6 C 212/2022-26 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem podaným zdejšímu soudu dne 24. 8. 2022 se zástavní věřitel domáhal nařízení prodeje shora označeného nemovitého majetku ve vlastnictví zástavní dlužnice k uspokojení shora vyložených pohledávek. 2. Žalovaná ve vyjádření k návrhu uvedla, že nepopírá, že mezi účastníky byla uzavřena předmětná zástavní smlouva, avšak vznáší námitku proti výši uplatněné pohledávky, neboť má za to, že smluvní úrok z prodlení ve výši 36 % p. a. byl sjednán v rozporu s právem, neboť dlužnice je spotřebitelkou. Žalovaná je připravena jednat o dobrovolné úhradě pohledávky žalobce, a to za předpokladu, že dojde k dohodě o její skutečné výši. 3. Soud předně konstatuje, že v daném případě byly ve smyslu § 356 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ z. ř. s.“), splněny podmínky pro rozhodnutí bez nařízení jednání, neboť skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první byly doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. 4. Z notářského zápisu ze dne [datum] pod sp. zn.. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], sepsaného [titul] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], soud zjistil, že [celé jméno zástavního věřitele], jinak v této právní věci vystupující v procesním postavení zástavního věřitele, a [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], bytem [adresa], [ulice a číslo], coby osoba povinná, prohlásili, že je mezi nimi nesporné, že [jméno] [příjmení] jako vydlužitel uzavřeli smlouvu o zápůjčce na peněžitou částku 395 000 Kč, přičemž vydlužitel se zavázal tuto částku spolu s úrokem ve výši 12 % p. a. z dlužné částky zapůjčiteli vrátit, a to dlužnou jistinu ve výši 395 000 Kč nejpozději do 31. 12. 2018 a sjednaný úrok v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje 20. 7. 2018. Účastníci mj. v notářském zápisu prohlásili, že na základě uvedené smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 7. 2018 se vydlužitel, pro případ svého prodlení delšího než 30 dnů se splácením jistiny ve výši 395 000 Kč, zavázal zaplatit zapůjčiteli úrok z prodlení ve výši 36 % p. a. z dlužné částky ode dne prodlení až do zaplacení (zjištěno z cit. notářského zápisu na č. l. 11-13; na č. l. 13 verte je pak Českou poštou, s. p. vystavená doložka konverze do dokumentu obsaženého v datové zprávě). 5. Dne 15. 7. 2019 byla mezi zástavním věřitelem [celé jméno zástavního věřitele], gen. shora, a zástavní dlužnicí [celé jméno zástavní dlužnice], gen. shora, uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem, a to k pozemkům st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v obci [obec], část [územní celek], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], které leží v [katastrální uzemí], kdy zajišťovaným dluhem dle této smlouvy je celkový dluh dlužníka vůči věřiteli ve výši 395 000 Kč a mj. veškeré budoucí pohledávky věřitele za dlužníkem vzniklé z titulu porušení povinnosti dlužníkem vůči věřiteli, zejména pak uhradit dluh řádně a včas, včetně veškerého příslušenství pohledávek věřitele za dlužníkem, kdy jednotlivé dluhy jsou touto smlouvou zajišťovány jednotlivě až do výše 300 000 Kč a vzniklé do dne 31. 12. 2028 (zjištěno z cit. smlouvy na č. l. 8-10). Právní účinky zápisu podle této smlouvy o zřízení zástavního práva nastaly k okamžiku 15. 7. 2019 k hod./min/vt. [anonymizováno]: [údaj o čase] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 6-7). 6. Takto zajištěná pohledávka je vykonatelná na základě prohlášení o svolení k přímé vykonatelnosti obsažené ve shora uvedeném notářském zápisu (zjištěno z cit. notářského zápisu na č. l. 11-13). 7. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] soud zjistil, že zástavní dlužnice je výlučnou vlastnicí pozemků st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v obci [obec], část [územní celek], a dále pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], které leží v [katastrální uzemí] (viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 6-7) 8. Zástavní věřitel dopisem ze dne 16. 6. 2022 vyzval zástavní dlužnici k úhradě dluhu před zpeněžením nemovitého majetku, kdy v dopise uvádí, že dluh ve výši 395 000 Kč nebyl splacen v termínu jeho splatnosti do 31. 12. 2018, a že společně se zajištěným dluhem vznikl zástavnímu věřiteli nárok na úhradu smluvního úroku ve výši 12 % p. a. z částky 395 000 Kč počínaje 20. 7. 2018 do zaplacení, tj. ke dni této výzvy v částce 185 314 Kč, smluvní pokuty ve výši 40 000 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 36 % p. a. z částky 395 000 Kč ode dne 1. 1. 2019 až do zaplacení, tj. ke dni odeslání této výzvy ve výši 491 661 Kč (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 17), který byl prostřednictvím pošty odeslán dne 23. 6. 2022 (zjištěno z kopie podacího lístku na č. l. 18 verte) a dle domněnky doby dojití dle § 576 o. z. zásilka obsahující tento dopis došla zástavní dlužnici dne 27. 6. 2022. 9. Žaloba je důvodná. 10. Z hlediska skutkového stavu bylo soudem zjištěno, že věřitel a nyní zástavní věřitel [celé jméno zástavního věřitele] dne 4. 7. 2018 zapůjčil na základě shora již uvedené smlouvy o zápůjčce vypůjčiteli (dlužníku) [jméno] [příjmení], gen. shora, částku 395 000 Kč za shora již uvedených smluvních podmínek, a vypůjčitel se zavázal věřiteli dlužnou jistinu ve výši 395 000 Kč příslušenstvím vrátit do 31. 12. 2018. Pro zajištění uvedené jistiny a dalších pohledávek s ní spjatých zástavní dlužnice uzavřela se zástavním věřitelem dne 15. 7. 2019 smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem pro zajištění dluhu dlužníka vůči věřiteli ve výši 395 000 Kč včetně mj. příslušenství předmětných pohledávek až do výše 300 000 Kč, vzniklých do dne 31. 12. 2028. Zástavní právo dle této zástavní smlouvy bylo zapsáno přísl. katastrálním úřadem do katastru nemovitostí pod [anonymizováno] [číslo], a to k 15. 7. 2019 [anonymizováno]: [údaj o čase] hod. Zajištěná pohledávka je vykonatelná na základě prohlášení o svolení k přímé vykonatelnosti obsažené ve shora uvedeném notářském zápisu. Zástavní dlužnice byla před podáním tohoto návrhu vyzvána k předmětnému plnění a informována o tom, že může být podán návrh soudní prodej zástavy; žalovaná na tuto výzvu, jež se dostala do její dispoziční sféry, nereagovala. 11. Podle § 1309 odst. 1 o. z. při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. 12. Podle § 1311 odst. 1 o. z. zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu. 13. Podle § 1312 odst. 1 o. z. zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje. 14. Podle § 1313 o. z. zástavní právo zajišťuje dluh a jeho příslušenství; je-li to zvlášť ujednáno, pak i smluvní pokutu. 15. Podle § 1316 o. z. zástavní právo k věci zapsané ve veřejném seznamu vzniká zápisem v tomto seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. 16. Podle § 354 věty před středníkem z. ř. s . řízení o soudním prodeji zástavy lze zahájit na návrh zástavního věřitele, který se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy. 17. Podle § 355 z. ř. s . účastníky řízení o soudním prodeji zástavy jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník. 18. Podle § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. 19. Podle ustálené soudní judikatury (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 21 Cdo 1467/2004) se soudní prodej zástavy uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním žalob, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy a které končí usnesením soudu, jímž bylo o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud vykonatelným usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, která začíná podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy. 20. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou v tomto řízení významné (z čehož současně plyne, že v této fázi nebylo podkladu pro posuzování námitky zástavní dlužnice vztahující se k tvrzenému rozporu sjednaného smluvního úroku s právem, vzhledem k tomu, že vypůjčitel (dlužník) byl v postavení spotřebitele). Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o s