7 C 258/2021-56 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum], domáhala se žalobkyně, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 51.838,09 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] došlo mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěrový rámec 50.000 Kč, který čerpal prostřednictvím kreditní karty. Celkem žalovaný vyčerpal 50.532,90 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr a úroky 22,68 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5% z dlužné částky nejméně 500 Kč. Dále se žalovaný zavázal v případě nesplácení úvěru k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, náhradě nákladů vymáhání ve výši 600 Kč a poplatku za odeslání upomínky 100Kč žalovaný se dostal do prodlení a žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila. Odstoupení bylo žalovaného oznámeno písemně dne [datum]. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny 50.532,92 Kč, poplatků 700 Kč, smluvní pokuty 605,17 Kč a smluvního úroku splatného ke dni [datum] 3.291,84 Kč Smlouvou ze dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nijak nereagoval. 2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně skutková tvrzení týkající se splnění povinnosti prověřit před poskytnutím spotřebitelského úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to podáním ze dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě. 3. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. 4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud ve věci provedl dokazování listinami – formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb e dne [datum], žádostí /smlouvou o revolvingovém, úvěru [číslo] ze dne [datum], oznámení o schválení úvěrového rámce ze dne [datum], platební bilancí úvěru, produktovými podmínkami pro revolvingový úvěr, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [číslo] včetně seznamu postoupených pohledávek, všeobecnými obchodními podmínkami, odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávek z [datum] včetně dokladu o odeslání - podacího lístku ze dne [datum], výzvou k plnění ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání - podacího lístku ze dne [datum]. 6. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. 7. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu: 8. Žalovaný dne [datum] požádal [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] o revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50.000 Kč. Do žádosti uvedl, že je rozvedený starobní důchodce, nemá žádnou vyživovací povinnost, je majitelem domu/bytu a pobírá starobní důchod ve výši 8.500 Kč, přičemž náklady domácnosti jsou 2.000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že nemá jiné finanční závazky. Soudu není zřejmé, zda a z čeho byly uvedené údaje věřitelem ověřovány. Žalobkyně dále uvedla, že předchozí dluhové zatížení žadatele ověřila dotazem na registry [příjmení], NRKI/BRKI, lustrací v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Výstupy těchto registrů soudu předloženy nebyly. Dne [datum] uzavřel žalovaný smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 50.000 Kč, první čerpání ve výši 6.898 Kč bylo užito k úhradě kupní ceny zboží. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit úvěr splátkami v minimální výši 5% z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci nejméně 500 Kč. Úrok byl stanoven v roční v pohyblivé výši 22,68 % ročně. Dále byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky v prodlení. Z platební bilance úvěru vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr dne [datum] ve výši 6.898 Kč (úhrada kupní ceny za zboží dle smlouvy) a dále výběry hotovosti dne [datum] ve výši 15.000 Kč a 2.000 Kč, dne [datum] ve výši 4.000 Kč, 2.000 Kč a 10.000 Kč a dne [datum] ve výši 6.000 Kč a dne [datum] výběrem ve výši 1.800 Kč, celkem tedy žalovaný vyčerpal 47.698 Kč. Dále z této platební bilance soud zjistil, že žalovaný zaplatil na svůj dluh 4 splátky po 689 Kč, tj. celkem 2.756. Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek číslo řádku 4 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. 10. Z rejstříku zahájených soudních řízení (nahlédnutím do informačního systému používaného soudem) soud zjistil, že proti žalovanému byla v letech 2012 až 2015 zahájena tři exekuční řízení a dále v roce 2021 byla zahájena dvě soudní řízení k vymožení pohledávek ze spotřebitelských úvěrů poskytnutých nebankovními subjekty ze smluv uzavřených žalovaným v únoru a srpnu 2018 (tedy před uzavřením předmětné smlouvy [číslo]), z těchto zjištění plyne, že ke dni sjednávání předmětného úvěru měl žalovaný další dluhy z předchozích závazků, z nichž některé byly již ve fázi exekučního vymáhání a další vznikly ze spotřebitelských úvěrů poskytnutých nebankovními subjekty, které nebyly řádně spláceny. 11. Smluvní vztahy založené smlouvami o zápůjčce uzavřenými mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 12. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Dle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 15. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době p