11 C 63/2023-34 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 133 139,96 Kč s příslušenstvím z titulu uznání dluhu žalované 1. jako dlužníka a žalovaného 2. jako ručitele na kupní ceně z jednotlivých kupních smluv na dodávání zboží v oblasti vybavení autodílen a náhradních dílů na automobily dle rámcové kupní smlouvy ze dne 11. 11. 2020 uzavřené mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou 1. jako kupující. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne 26. 5. 2022 se žalovanými uzavřela Dohodu o uznání dluhu a úhradě dluhu, v níž žalovaná 1. své závazky z kupních smluv uznala co do důvodu a výše 182 348 Kč a zavázala se je splácet ve splátkách ve výši a v termínech stanovených v Dohodě o uznání dluhu a úhradě dluhu. Žalovaná 1. se dostala do prodlení se splátkou ve výši 12 159 Kč splatnou dne 10. 11. 2022. Dle Dohody o uznání dluhu a úhradě dluhu bylo sjednáno, že je splátkový kalendář sjednán pod ztrátou výhody splátek, kdy se celý nedoplatek stal splatný 10. dnem po marném uplynutí lhůty splatnosti jakékoli splátky, tedy dnem 20. 11. 2022. Žalobkyně tak požaduje krom dlužné částky v celkové výši 121 589 Kč i zákonné úroky z prodlení z jednotlivých neuhrazených splátek ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých splátek do zaplacení. Žalobkyně dále požaduje částku smluvní pokuty dle uzavřené Dohody o uznání dluhu a úhradě dluhu, kdy ke dni žaloby tuto vyčíslila na 11 550,96 Kč, a dále částku ve výši 1 200 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky. 2. Žalovaní se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřili a v řízení zůstali zcela nečinní. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř., k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Dle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 5. Podle ustanovené § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle ustanovení § 2118 občanského zákoníku, kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. 7. Podle ustanovení § 2018 občanského zákoníku, kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. 8. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, vedeného [název soudu], oddíl [anonymizováno], vložka [číslo] vyplývá, že žalobkyně je společností s ručením omezeným, kdy jejím předmětem podnikání je mimo jiné výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. 12. Z výpisu z obchodního rejstříku žalovaného 1. vedeného [název soudu], oddíl [anonymizováno], vložka [číslo] vyplývá, že žalovaný 1. je společností s ručením omezeným, kdy jejím předmětem podnikání je mimo jiné výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. 13. Z dohody o uznání dluhu a o úhradě dluhu ze dne 26. 5. 2022 vyplývá, že žalovaná 1. i žalovaný 2. písemně uznali dluh žalované 1. za neuhrazení kupní ceny za řádně dodané a žalovanou 1. převzaté zboží nebo služby od žalobkyně, a to ve výši 182 384 Kč. Žalovaná 1. se dlužnou částku zavázala splácet v měsíčních splátkách po 12 159 Kč od 10. 6. 2022 do 10. 7. 2023 a poslední splátku ve výši 12 158 Kč se zavázala zaplatit do 10 8. 2023. Žalovaná 1. vzala na vědomí, že v případě prodlení s úhradou, byť jediné splátky, delší než 10 dnů, ztrácí výhodu splátek a zbývající částka dluhu se stává splatnou ihned. Pro případ porušení podmínek splácení se žalovaná 1. zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Z této dohody rovněž vyplývá, že žalovaný 2. na sebe vzal vůči žalobkyni povinnost ručitele, že uspokojí veškeré pohledávky žalobkyně vůči žalované 1. vyvstávající z této dohody či v souvislosti s ní, jestliže tyto pohledávky neuspokojí žalovaná 1. K úhradě uvedených závazků se zavázal žalovaný 2. nejpozději do 5 dnů od doručení písemné výzvy, a nepřevezme-li výzvu, považuje se výzva za doručenou uplynutím 7 dnů od odeslání žalobkyní. 14. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 5. 1. 2023 adresovanou žalované 1. a z výzvy k úhradě dluhu ze dne 7. 2. 2023 adresované žalovanému 2. vyplývá, že se žalovaná 1. dostala do prodlení s úhradou dluhu v celkové výši 121 589 Kč, a že zástupce žalobkyně vyzval žalované k úhradě dlužné částky a upozornil je na možnost jejího soudního vymáhání. 15. Soud má s ohledem na výše uvedené za prokázané, že dne 26. 5. 2022 žalovaná 1. písemně uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše 182 384 Kč, žalovaný 2. k tomuto uznání dluhu přistoupil jako ručitel, a soud má tak dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku za to, že dluh v době uznání trval. Žalovaná 1. se současně zavázala, že bude dlužnou částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách, a proto byla povinna svůj dluh takto plnit. Žalovaná 1. však svůj závazek porušila, když se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne 10. 11. 2022. Žalovaný 2. byl vyzván po zesplatnění celého dluhu k úhradě dlužných částek včetně příslušenství a smluvní pokuty, avšak žalovaný 2. na tuto výzvu nikterak nereagoval. Žalovaní tak jsou povinni zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 121 589 Kč, smluvní pokutu ve výši 11 550,96 Kč, a úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné splátky ve výši 12 159 Kč od 11. 11. 2022 do zaplacení a ze zbývajících zesplatněných splátek ve výši 109 430 Kč od 21. 11. 2022 do zaplacení. 16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i žalovaná 1. při uzavření smlouvy o dodání zboží vystupovaly jako podnikatelé, jsou žalovaná 1 a žalovaný 2. v souladu s ustanovením § 3 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. povinni žalobkyni nahradit náklady spojené s uplatněním její pohledávky ve výši 1 200 Kč. 17. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 6 460 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 4 úkony právní služby, tedy převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem žalované 1. a žalovanému 2 jako ručiteli, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 25 840 Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání 2 výzev k plnění (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupce žalobkyně částku 27 040 Kč. Vzhledem k t