4 C 132/2019-304 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 26. 7. 2019, domáhala se žalobkyně určení vlastnického práva k nemovitým věcem ve výroku tohoto rozhodnutí označeným v podstatě s odůvodněním, že jako prodávající uzavřela s žalovanou jako kupující kupní smlouvu ze [datum] (kupní smlouva I.) a následně ze [datum] (kupní smlouva II.), přičemž tvrdí, že obě kupní smlouvy byly uzavřeny neplatně a takto je i nadále vlastníkem popsaných nemovitých věcí. V detailním vylíčení skutkového stavu popisuje, že na podzim roku [rok] primárně kontaktovala žalovaná žalobkyni s tím, že pokud na žalobkyni bylo vedeno hned několik exekučních řízení, žalovaná toho využila, s tím, že jí s dluhy pomůže a oddluží. Při jednáních mezi žalobkyní a žalovanou byly diskutovány pouze možnosti stran vyřešení dluhů, které žalobkyni tížily, rozhodně však předmětem nebyl odkup nemovitých věcí, které žalobkyně v dané době vlastnila. [datum] se osoby žalovanou pověřené k vedení jednání dostavily do bydliště žalobkyně, kde ji v rychlosti předestřely několik listin a dožadovaly se jejich podpisu s tím, že jejich obsah žalobkyně číst nemusí, neboť ji s obsahem samy seznámí. Nechala se odvést na poštu k úřednímu ověření podpisu a obsah listin, které podepsala, neobdržela ani v prosté kopii. Později při bližším ohledání obsahu dokumentů zjistila, že kromě kupní smlouvy I. a II., podepsala rovněž nájemní smlouvu s nájemným v částce 7 000 Kč, smlouvu o zřízení zástavního práva k zajištění směnky vlastní, kterou měla vystavit jako dlužník na směnečnou sumu 500 000 Kč se splatností k [datum]. Žalobkyně si však není vědoma, že by takovou směnku vystavila, ani toho, jaká pohledávka měla být touto směnkou kryta. Konstatuje tedy, že smlouvy obsahují celou řadu ujednání, která neúměrně zkracují práva žalobkyně a příčí se dobrým mravům. Sjednaná výše kupní ceny je ve vztahu k tržní ceně všech převáděných nemovitých věcí v hrubém nepoměru, přičemž způsob výplaty kupní ceny měl být proveden formou poštovní poukázky a žalovaná se současně zavázala provést konečné vyúčtování, což nikdy neučinila. Žalobkyně takto tvrdí, že při uzavírání obou kupních smluv žalovaná využila tísně, nezkušenosti a rozrušení žalobkyně a takto je na kupní smlouvě nutno pohlížet jako na smlouvy neplatné. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí návrhu v plném rozsahu s odůvodněním, že žalobu nepovažuje za důvodnou. Ve svém vyjádření došlé soudu 27. 1. 2020 odůvodňuje, že pokud žalovaná nezpochybňuje, že mezi účastníky došlo k uzavření obou kupních smluv, na základě kterých byl proveden zápis změn v Katastru nemovitostí, a to ke konci roku [rok], respektive počátkem roku [rok], přičemž vkladové řízení bez komplikací proběhlo, pak žalobkyně začala napadat platnost smluv až půl roku poté. Tvrdí- li žalobkyně, že si nebyla vědoma, že podepisuje jakékoli kupní smlouvy, je to vyloučeno i z časových souvislostí, když v době podpisu druhé kupní smlouvy byl již proveden zápis vlastnického práva na podkladě první kupní smlouvy a vždy žalobkyně měla možnost text podepisovaný k dokumentu prostudovat a díky korespondenci od Katastrálního úřadu musela být seznámena s tím, že došlo k převodu vlastnické práva. Přesto přistoupila k podpisu kupní smlouvy II. Shledává tedy tvrzení žalobkyně ryze účelovými, když žalovaná nabízela služby spočívající v pomoci v těžkých životních situacích, když hrozilo v důsledku dluhů a množství exekucí, že dojde k exekuční dražbě nemovitostí, v nichž dlužník bydlí. Dále žalovaná popsala, že v rámci řízení o nároku ze směnky popsala žalobkyně, že měla možnost s dokumenty seznámit a věc konzultovat se svými příbuznými či jinými osobami. Z toho žalovaná dovozuje, že si žalobkyně byla plně vědoma toho, co činní a jaké listiny podepisuje. Pokud žalobkyně připouští, že proti ní bylo vedeno množství exekucí na podkladě úvěrových smluv, které uzavřela a následně nesplácela, pak ji nelze hodnotit jako osobu nezkušenou, která by doposud nečinila jakékoli právní jednání nad rámec obstarání běžných životních potřeb. Naopak již v minulosti činila množství právních jednání a uzavírala smlouvy se třetími subjekty. 3. Soud provedl důkazy výslechem žalobkyně, výslechem svědka [jméno] [příjmení] a výslechem [jméno] [příjmení], dále kupní smlouvou ze dne [datum], kupní smlouvou ze dne [datum], výpisem z Centrální evidence exekucí, výpisem z Katastru nemovitostí, nájemní smlouvou z [datum], zástavní smlouvou z [datum], prohlášením o neplatnosti kupních smluv ze [datum] s doručenou, sdělením soudnímu exekutorovi z [datum] a žádosti o zápis poznámky spornosti do Katastru nemovitostí z [datum], dále sdělením podstatného obsahu usnesení Policie České republiky [anonymizováno] [číslo]. Z popsaných kupních smluv podává, že jimi žalobkyně prodává žalovanému ve výroku tohoto rozhodnutí označené nemovitosti za vzájemně ujednanou kupní cenu 421 000 Kč Nájemní smlouva pak pronajímá užívání těchto nemovitostí v období 23. 11. 2018 – 22. 11. 2019 za vzájemně ujednanou cenu nájmu 7 000 Kč měsíčně. Dopisem datovaným 8. 2. 2019 odstupuje žalovaná od nájemní smlouvy. Dopisem datovaným 13. 2. 2019 prohlašuje žalobkyně, že odstupuje od kupních smluv. Na základě toho je podána žalobkyní dopisem z 12. 3. 2020 žádost Katastru nemovitostí o zápis poznámky spornosti. 4. Svědek [jméno] [příjmení] u jednání 2. 3. 2022 ve své výpovědi uvedl, že vydražil půl zahrady za domem žalobkyně. Navrhl jí pak, že by její exekuce vyplatil s tím, že by mu prodala dům a on by jí tam nechal doživotně bydlet s tím, že by se domluvili na částce, která by ji k výplatě náležela. Ona mu však odpověděla, že nic prodávat nehodlá, že si na to vypůjčí a že existují firmy, které ji oddluží. V návaznosti na to se pak dohodli, že až své dluhy splatí, prodá ji on polovinu zahrady. Zarazilo ho tedy, že prodala firmě [právnická osoba] svoje nemovitosti. Pokud ji psal SMS proč nemovitosti převádí, bylo mu odpovězeno, že o ničem neví, že by něco prodávala, že přišla firma na oddlužení a dohoda byla, že bude platit 7 000 Kč měsíčně do doby, než to zaplatí. 5. Svědek [jméno] [příjmení] u jednání dne 6. 5. 2022 ve své výpovědi uvedl, že byl zplnomocněnec společnosti žalované, vybavuje si osobu žalobkyně a osobu pana [jméno], který byl její syn. Na přelomu let [rok] a [rok] se jednalo o kupní a nájemní smlouvě, a to o prodeji nemovitosti, které paní [celé jméno žalobkyně] vlastnila a nájemní smlouva na nemovitosti, které předtím vlastnila. Pokud jde o jednání, to proběhlo dvakrát nebo třikrát. Vybavuje si také, že tam žalobkyně měla i druhého syna, jeden z nich byl přítomen pokaždé. Pokud s ní vedli jednání, určitě se ptala a prostudovala si dokumenty. On ji vysvětloval každý dokument, aby všemu rozuměla. Jak dlouho přesně jednali, neví, ale řádově to byly hodiny. Vzpomíná si, že na nemovitostech vázly nějaké dluhy. Veškerá jednání paní [celé jméno žalobkyně] byla dobrovolná, k ničemu ji nenutili. Pokud pak jde o nějaké detaily u jednání, ty už si nevybavuje a musel by se podívat do svých poznámek. 6. Žalobkyně u jednání dne 6. 1. 2022 vypověděla, že pokud ji přišel dopis od společnosti žalované, obsahoval nabídku, že by ji oddlužili a spojila se s nimi, dojeli a jednali spolu o oddlužení. Sdělili, že bude platit 8 000 Kč nájem, tomu porozuměla a že těmi 8 000 Kč bude splácet, co za ni zaplatili. Když pak zjistila, že byla učiněna nabídka k prodeji, takto stopla a žádala, aby jí to bylo vráceno s tím, že zaplatí to, co za ni zaplatili, ale oni s tím nesouhlasili. K dotazům pak sdělila, že došlo k plnění, takže ji poslali částku 50 000 Kč. Za to si koupila sporák a zaplatila splátku 8 000 Kč Smlouvy nečetla, protože spěchali, chtěli jet ověřit podpisy na poštu do [obec] a až později přišla na to, že jim to vlastně prodala. Dluhy měla u [anonymizováno], [příjmení] [jméno] a u [příjmení]. Pořizovala si nějaké [anonymizováno] a tak na něco, na co už si brala ty půjčky, neví. Pokud byla tázána na uzavírání smlouvy s paní [příjmení], tak její dům stál na pozemku, který vlastnila ona, tedy část jejího domu, a proto to od ní odkupovala. Odhaduje, že se společností žalované proběhly tři nebo čtyři schůzky. Byl tam pan [příjmení] a pan [příjmení]. Také u toho byl její syn [jméno]. Řešilo se tam to oddlužení. Už si nepamatuje, o čem se jednalo, ani o tom nevěděla, že ten barák prodává. O prodeji nebyla řeč, hovořilo se o nájmu. K podpisu ji nikdo nenutil, jenom ji ukázali, kde to má podepsat a ona to podepsala. 7. V souladu s ustanovením § 80 písmeno c) občanského soudního řádu žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. 8. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není, jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní posta