplatnila v souladu s čl. 8 písm. b) smlouvy celou dlužnou částku. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná, a to jak pro žalovanou jistinu 547 664,99 Kč, tak pro částku kapitalizovaného úroku z úvěru 23 685,80 Kč (od [datum] do 14. 12. 2020), 6,90% úroku ročně z částky 546 795,12 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení 6,51 Kč (od [datum] do 2. 5. 2020), 10% úrok ročně z částky 547 664,12 Kč od 3. 5. 2020 do zaplacení. Pokud žalovaný namítá, že chtěl celou situaci s žalobkyní řešit smírně, pak soud dodává, že kdyby tomu tak skutečně bylo, určitě by mu žalobkyně vyšla vstříc, když mu ostatně vycházela vstříc opakovaně, když dlouhodobě platil nepravidelně a nikoli v plné výši sjednané splátky a tedy opakovaně porušoval smluvní ujednání, kdy teprve až 2. 5. 2020 žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého dluhu. Naopak, dle soudu se žalovaný snaží pouze vyhnout své platební povinnosti, která je mu známa. Žalovanému musí být jasné, že pokud si sjednal úvěr, musí jej splatit. Odkládat splatnost, posečkávat s platbami apod., nelze neustále. V takové situaci by byla výrazně znevýhodněna žalobkyně, v soukromoprávním styku je nutné dodržovat zásadu Pacta sunt servanda („ smlouvy se mají dodržovat“). O ledabylém přístupu žalovaného svědčí i to, že nereaguje na výzvu soudu, když žádá o splátky nebo namítá svoji platební neschopnost v souvislostech pandemické situace SARS-Cov2, avšak k výzvě soudu neuvádí žádné podstatné skutečnosti (tj. na výzvu soudu nereaguje). Pandemie vypukla v únoru/ březnu 2020, žalovaný byl v prodlení dávno před pandemií, je zjevné, že tato procesní obrana žalovaného je pouze pokusem, jak oddálit vydání pravomocného rozhodnutí, kterým bude zavázán k úhradě dlužné částky. Proto soud žalobě vyhověl, a to zcela. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přízná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňová