4 C 5/2021-85 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ze smlouvy o zápůjčce, o které je žalobcem tvrzeno, že byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena dne 6. 5. 2014, kdy [právnická osoba] poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 2 000 Kč na bankovní účet a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 5. 6. 2014, žalovaný však ničeho nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně dne 5. 3. 2021 doplnila žalobu tak, že uvedla, že zápůjčka ve výši 2 000 Kč byla žalovaným převzata v hotovosti při uzavření smlouvy dne 6. 5. 2014. 2. Opatrovník žalovaného uvedl, že žalovaný popírá, že by si někdy půjčoval peníze, nemá ani účet, na který by peníze mohly být převedeny. Dále žalovaný uvedl, že v době údajného uzavření zápůjčky se zdržoval u bratra [jméno] [příjmení] a nechal si u něj i občanský průkaz, kdy je možné, že jeho bratr mohl sjednat zápůjčku na jeho občanský průkaz. 3. Dne 10. 2. 2022 se uskutečnilo jednání, na kterém žalovaný opět uvedl, že si žádnou půjčku nikdy nevzal a zopakoval domněnku, že si zápůjčku mohl vzít jeho bratr na jeho občanský průkaz. 4. Dle ustanovení § 13 občanského zákoníku, každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. 5. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Ze smlouvy o zápůjčce a příkazu k úhradě ze dne 6. 5. 2014 soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] (dále jen jako„ zapůjčitel“) a osobou označenou jako [celé jméno žalovaného] byla podpisem„ [celé jméno žalovaného]“ uzavřeno ujednání, ve kterém se zapůjčitel zavázal poskytnout částku 2 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a osoba uzavírající smlouvu se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 660 Kč do 5. 6. 2014, kdy smlouva obsahovala potvrzení o předání částky 2 000 Kč. Žalobkyně dále soudu předložila kopii občanského průkazu žalovaného, kterou získala při uzavření smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky soud dospěl k závěru, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Zapůjčená částka nebyla žalobkyni vrácena, a proto zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k její úhradě a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání. Z návrhu na omezení svéprávnosti žalovaného ze dne [datum] a rozsudků zdejšího soudu o svéprávnosti a opatrovnictví žalovaného vyplynulo, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý nakládat s finančními prostředky v hodnotě převyšující částku 1 000 Kč týdně a být účastníkem závazkových vztahů, kde hodnota plnění tuto částku převyšuje (rozsudek nabyl právní moci dne [datum]), kdy následně od [datum] byla částka, se kterou může žalovaný disponovat, snížena na 300 Kč týdně. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že u zdejšího soudu probíhalo řízení mezi [celý] [název] [právnické] [osoby] v postavení žalobkyně a žalovaným v postavení žalovaného, kdy po něm byla vymáhána úhrada částky 26 552,26 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne 12. 5. 2014, kdy tato žaloba byla zamítnuta. 9. Již v tomto řízení se na žádost soudu vyjádřil opatrovník žalovaného [název], podáním ze dne 15. 9. 2017, kdy bylo zdůrazněno, že žalovaný dlouhodobě žije na ulici, pobírá pouze sociální dávky v hmotné nouzi ve výši 3 410 Kč, trpí [anonymizovány údaje o zdravotným stavu] [anonymizováno 6 slov] a je těžce závislý na alkoholu, kdy ústavní, protialkoholní léčbu opakovaně odmítá. Opatrovník uvedl, že žalovaný se k němu dostavil, sdělil, že si není vědom, že by si bral spotřebitelský úvěr, neumí pracovat ani na PC, neumí vyhledávat informace a není si vědom toho, že by smlouvu podepisoval. V roce 2014 žil na ulici, zdržoval se i u bratra [jméno] v [obec] u [obec], i na různých místech. Opatrovník zdůraznil, že žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý nakládat s finančními prostředky v hodnotě, převyšující částku 1 000 Kč týdně a ostatním majetkem, převyšujícím částku 1 000 Kč, být účastníkem závazkových vztahů, kde hodnota plnění tuto částku převyšuje, není způsobilý uzavírat dohody o hmotné odpovědnosti apod. 10. U jednání dne 10. 2. 2021 soud také vlastním pozorováním zjistil, že se jeví zřejmé, že žalovaný je bezdomovec se špatnými hygienickými návyky, požívající alkohol, dále soud předestřel, že vyvstává i otázka případného vypracování znaleckého posudku z oboru grafologie se specializací ruční písmo, případně nelze vyloučit i výslech jeho bratra jako svědka, ovšem s ohledem na procesní ekonomii od provádění těchto důkazů upustil. 11. Pokud se soud u jednání dne 10. 2. 2022 pokusil o účastnický výslech žalovaného, pak přes obtížnost komunikace s žalovaným, neustále prohlašoval, že si půjčku nevzal, s bratrem [jméno] není v kontaktu ani s ním nechce být a do smrti jej nechce vidět a nechce o něm nic vědět, protože je to darebák, zloděj a lhář, když byl u něho, zůstala tam jeho občanka. Podobně z protokolu sepsaného [opatrovníkem] dne 31. 1. 2022 měl vypovědět, že smlouvu o půjčce nepodpisoval, půjčku si nebral, jeho bratr v té době bydlel v [obec], 15 kilometrů od [obec] a on je od 15. 4. 2014 bezdomovcem, takže kde bratr bydlí, neví a kontakt na něho nemá. 12. V daném případě lze z provedeného dokazování uzavřít, že verze žalovaného o zneužití jeho osoby či dokladů při uzavírání půjčky se jeví vysoce pravděpodobná, zejména z toho, jak popisuje vztahy s bratrem, který ho měl svým jednáním poškodit. Již v řízení o případu v roce 2015 přicházela tato verze v úvahu, ale soud ji taktéž z důvodu procesní ekonomie, tedy hospodárnosti řízení, jako nadbytečnou neprověřoval. V tomto případě, kdy šlo o částku 26 552 Kč, sice provedl detailnější dokazování, ovšem i z něho se podávalo, že na prodejně při uzavírání spotřebitelského úvěru se za něj mohl někdo vydávat. Obdobně je neekonomické realizovat znalecký posudek na pravost podpisu žalovaného, jehož náklady by si vyžádaly částku několikanásobně vyšší, než je předmětem žaloby. V předcházejícím řízení byla žaloba zamítnuta, když byla po právní stránce posouzena jako nedůvodná pro nedostatečné prozkoumání úvěruschopnosti žalovaného. V tomto případě dospěl soud k závěru bez nutnosti verifikovat toto posouzení odborným posudkem, že byť došlo k omezení žalovaného ve svéprávnosti až rozsudkem z [datum] a tento případ je datován tvrzeným podpisem smlouvy z [datum], tak již v té době byly pochybnosti o tom, jestli je žalovaný způsobilý k právnímu jednání. Proto soud s ohledem na hodnotu sporu praktickou nedobytnost pohledávky i se zřetelem ke všem zjištěným okolnostem dospěl k závěru, a to s ohledem na shodný závěr jednoho předcházejícího řízení v obdobné věci (§13 obč. zák.), že nelze, než žalobu zamítnout. 13. Z tohoto důvodu, kdy soud žalobu zamítl, již nepokládal za potřebné nechat vypracovat znalecký posudek z oboru grafologie se specializací ruční písmo, zda žalovaný tuto Smlouvu podepsal či nikoliv, neboť by to bylo neúčelné a neekonomické. Lze jen uvést čistě hypoteticky, že by mohla nastat situace, že žalovaný by tuto Smlouvu nepodepsal, vydával se za něj někdo jiný, výsledek sporu by byl stejný, žaloba by byla zamítnuta. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 141 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. Ve věci byl takto zcela úspěšný žalovaný, neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo a soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.