10 C 95/2021-48 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 7 849,99 Kč s příslušenstvím, jakožto dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným dne [datum], na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 7 000 Kč, přičemž tuto se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem 932 Kč, odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 2 728 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 1 642 Kč v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, poslední ve výši 246 Kč. Žalovaný uhradil do 18. 12. 2020 částku 4 200 Kč, na jistině dluží 4 848,07 Kč a na poplatku 3 001,92 Kč (při původní jistině 7 000 Kč a poplatku 5 302 Kč musel žalovaný uhradit více, a to 4 452,01 Kč). Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena dotazem na jeho majetkové, pracovní, rodinné a jiné poměry s tím, že došlo k ověření oproti předloženým dokladům, vyžádaných od žalovaného, zejména pracovní smlouva a třikrát výplatní páska, viz zákaznická karta ze dne [datum], žalovaný byl lustrován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný měl zaměstnání na plný pracovní úvazek s příjmem 16 530 Kč a dalším příjmem domácnosti 11 500 Kč, proto byl považován vzhledem k výši zápůjčky za dostatečně solventního. Žalobkyně požaduje zkapitalizovaný 29% roční úrok ve výši 1 374,70 Kč (za období od 2. 1. 2020 do 18. 12. 2020 z částky 4 848,07 Kč), zkapitalizovaný 9,75% roční úrok z prodlení ve výši 710,34 Kč (za období od 27. 6. 2019 do 18. 12. 2020), dále 29% úrok ročně z částky 4 848,07 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a 9,75% úrok z prodlení ročně z částky 4 848,07 Kč od [datum] do zaplacení. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] (středa) bylo mezi žalovaným, jakožto spotřebitelem, a společností [právnická osoba], [IČO] (dle obchodního rejstříku je od [datum] předmětem podnikání této společnosti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru), uzavřeno písemné ujednání, označené jako smlouva o zápůjčce [číslo] na základě kterého tato společnost poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy žalovanému 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnutou částku vrátí společně s poplatkem 5 302 Kč, který se skládal z úroku 932 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 2 728 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 1 642 Kč, a to v 45 týdenních splátkách ve výši 274 Kč, poslední splátka ve výši 246 Kč. Splátky jsou splatné vždy do konce splátkového období, splátkovým obdobím je doba, za kterou musí klient uhradit jednu splátku zápůjčky. Bylo sjednáno týdenní splátkové období. První splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. První splátka byla splatná dne [datum] (středa), další splátky jsou splatné do konce dalšího následujícího splátkového období, tedy vždy do středy daného týdne. Poslední splátka je splatná při řádném a včasném splácení [datum]. Výše RPSN činí 312,54 %. Ze zákaznické karty klienta soud zjistil, že žalovaný tuto dne [datum] vyplnil tak, že požaduje poskytnutí zápůjčky 6 000 Kč, a dále uvedl, že bydlí jako spolubydlící (bez uvedení toho, kde, a jakou formu toto spolubydlení má, nájem, s kým bydlí, zda se spolupodílejí na nákladech bydlení apod.), má učňovské vzdělání, je ženatý, nemá auto, vyživuje dvě osoby, je zaměstnán na plný pracovní úvazek u [právnická osoba], jako manipulační dělník, s měsíčním příjmem 16 530 Kč, dalšími příjmy domácnosti 11 500 Kč (bez uvedení zdroje příjmu), při vyplnění karty byla předložena pracovní smlouva, resp. dle doložené kopie přílohy její dodatek ze dne [datum], kterým se trvání pracovního poměru prodlužuje do [datum], a tři výplatný pásky, výplatní páska za listopad 2018 s čistým příjmem 15 422 Kč, na účet po přednostních srážkách 11 366 Kč, za prosinec 2018 s čistým příjmem 17 638 Kč na účet po přednostních srážkách 14 901 Kč, za leden 2019 s čistým příjmem 23 966 Kč (žádné srážky), odhadované měsíční výdaje 9 500 Kč (bez jakéhokoli doložení výdajů, minimálně nákladů na bydlení), zápůjčku u jiné společnosti nemá, má bankovní účet, má kreditní kartu. Malým textem je na druhé straně dole uvedeno, že žadatel o zápůjčku čestně prohlašuje, že proti němu není veden výkon rozhodnutí ani exekuce, a ani si není vědom toho, že by mu hrozily. Obdobné ve vztahu k insolvenčnímu řízení. Smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu, rozděleného na 10 článků. Smluvní podmínky nejsou žalovaným podepsány. Smluvní podmínky neobsahují ujednání o automatickém zesplatnění v případě prodlení vydlužitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami společnosti za jinými dlužníky na žalobkyni. Dle výňatku z přílohy [číslo] soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným (na straně 74 ze 103). Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení). Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce, opětovně upozorněn na postoupení na žalobkyni (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání této výzvy). 5. Z činnosti soudu bylo zjištěno, a to z řízení sp. zn. 3 C 89/2020, že žalovaný měl v době sjednání zápůjčky dne [datum] závazek ze zápůjčky i u jiného nebankovního poskytovatele úvěru, a to společnosti [právnická osoba], ze dne [datum]. 6. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Ve vztahu k žalované pohledávce má soud dále s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaný zažádal právního předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], o poskytnutí zápůjčky, přičemž jeho původní záměr byl získat zápůjčku v hodnotě 6 000 Kč, jak vyplnil v zákaznické kartě. Dle samotné smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným, bylo mezi nimi nakonec uzavřeno ujednání, na základě kterého [právnická osoba], poskytl žalovanému 7 000 Kč v hotovosti. V této věci se nepochybně jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelskou zápůjčku ve smyslu § 2390 an. o. z., o komerčně nazývanou„ rychlou“ zápůjčku poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutou zápůjčku splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí zápůjčky dlužníku i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, žalobu d