4 C 185/2022-69 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 36 779,43 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu žalované ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 23. 12. 2017 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovaná oprávněna čerpat opakovaně finanční prostředky prostřednictvím kreditní karty, a to až do úvěrového rámce 40 000 Kč, a zavázala se tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a sjednané poplatky. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách do každého 20. dne v měsíci ve výši 4,00 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala 41 794,87 Kč, žalovaná celkem na poskytnutý úvěr zaplatila částku 21 549,07 Kč, která byla započítána na jistinu, úroky a poplatky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 27. 9. 2019, kdy po zesplatnění neuhradila žádnou splátku. Žalobkyně tedy v návrhu na zahájení řízení požadovala uhradit částku 36 779,43 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 33 635,43 Kč, poplatků ve výši 354 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 790 Kč, smluvních pokut ve výši 2 000 Kč a dále kapitalizovaného úroku ke dni sepsání žalobního návrhu 12. 5. 2022 ve výši 11 118,44 Kč, úrok ve výši 26,28 % ročně z částky 33 635,43 Kč od 13. 5. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni sepsání žaloby 12. 5. 2022 ve výši 2 205,37 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 36 779,43 Kč od 13. 5. 2022 do zaplacení. Dne 12. 9. 2022 žalobkyně doplnila žalobu tak, že se vyjádřila se ke způsobu posouzení úvěruschopnosti žalované. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 115a o.s.ř., k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Dle ustanovení § 1810 občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 5. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Dle ustanovení § 2048 a § 2049 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 7. Dle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 23. 12 2017 vyplývá, že žalobkyně s žalovanou uzavřely ujednání, ve kterém se žalovaná vyjádřila ke svým osobním a majetkovým poměrům a svému zaměstnání, kdy uvedla, že je zaměstnána s čistým příjem ve výši 12 000 Kč, s příjmem ostatních členů domácnosti ve výši 20 000 Kč, kdy bydlí u rodičů a nemá žádnou vyživovací povinnost. Podpisem smlouvy byl mezi smluvními stranami sjednán bezúčelový revolvingový úvěr s výši úvěrového rámce do 40 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky a zaplatit roční úrokovou sazbu 26,28 %. Dále byl sjednán balíček pojištění [anonymizováno], kdy měsíční splátka za pojištění činí 2,5 % z aktuální splátky úvěru bez úhrady za pojištění. V případě, že se žalovaná opozdí se zaplacením splátky, je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů (ke dni uzavření smlouvy činí 100 Kč za měsíc vymáhání, tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů), smluvní pokutu ve výši 500 Kč (v případě prodlení s nižší částkou, smluvní pokutu maximálně do této částky), jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10% ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné jistiny) a úroky z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Ze smlouvy vyplývá, že bylo čerpáno na nákup zboží, mobilního telefonu [anonymizována tři slova] v ceně 23 188 Kč. Dle sazebníku poplatků činí poplatek za vedení účtu 59 Kč. Dle čl. 7 úvěrových podmínek dojde k zesplatnění úvěru (žádost o jednorázové vrácení úvěru) v případě, že žalovaná dluží dvě a více splátek, nezaplatila splátku déle než tři měsíce, uvedla nepravdivé osobní údaje, porušila některou z povinností vyplývající ze smlouvy nebo bylo na její majetek zahájeno exekuční, insolvenční, dědické nebo jiné řízení. Z výpisu z čerpání, splátek a úhrad žalované vyplývá, že žalovaná čerpala dne 23. 12. 2017 částku celkem 23 188 Kč, kdy následně nepravidelně čerpala další částky a nepravidelně hradila úhrady, kdy poslední platbu žalobkyni uhradila dne 5. 4. 2019 ve výši 3 050 Kč. Z přehledu je patrné, že jistina zůstala ve výši 33 635,43 Kč, poplatek za vedení účtu ve výši 354 Kč, poplatek za vymáhání ve výši 790 Kč, smluvní pokuta byla vyúčtována ve výši 2 000 Kč, na úrocích zůstala dlužná částka 11 118,44 Kč a na zákonných úrocích z prodlení částka 2 205,37 Kč. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 27. 9. 2019, včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně z důvodu prodlení žalované s úhradou závazků vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru, tedy částky 42 155,19 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 13. 12. 2019 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornil ji na možnost jejího soudního vymáhání. 10. Po provedeném dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření ujednání, dle kterého se žalobkyně zavázala poskytnout žalované opakovaně finanční prostředky až do výše 40 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni tuto částku vrátit v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, zaplatit úrok ve výši 26,28 % ročně, zaplatit další poplatky a pojistné ve výši 2,5 % z aktuální splátky. Žalovaná celkem čerpala částku 41 794,87 Kč, avšak tuto částku řádně nesplácela, když uhradila pouze 21 549,07 Kč, kdy měla za poskytnutý úvěr celkově uhradit předepsané částky ve výši 71 652,31 Kč. Žalobkyně proto úvěr prohlásila za splatný. 11. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní v postavení dodavatele, která jednala v rámci své obchodní činnosti a žalovanou jako spotřebitelem došlo po posouzení její úvěruschopnosti k uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši do 40 000 Kč, a to opakovaně prostřednictvím kreditní karty a žalovaná se zavázala je žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Žalovaná postupně čerpala částku 41 794,87 Kč, a byla proto dle smlouvy povinna měsíčně žalobkyni hradit splátku ve výši 4 % z dlužné částky. Žalovaná však svou povinnost splácet úvěr porušila již od první splátky, kdy se dostala do prodlení, poté nepravidelně dále čerpala a nepravidelně splácela, kdy od poslední úhrady dne 5. 4. 2019 neuhradila žalobkyni již ničeho. Žalobkyně tak zcela v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami využila svého oprávnění úvěr prohlásit za okamžitě splatný ke dni 27. 9. 2019. Pokud jde o výši sjednaného úroku 26,28 % p.a., soud dospěl k závěru, že úrok byl platn