4 C 321/2021-32 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci celkem částku 123 987 Kč s příslušenstvím. Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že dne 11. 12. 2020 uzavřel s žalovaným jako vydlužitelem smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 45 500 Kč. Poskytnutou zápůjčku se žalovaný zavázal žalobci vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, první splátka měla být zaplacena nejpozději do 31. 12. 2020. Žalovaný však žalobci tuto první splátku neuhradil, a proto se stala v souladu s ustanovením smlouvy celá zápůjčka splatná ke dni 9. 1. 2021. V souladu se smluvním ujednáním pak žalobce vyčíslil žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně za dobu od 10. 1. 2021 do 20. 12. 2021, která činí 78 487 Kč. Žalobce tak po žalovaném požaduje uhradit částku 123 987 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 500 Kč od 10. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 4. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 11. 12. 2020 (dále jen„ smlouva“) soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným bylo uzavřeno ujednání, dle kterého žalobce zapůjčuje žalovanému částku 45 500 Kč a žalovaný jako vydlužitel přijímá a zavazuje se ji žalobci vrátit v 9 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, přičemž první splátka bude zaplacena do 31. 12. 2020. V čl. 3 smlouvy žalovaný uvedl, že převzetí zápůjčky stvrzuje podpisem této smlouvy. Dle čl. 5 smlouvy bylo ujednáno, že pokud se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením jakékoli splátky, které bude delší než 7 dní, stává se následujícím dnem prodlení splatnou celá nezaplacená část zápůjčky. V případě, že se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením jakékoli splátky zápůjčky podle odst. 5.1 této smlouvy nebo s vrácením celé zápůjčky či její dlužné části podle odst. 5.2 této smlouvy, zavazuje se zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení až do úplného zaplacení dané dlužné částky. Z předžalobní výzvy k zaplacení dlužné částky smyslu ust. § 142a o. s. ř. ze dne 2. 9. 2021, včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání. 7. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobcem a žalovaným bylo uzavřeno ujednání, dle kterého žalobce poskytl žalovanému částku 45 500 Kč a žalovaný potvrdil, že tuto částku převzal a zavázal se ji vrátit v 9 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však ničeho neuhradil. 8. Mezi žalobcem a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku, když žalobce přenechal žalovanému zastupitelnou věc (peníze ve výši 45 500 Kč), aby ji dle své libosti užil a vrátil po čase zpět. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že mu byla peněžitá částka skutečně poskytnuta, a proto byl povinen poskytnout částku žalobci vrátit, a to v 9 měsíčních splátkách. Žalovaný nezaplatil již první splátku splatnou dne 31. 12. 2021, dostal se do prodlení s úhradou delším než 7 dní, stala se v souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy celá zápůjčka ve výši 45 500 Kč dne 9. 1. 2021 splatnou. Žalovaný, který na dlužnou částku ničeho nezaplatil tak je povinen zaplatit žalobci částku 45 500 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky 45 500 Kč, je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z této částky od 10. 1. 2021 do zaplacení. Dále byla mezi žalobcem a žalovaným platně ujednána smluvní pokuta dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, a to ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Jelikož došlo k zesplatnění dlužné částky, je třeba dle smluvních ujednání počítat smluvní pokutu z částky 45 500 Kč, kdy za dobu od 10. 1. 2021 do 20. 12. 2021 činí smluvní pokuta částku 78 487 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit. 9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů řízení úspěšnému účastníkovi. Pokud jde o výši nákladů právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 6 060 Kč. Žalobci náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem) v celkové výši 18 180 Kč a režijní paušál ve výši 900 Kč za tytéž úkony (3x300 Kč). Doposud tedy činí odměna zástupce žalobce částku 19 080 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 200 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 25 280 Kč.