12 C 55/2020-182 — Okresní soud ve Vyškově

1. Dne 5. 11. 2020 podala žalobkyně u zdejšího soudu (dále též „okresní soud“ nebo jen „soud“) žalobu, kterou se domáhala vydání rozsudku, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 67 312,30 Kč s příslušenstvím. Svůj žalobní nárok žalobkyně založila na tvrzení, že prostřednictvím , jméno FO, (investora, který v této věci žalobkyni při jednání s žalovaným zastupoval) dne 30. 6. 2020 potvrdila (akceptovala) nabídku žalovaného č. , Anonymizováno, ze dne 23. 6. 2020 s požadavkem na aktualizaci nabídkové ceny kuchyně na základě předem avizovaného finálního projektu kuchyně. Do 14 dní od zaměření na místě realizace měla být zástupci žalobkyně předána technická (výrobní) dokumentace; dodání díla mělo být následně realizováno ve lhůtě 6-8 týdnů od schválení této dokumentace. Dne 14. 7. 2020 žalobkyně zaplatila žalovanému zálohu ve výši 50 % původně sjednané ceny díla, a to v částce 378.114 Kč. Dne 22. 7. 2020 došlo k marnému uplynutí sjednané lhůty k předání technické (výrobní) dokumentace k celé zakázce. Ke dni 19. 8. 2020 nedošlo ani k předání (žalovaným) slíbené kompletní technické dokumentace celé zakázky. S ohledem na prodlení a žalovaným opakované a dostatečně neodůvodněné navyšování ceny díla dne 21. 8. 2020 žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce (investora) od smlouvy o dílo s žalovaným odstoupila. Žalovaný dne 27. 8. 2020 vrátil žalobkyni ze zaplacené zálohy částku 310 801,70 Kč, přičemž spornou částku 67 312,30 Kč si ponechal z důvodu úhrady jím tvrzených nákladů. Dne 21. 9. 2020 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k vrácení nyní žalované částky, avšak žalovaný v odpovědi na tuto výzvu uvedl, že sice popírá, že by mezi ním a žalobkyní došlo ke sjednání termínu předmětného díla, nicméně trvá na zadržení sporné částky 67 312,30 Kč.2. Žalobkyně nad rozsah skutkových tvrzení v žalobě vyložila i svůj právní názor na danou věc. Má za to, že mezi účastníky nedošlo k uzavření smluvního vztahu, žalovaný nedisponuje žádným právním titulem, který by ho opravňoval k zadržení nyní žalované částky nebo k fakturaci jakýchkoli plnění v této výši vůči žalobkyni. Na straně žalovaného naopak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 67 312,30 Kč, představující nevypořádanou část zaplacené zálohy jako plnění bez právního důvodu.3. Žalovaný žalobní argumentaci žalobkyně, z níž dovozuje oprávněnost svého žalobního nároku, ve svém písemném vyjádření k žalobě (na č. l. 35-37) odmítl a navrhl zamítnutí žaloby. Dne 16. 6. 2020 to byl naopak pan , jméno FO, (zástupce žalobkyně), který oslovil žalovanou s poptávkou služeb a se sdělením cenové nabídky a požádal o nacenění pouze 1 nadzemního podlaží (dále již „NP“) předmětného domu, přičemž v této souvislosti zaslal žalovanému návrh interiéru. Na tuto poptávku pana , jméno FO, reagoval žalovaný dne 24. 6. 2020, kdy uvedenému zástupci žalobkyně zaslal cenovou nabídku , Anonymizováno, , a to na zhotovení interiéru 1. NP, včetně popisu materiálů, v nichž mělo být předmětné dílo realizováno. Dne 30. 6. 2020 zástupce žalobkyně nabídku žalovanému písemně potvrdil, současně požádal o vyhotovení cenové nabídky na sklep a umyvadlové skříňky v koupelnách 2. NP a dále požadoval aktualizovat cenu již poptávané kuchyňské linky podle nově zadaného výkresu. Dne 1. 7. 2020 žalovaný potvrdil zástupci žalobkyně provedení rekalkulace kuchyňské linky a vypracování cenové nabídky na sklep a umyvadlové skříňky v koupelnách 2. NP a zaslal vystavenou zálohovou fakturu č. , anonymizováno, . Dne 8. 7. 2020 došlo v místě realizace k zaměření interiéru. Dne 14. 7. 2020 uhradila žalobkyně žalovanému shora uvedenou fakturu na částku 378 114 Kč. Dne 29. 7. 2020 proběhla osobní schůzka zástupce žalobkyně s žalovaným, na níž došlo zejména ke specifikaci povrchové úpravy dýhy na lak mat a požadavku na změnu projektu ze strany žalobkyně, kdy tato požadovala vypracování rozpočtu kuchyně ve dvou různých provedeních, a to , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Dne 30. 7. 2020 žalovaný zaslal zástupci žalobkyně podrobně zpracované rozpočty na interiér kuchyně reflektující požadované změny, a to včetně použitých materiálů. Dne 10. 8. 2020 žalovaný zaslal zástupci žalobkyně náhled kuchyně a jejího uspořádání a požadoval sdělení, jaký z navržených materiálů bude zvolen. Dne 11. 8. 2020 reagoval zástupce žalobkyně tak, že požadoval další změny v projektu. Dne 11. 8. 2020 zaslal zástupce žalobkyně požadovaný rozpis spotřebičů. Následně došlo ze strany zástupce žalobkyně k potvrzení změny materiálu na , Anonymizováno, , v návaznosti na což zaslal žalovaný dne 18. 8. 2020 žalobkyni finální rozpočet celého projektu, reflektujícího veškeré změny požadované žalobkyní. Dne 19. 8. 2020 následně předseda představenstva žalovaného , jméno FO, reagoval na komunikaci projektového manažera se zástupcem žalobkyně s tím, že v návaznosti na požadované změny projektu ze strany žalobkyně zaslal finální rozpočet, přičemž poskytl žalobkyni slevu ve výši 45 791 Kč bez DPH. Dne 20. 8. 2020 žalovaný obdržel odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, na což reagovala dne 21. 8. 2020 ve smyslu § 586 odst. 2 o. z. Dne 27. 8. 2020 žalovaný vystavil žalobkyni fakturu – daňový doklad č. , hodnota, na částku 67 312,30 Kč včetně DPH (náklady na realizaci zaměření interiéru, dopravu, vzorek dýhy s lakováním, přípravné práce a tvorbu výrobní dokumentace) a částku – 378 114 Kč (žalobkyní uhrazená záloha), přičemž dne 27. 8. 2020 uhradil žalobkyni rozdíl mezi poskytnutou zálohou a účelně vynaloženými náklady, v celkové výši 310 801,70 Kč.4. Ve vyjádření žalovaný dále vyložil svůj právní náhled na věc. Má za to, že žalobkyně po právu od předmětné smlouvy neodstoupila, neboť nebyl naplněn samotný důvod, který je pro odstoupení od smlouvy nezbytný. S ohledem na skutečnost, že vyjádření žalovaného ze dne 21. 8. 2020 naplňuje podmínky § 586 odst. 2 o. z., nelze odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně považovat za platné. Z jednání mezi účastníky řízení nevyplývalo sjednání žalobkyní uvedených termínů plnění (tj. lhůta 14 dnů na vypracování kompletní dokumentace zakázky či lhůta 6-8 týdnů na kompletní provedení díla). Nelze proto dovozovat, že by žalovaný byl v prodlení se splněním jakéhokoli svého závazku plynoucího z uzavřené smlouvy o dílo. Kromě toho po celou dobu realizace díla žalobkyně s žalovaným komunikovala a opakovaně žádala změny v projektu díla, a to i v době bezprostředně předcházejícího zaslání odstoupení od smlouvy. Kromě toho i za předpokladu, že by žalobkyně od smlouvy skutečně platně odstoupila, vzniká jí v takovém případě povinnost vypořádat se žalovaným vzájemné závazky, přičemž v této souvislosti by byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni uhrazenou zálohu a žalobkyni by vznikla povinnost vrátit žalovanému již poskytnuté plnění, tj. plnění oceněné ve výši 67 312,30 Kč, jež bylo prokazatelně žalobkyni ze strany žalovaného poskytnuto. V případě, že by žalobkyně v souvislosti s vzájemným vypořádáním závazků žalovanému poskytnuté plnění nevrátila, jednalo by se bezpochyby o její bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.5. Po provedeném řízení okresní soud rozsudkem ze dne 22. 6. 2021, č. j. 12 C 55/2020-110, výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 67 312,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 67 312,30 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, a výrokem II. zavázal žalovaného povinností nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta náklady řízení ve výši 39 782 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.6. Okresní soud dospěl k závěru, že mezi účastníky k uzavření smlouvy o dílo nedošlo, neboť na návrh smlouvy učiněný žalovaným e-mailem ze dne 24. 6. 2020 reagoval zástupce žalobkyně e-mailem ze dne 30. 6. 2020, ovšem s dodatkem, že žádá „aktualizovat cenu kuchyňské linky (v příloze Vám zasílám finální zákres)“ podle zaslaného nákresu kuchyně. Jednání žalobkyně prostřednictvím jejího zástupce tak ve smyslu § 1740 odst. 2 o. z. představovalo odmítnutí nabídky, avšak současně neobsahovalo novou nabídku, neboť žalobkyně de facto prostřednictvím svého zástupce projevila vůli v tom směru, že cenu neakceptuje, jelikož je třeba podle jí zaslaného nákresu kuchyně provést (finální) nacenění. Posléze mezi těmito účastníky sice došlo k záplavě e-mailové korespondence (čímž se komunikace mezi účastníky poměrně dosti znepřehlednila) a k několika jednáním či měření v místě, kde mělo být dílo prováděno, nicméně podle názoru okresního soudu z pohledu práva k uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky nakonec nedošlo.7. Dále okresní soud v odůvodnění svého rozsudku konstatoval, že nedošlo-li mezi účastníky k platnému uzavření smlouvy o dílo, nemohla pochopitelně žalobkyně po právu učinit odstoupení od smlouvy.8. Poté okresní soud za užití pravidel upravujících bezdůvodného obohacení dospěl k závěru, že se žalovaný ohledně žalované částky bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, neboť žalobkyně žalovanému „zálohově plnila“ bez právního důvodu, jelikož k uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky nedošlo. Jestliž