7 C 320/2022-30 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení částky 7 125,78 Kč jako ceny odebraného plynu. V odůvodnění uvedla, že od [datum] zajišťovala pro žalovanou dodávky plynu a další související služby jako dodavatel poslední instance, jelikož původní dodavatel [právnická osoba], se kterým žalovaná uzavřela smlouvu o sdružených dodávkách plynu, pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaná si v následujících třech dnech nezvolila jiného dodavatele. Žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalované cenu odebraného plynu za období od [datum] do [datum] ve výši 15 125,78 Kč, dále žalobkyně zohlednila zaplacené zálohy ve výši 8 000 Kč a k úhradě nedoplatku ve výši 7 125,78 Kč vystavila fakturu [číslo] splatnou [datum]. Výzvou ze dne [datum] a ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho vymáhání soudní cestou. Žalovaná na výzvy nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu: Dodavatel zemního plynu [právnická osoba], se kterým měla žalovaná uzavřenou smlouvu o sdružených dodávkách plynu, pozbyl oprávnění/schopnost dodávat zemní plyn. Od 17. 10. 2021 tak byla dodávka zemního plynu do odběrného místa žalované prováděna žalobkyní, v režimu dodavatele poslední instance dle § 12a energetického zákona O této skutečnosti byla žalovaná informována přípisem ze dne 18. 10. 2021. Za období od [datum] do [datum] spotřebovala žalovaná v odběrném místě celkem 494,99 m3 plynu, za který byla žalobkyní účtována cena dle platného ceníku pro dodávky v režimu dodavatele poslední instance, celkem 15 125,78 Kč. Po odečtení záloh byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 7 125,78 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, přestože byla žalobkyní k zaplacení vyzvána a upozorněna na možné soudní vymáhání dluhu. 6. Dle ustanovení § 12a odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon, povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. 7. Dle ustanovení § 12a odst. 2 energetického zákona, dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn, b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo c) nemá zajištěnu související službu: 1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo 2. v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. 8. Dle ustanovení § 12a odst. 3 energetického zákona, dodavatel poslední instance dále odpovídá po dobu nejdéle 1 měsíce za odchylku předávacího místa výrobce, jehož obchodník s elektřinou pozbyl oprávnění nebo možnost vykupovat elektřinu nebo u kterého nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. b) a v jeho předávacím místě nikdo neodpovídá za odchylku. Dodavatel poslední instance po tuto dobu nabývá elektřinu, kterou výrobce dodal do elektrizační soustavy, bezúplatně. 9. Dle ustanovení § 12a odst. 5 energetického zákona, dodávka elektřiny nebo plynu od dodavatele poslední instance zákazníkovi zahrnuje rovněž související službu v elektroenergetice nebo plynárenství. To neplatí v případě, že zákazník měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 nebo smlouvu o dodávce plynu podle § 72 odst. 1. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 11. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. Žalobkyně v období od [datum] do [datum] dodávala žalované plyn v režimu dodavatele poslední instance. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení ceny dodaného plynu v ceně platné pro režim dodavatele poslední instance. Žalobkyně důvodně požaduje zaplacení ceny spotřebovaného plynu celkem 494,99 m3 plynu ve výši vyúčtovaného nedoplatku 7 125,78 Kč včetně zákonného úroku z prodlení od [datum]. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 12. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 bod 1., písmeno a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 200 Kč dle § 14b odstavec 1, § 11 odstavec 1, písmeno a), d) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, dále paušální náhradě hotových výdajů 3 × 100 Kč dle § 14b odstavec 5 písmeno a) této vyhlášky, 189 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu, celkem 1 489 Kč. 13. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.