7 C 278/2021-104 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum], domáhá po žalovaném zaplacení částky 3.477,71 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 367,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 665,42 Kč, zákonného úroku z prodlení, úroku 18,9 % a náhrady nákladů řízení, to vše z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřenou dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], IČO [číslo], se sídlem [adresa] (dále jen banka) a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy a dodatku ke smlouvě ze dne [datum] poskytla banka žalovanému úvěrový limit ve výši 12.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr včetně úroku a služeb nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu. Žalovaný tuto povinnost nesplnil a právní předchůdce žalobkyně proto pohledávku ke dni [datum] ve výši 3.477,71 Kč převedl na evidenční účet nepovolených debetních zůstatků. Dlužná částka se skládá z ceny za vedení osobního účtu 109 Kč měsíčně x 8 měsíců, ceny za vedení osobního účtu 69 Kč měsíčně x 8 měsíců, poplatku dle ceníku 2x 900 Kč a debetního úroku v celkové výši 246,71 Kč, ceny za úhradu z/do jiné banky 2 Kč a ceny za tuzemskou příchozí úhradu 5 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem odeslaným dne [datum]. Žalovanému byla k úhradě dlužné částky zaslána předžalobní výzva. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět, co do částky 4.300 Kč, neboť žalovaný tuto částku zaplatil žalobkyni dne [datum]. Žalobkyně navrhla zastavení řízení a pokračování v řízení pro částku 922,97 Kč a dále pro úrok 18,9 % a zákonný úrok z prodlení. 3. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 4. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro částečné zastavení řízení, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I. 5. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 6. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 7. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 8. Předmětem řízení je zaplacení dluhu ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum]. 9. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci: Dle smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byl žalovanému poskytnut úvěrový limit 12.000 Kč úročený pevnou úrokovou sazbou 18,9 % ročně z vyčerpané a nesplacené jistiny. Dále byla smlouvou sjednána povinnost žalovaného platit cenu za správu účtu ve výši podle ceníku, náklady za zasílání výpisů z účtu poštou, ceny spojené s jednotlivými způsoby čerpání úvěru dle ceníku, ceny za případné další doplňkové služby pokud budou sjednány ve výši dle ceníku. Smlouvou se dále žalovaný zavázal hradit smluvní pokutu ve výši dle ceníku za prodlení s úhradou dluhu řádně a včas. Přílohou smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutý úvěr včetně úroků a cen nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu. Výše poplatku za vedení účtu 109 Kč a 69 Kč je uvedena jako měsíční cena za produkty a služby Standard.„ Poplatek dle ceníku“ není v předloženém ceníku uveden. 10. Podle ustanovení § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb. Občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyni na základě uzavřené smlouvy vznikl nárok na zaplacení ceny za vedení osobního účtu 109 Kč a 69 Kč a dále poplatek za tuzemskou příchozí úhradu 5 Kč a za úhradu z/do jiné banky 2 Kč, tyto poplatky vyplývají jak z předložené smlouvy, tak z předloženého ceníku. Stejně tak vznikl žalobkyni nárok na zaplacení debetního úroku ve výši 18,9 % ročně sjednaného smlouvou. Soud proto shledal nárok žalobkyně ve výši 109 Kč x 8 + 69 Kč x 8 + 2 Kč + 5 Kč + a debetního úroku 246,71 Kč tj. celkem 1.677,71 Kč jako důvodný. 12. Žalobkyně ani k výzvě soudu nedoplnila svá tvrzení týkající se požadovaného„ poplatku dle ceníku“ ve výši 900 Kč. Ačkoli byla poučena o následcích, k uvedenému poplatku netvrdila ničeho, nedoplnila, o jaký poplatek se jedná a na základě čeho dovozuje vznik nároku na jeho zaplacení. Soud proto uzavřel, že žalobkyně v části žaloby, co do nároku na zaplacení 2 x 900 Kč celkem částky 1.800 Kč, neunesla žalobkyně důkazní břemeno a jejímu návrhu proto nelze vyhovět. 13. S ohledem na uvedené, soud žalobu (v části nároku, která zůstala předmětem řízení po zpětvzetí žaloby) zamítl, neboť veškeré oprávněné nároky žalobkyně (ve výši 1.677,71 Kč) včetně příslušenství byly zaplaceny žalovaným, platbou 4.300 Kč ze dne [datum]. 14. Soud zohlednil skutečnost, že žalobkyně započetla platbu žalovaného na neplatně sjednané plnění, tedy na neexistující dluhy žalovaného. Jiný výklad by na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalovaného. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 a § 146 odstavec 2 občanského soudního řádu, podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 3.477,71 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 1.677,71 Kč včetně příslušenství, za její úspěch je třeba považovat i tu část předmětu řízení, ohledně níž bylo řízení zastaveno, neboť se tak stalo z viny žalovaného, který na svůj dluh plnil až po podání žaloby. V předmětné věci byl tedy úspěšný žalovaný v rozsahu 3,52% (čistý úspěch). Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.