7 C 111/2022-41 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení částky 45 532,47 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tak, že poté co prověřila úvěruschopnost žalované, uzavřela s ní dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] s výší úvěrového rámce 45 000 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 27,88 %. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni hradit ve splátkách ve výši 3,53 % z výše sjednaného úvěrového rámce, splatných vždy do 20. dne v kalendářním měsíci, se splatností první splátky do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Úvěruschopnost žalované byla žalobkyní posuzována zjišťováním kreditního skore, na základě klientských informací, lustrací registrů CEE, ISIR, NRKI, SOLUS a NRKI a potvrzení o výši příjmů za srpen 2020 ve výši 16 569 Kč. Žalobkyně vzala v úvahu výši úvěrového rámce, výši měsíční splátky 1 589 Kč, splátky jiným společnostem dle NRKI 0 Kč, životní minimum dospělého člena domácnosti 3 860 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 60 000 Kč a měsíční náklady domácnosti 1 500 Kč, dále že žalovaná je zaměstnanec s příjmem 17 000 Kč, je svobodná a bydlí u rodičů. Žalovaná v souvislosti s úvěrovou smlouvou vyčerpala celkem 46 631,09 Kč a žalobkyni zaplatila částku celkem 11 123 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Dlužná částka 45 532,47 Kč sestává z neuhrazené jistiny úvěru 42.932,47 Kč, nákladů na vymáhání v neuhrazení výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splátky. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku ve výši 27,88 % ročně z dlužné jistiny úvěru 42 932,47 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby [datum] ve výši 9 113,93 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru, poplatků a smluvní pokuty kapitalizovaný od [datum] do dne [datum] částkou 1 125,28 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, na kterou však žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – smlouvou„ [anonymizována čtyři slova] úvěr“ ze dne [datum], úvěrovými podmínkami [anonymizována dvě slova], výpisem čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě [číslo] výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalované, předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalované dne [datum], úvěrovou kartou vztahující se k osobě žalované, úvěrovou zprávou k osobě žalované, částečným výpisem platby ve výši 16 569 Kč z účtu [jméno] [příjmení] a ze dne [datum], výpisem z katastru nemovitostí pro katastrální území Drysice list vlastnictví [číslo] ke dni [datum], z nichž učinil následující skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu věci. 5. Dne [datum] uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] Smlouva o úvěru má podobu tiskopisu a její úvodní ustanovení se ve vztahu ke klientovi týkají pouze jeho osobních údajů, rodinného stavu, dosaženého vzdělání, druhu bydlení, zaměstnání, příjmů. V úvěrové smlouvě zcela absentují rubriky k vyplnění ve vztahu k výdajům a závazkům žadatele o úvěr. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalované bezúčelový revolvingový úvěr s výši úvěrového rámce 45 000 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 27,88 %. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni splatit ve splátkách ve výši 3,53 % z úvěrového rámce (tj. 1.589 Kč), splatných vždy do 20. dne v kalendářním měsíci, se splatností první splátky do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. 6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že čerpání úvěru ve výši 45 000 Kč proběhlo bankovním převodem na účet žalované dne [datum]. Žalovaná uhradila celkem 7 splátek po 1 589 Kč, tj. celkem 11 123 Kč. Do prodlení se dostala s úhradou osmé splátky, splatné [datum] a ke dni [datum] byl úvěr žalobkyní zesplatněn. 7. Úvěruschopnost žalované byla posuzována na základě informací uvedených samotnou žalovanou a dále na základě statistického modelu pravděpodobnosti dodržení úvěrových závazků klientem a dále lustrací žadatele v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Z úvěrové zprávy vyplývá, že ke dni uzavření smlouvy měla žalovaná podánu 1 žádost o splátkový kontrakt ve výši 550 000 Kč, sedm odmítnutých žádostí a jednu žádost odvolánu. Neměla žádné existující úvěrové kontrakty u bankovních a nebankovních institucí. V záhlaví úvěrové zprávy je uvedena kromě adresy trvalého bydliště žadatelky také kontaktní adresa [adresa žalované]. Dle úvěrové karty a smlouvy o úvěru byla žalovaná svobodná s bydlištěm u rodičů, počet dětí 0, byla zaměstnána s měsíčním příjmem 17.000 Kč. Příjmy ostatních členů rodiny jsou uvedeny ve výši 60 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti jsou uvedeny ve výši 1 500 Kč. 8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání výzvy, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání. 9. Z registru centrální evidence obyvatel, informačního systému soudu a výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni uzavření úvěrové smlouvy byla žalovaná svobodná a bezdětná, syn [jméno] [příjmení] se narodil dne [datum], tj. necelé dva měsíce po uzavření smlouvy. Nemovitost na adrese bydliště žalované uvedené ve smlouvě nebyla ve vlastnictví rodičů žalované [jméno] [příjmení] a/nebo [jméno] [celé jméno žalované], spoluvlastníky nemovitosti s adresou [obec a číslo] byli ke dni [datum] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. 10. Podle ust. § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost. 15. Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 45 000 Kč. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytov