8 C 141/2021-32 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve [obec] dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 525 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že se jedná se o jízdné a přirážku k jízdnému. Žalovaný dne [datum] v [údaj o čase] hod. při kontrole na autobusové lince [číslo] zastávka [ulice] [anonymizováno], uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu, o čemž byl vyhotoven zápis o přepravní kontrole, a na vyzvání zaměstnance žalobkyně nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 525 Kč. 2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] soud zjistil, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. byl ve voze autobusové linky [číslo] v úseku zastávky [ulice] [anonymizováno], revizorem [číslo] kontrolován cestující – žalovaný, jehož totožnost byla zjištěna z dokladu [číslo] (občanský průkaz). Žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem, uskutečnil tak jízdu bez jízdního dokladu. 4. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], předanou k poštovní přepravě téhož dne, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 1 525 Kč za jízdné a přirážku k jízdnému, když uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu. Žalovaný byl vyrozuměn o uzavření přepravní smlouvy mezi ním a žalobkyní, a to nastoupením žalovaného do vozidla dopravce, kterým dopravce provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě ve městě [obec]. Upomínka byla žalovanému zaslána na adresu [adresa žalovaného]. Zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání uvedené pohledávky. 5. Dle smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně ke dni uskutečnění přepravy žalovaného činila výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu částku 1 500 Kč a výše jízdného částku 25 Kč. 6. Dle § 2550 a § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní přepis, zejména přepisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 7. Podle § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, 3, 5 a 6, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Platí-li cestující jízdné před nástupem do vozidla, dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (§ 37 odst. 5 písm. b/ zákona o dráhách). Podle § 49 odst. 3 téže vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní podmínky vyhlášené dopravcem. 8. Dle § 18a odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, cestující je povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 9. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V tomto případě se jedná o nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se dne [datum] na autobusové lince [číslo] přepravoval prostředkem hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu. Jak plyne z citovaného ustanovení § 2550 občanského zákoníku, základní povinností dopravce je provést přepravu cestujícího a základní povinností cestujícího je zaplatit cenu přepravy a dodržovat podmínky, za nichž se přeprava poskytuje. Při nezaplacení ceny přepravy je cestující povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, jejíž podmínky a výše jsou stanoveny v příslušných právních předpisech, tj. v zákoně č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě autobusové dopravy) a v zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách (v případě metra, tramvajové, trolejbusové a vlakové dopravy) a dále ve smluvních přepravních podmínkách dopravce. Smlouva o přepravě, na jejímž základě vznikají jejím účastníkům zmíněné povinnosti, je u hromadných dopravních prostředků v zásadě uzavírána ve formě konkludentního jednání. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení právě takovým způsobem smlouvu o přepravě uzavřeli a žalovaný cenu přepravy, která je splatná předem, nebo bezodkladně po nástupu do vozidla, neuhradil, domáhá se žalobkyně zcela důvodně zaplacení jak dlužného jízdného ve výši 25 Kč, tak i peněžité sankce ve výši 1 500 Kč za jízdu žalovaného bez platného jízdního dokladu. Žalovaný žalobkyní uplatněný nárok v průběhu tohoto řízení nikterak nezpochybnil, žádné námitky nevznesl. Z uvedených důvodů soud žalobě co do jistiny i zákonného příslušenství pohledávky vyhověl (výrok I.). 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a má tak proti žalovanému právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč. Při výpočtu nákladů právního zastoupení soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně z § 14b, dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč 200 Kč, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, když tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za celkem 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) ve výši 600 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč úkon ve výši 300 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona, ve výši 189 Kč Celkem žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. 12. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.