6 C 351/2022-133 — Okresní soud ve Vyškově

1. (Žaloba) Žalobce se žalobou, podanou u podepsaného soudu (dále již„ soud“) dne 29. 12. 2022, domáhal po žalovaném zaplacení částky 624 142,80 Kč s příslušenstvím při skutkovém tvrzení (ve stručnosti shrnuto z obsahu podané žaloby), že je uživatelem pozemků p. [číslo] p. [číslo] které leží v katastrální území (dále již„ k. ú.“, případně budou dále uváděna pouze čísla těchto parcel anebo jen„ pozemky“) [obec], a jež má pronajaty od [název]. Na tomto pozemku měl až do listopadu 2021 uskladněn zahradní nábytek, zejména se na těchto pozemcích nacházel restaurační přístřešek. Na části pozemku [parcelní číslo] se nachází stavba [adresa] (dále též„ stavba [adresa]“), která je ve vlastnictví žalovaného a v minulosti byla provozována jako restaurační zařízení, respektive klub. 2. Dne 20. 11. 2021, v podvečerních hodinách, žalobce zjistil, že z těchto pozemků, které má v nájmu od [název] a jež užívá, je odvážen zahradní nábytek a je několika osobami rozebírána a odvážena uvedená pergola. Tuto věc proto žalobce ihned oznámil Policii České republiky, která téhož dne začala provádět šetření. Při tomto šetření bylo zjištěno, že osoby, které dané věci odvážejí, tak činí po dohodě, respektive na pokyn žalovaného, a to konkrétně ze strany pana [jméno] [příjmení]. Přístřešek byl ve vlastnictví žalobce, nacházel se na pozemku, který měl žalobce v nájmu. Hodnota přístřešku, s přihlédnutím k jeho stáří a opotřebení, činila nyní žalovanou částku, což vyplývá ze znaleckého posudku vyhotoveného (dle objednávky žalobce) [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který žalobce k podané žalobě připojil 3. Popsaným jednáním žalovaného vznikla žalobci škoda ve výši 624 142,80 Kč, kterou i přes předžalobní výzvu žalovaný odmítl žalobci uhradit. 4. (Vyjádření k žalobě) Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě odmítl uplatněnou žalobní argumentaci. Žalovaný předně namítl nedostatek své pasivní (věcné) legitimace, neboť s odstraněním předmětného restauračního přístřešku nemá nic společného. Nikdy nevydal žádný pokyn jakékoliv třetí osobě, aby v listopadu 2021 proběhlo nějaké bourání věcí, o kterých žalobce tvrdí, že jsou v jeho vlastnictví. Žalovaný byl informován, že ve věci bourání a odvozu předmětných věcí se svévolně angažovala [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], která měla dle svého prohlášení (jež žalovaný připojil ke svému vyjádření) provést zbourání předmětné pergoly a odvoz dalších věcí, a to bez podnětu, žádosti či vůle žalovaného a bez jeho součinnosti. Pokud jde o pana [jméno] [příjmení], jde o osobu, která není a nebyla v předmětné věci oprávněna činit jakákoliv právní jednání jménem žalovaného či v jeho zastoupení. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby. 5. (Signalizace ze strany soudu o nutnosti řešení předběžné právní otázky) Soud při jednání, konaném dne 26. 5. 2023 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 56-58), s přihlédnutím k provedeným důkazům signalizoval účastníkům svůj náhled na věc potud, že:„ v daném případě je v rámci předběžné otázky třeba rovněž posoudit, zda odstraněná – rozebraná pergola v předmětnou dobu byla či nikoliv součástí stavby [adresa], která je ve vlastnictví žalovaného. K tomu bude třeba dále zjistit, za jakých podmínek byla tato pergola postavena a jaký měla význam, k čemu sloužila, zda její využití mělo souvislost s provozem stavby [adresa], (jaké bylo) její technické, funkční, estetické provedení. Pokud by pergola měla mít charakter součásti věci, pak sama okolnost, že byla postavena příp. žalobcem či za jeho finanční prostředky nemůže ničeho změnit na jejím právním charakteru. 6. Z obsahu spisu a dosud provedeného dokazování jsou zde dva rozpory – na jedné straně žaloba tvrdí, že již dnes odstraněná pergola/přístřešek nebyla součástí věci, a to svým způsobem ve vyjádření činí i žalovaný a bez dalšího to v úředním záznamu činí i Policie ČR, ale pro soud jsou podstatnější údaje plynoucí ze znaleckého posudku, který sice pan [titul] [příjmení] směřoval k zjištění té škody, ale nemohl soud nepostřehnout, že pergola/přístřešek byla zakotvena do sousední stavby. Jde o to, že otázka vymezení součásti věci není vždy zřejmá, jednoduchá a nedá se jen redukovat na technickou spojitost, tzn. že je něco pevně připojeno, nebo případně z hlediska technického odstraněním nějakým jednodušším způsobem lze verifikovat. že to není věc, resp. součást věci. Jde o to, že se tam posuzuje mj. i hledisko funkční a estetické a jde o to, zda, když byla původně pergola stavěná, jaký měla smysl. Zda měla plnit funkci samostatnou anebo to mělo být plněno pro funkci a zlepšení chodu tehdejšího provozu budovy, která byla pronajata panu žalobci. Z toho, co zatím plyne, tam se nejednalo o situaci, nebo alespoň z toho nevyplývá, že by ta pergola byla samostatná ve smyslu, že by nebyla nějak ukotvena. Byla ukotvena. Takže soud předběžně zatím vychází z toho, že by se mělo jednat o součást věci, Pokud by se jednalo o součást věci, pak by to znamenalo, že by ta věc náležela vlastníku stavby. Jde o to, jakým způsobem byl smysl využívání, protože sama okolnost, že pan žalobce se domníval, že to je nějaká jeho výlučná stavba, ještě nemá relevanci z hlediska (toho), zda to součást věci byla nebo nebyla. <i>7. Soud tímto objasnil v dané fázi svůj zatímní náhled na řešení této věci a dává nyní prostor účastníkům, aby se k uvedenému vyjádřili, případně skutkově argumentovali a činili v návaznosti na to i případné důkazní návrhy.“</i> 8. Soud poté uvedené jednání skončil vyhlášeným usnesením, jímž jednání odročil na pevný termín (13. 9. 2023) a účastníkům uložil,„ aby k soudem dnes vyloženému právnímu náhledu ohledně vyřešení předběžné otázky, zda odstraněná pergola v předmětnou dobu byla či nikoliv součástí budovy [adresa], v podáních doručených nejpozději 1 týden před dalším jednáním skutkově, a práv (n) ě argumentovali v předmětné otázce.“ 9. (Procesní reakce žalobce po signalizaci právního náhledu na věc ze strany soudu) Na základě soudem učiněného náhledu shora žalobce v podání ze dne 5. 9. 2023 doplnil svá skutková tvrzení následujícím způsobem. Předně zdůraznil, že pokud se týká technické stránky pergoly, pak ve znaleckém posudku (znalcem [titul] [příjmení]) je sice skutečně uvedena okrajová informace o tom, že pergola byla zakotvena do sousedního objektu (stavby ve vlastnictví žalovaného), nicméně fakticky nešlo o pevné zakotvení, které by znamenalo, že se stává součástí stavby. Pergola byla realizována jako demontovatelný objekt a ke stavbě domu byla sice připevněna z důvodu stability, ale pouze několika lehce odmontovatelnými šrouby. Nešlo tedy v žádném případě (a to nebylo vůlí ani jedné stran) k pevnému a trvalému připojení stavby. K tomu aktuálně znalec [titul] [příjmení] vyhotovuje doplnění znaleckého posudku, který bude soudu následně žalobcem předložen. 10. Dále žalobce ve svém podání osvětlil okolnosti předcházející stavbě pergoly. Původně byla zvažována i možnost, že by se pergola postavila„ napevno“ jako trvalá stavba trvale zabudovaná do stavby. O tomto mezi účastníka proběhla neformální debata, nicméně k realizaci tohoto záměru nedošlo, neboť žalovaný o takové řešení neměl zájem, a to především z důvodu, že by se pak na realizaci musel finančně podílet, což pro něj nebylo zajímavé. Proto o stavbě pergoly mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda. Pergolu tedy realizoval sám žalobce na své náklady, a právě tak, aby šlo o demontovatelný objekt, který si žalobce může kdykoliv rozebrat a odvést. Právě proto bylo ono„ ukotvení“ provedeno pouze v nezbytně nutné míře prostřednictvím šroubů. 11. Realizace pergoly nikdy nepodléhala žádnému povolovacímu řízení u stavebního úřadu, nebylo vydáno žádné stavební povolení, neproběhla žádná kolaudace. Pokud by se pergola skutečně měla stát součástí stavby domu, šlo by o změnu stavby a jako taková by povolovacímu řízení musela podléhat. 12. Kromě toho se stavba pergoly nacházela na jiném pozemku a vlastnická či užívací práva byla rozdílná; stavba domu [adresa] patří žalovanému, pozemek pod stavbou ([parcelní číslo]) patří [název] [obec], přičemž uvedený pozemek má v užívání žalobce. Stavba pergoly se také nacházela na sousedním pozemku p. [číslo] který je rovněž ve vlastnictví [název] a jenž měl rovněž žalobce v nájmu. 13. Konečně se v tomto podání žalobce vyjádřil i k vůli subjektů s tím, že ani žalobce, ani žalovaný se k věci nestavěli tak, že by se pergola kdykoliv stala či měla stát součástí stavby. 14. (Procesní reakce žalovaného po signalizaci právního náhledu na věc ze strany soudu) Žalovaný ve svém podání ze dne 10. 9. 2023 (n č. l. 87-90), které bylo doručeno soudu dne 12. 9. 2023, naopak tvrdil, že pergola byla součástí budovy v jeho vlastnictví, tj. budovy [adresa], přičemž k prokázání tohoto tvrzení předložil fotogen obsahující fotografie jednotlivých listin z dále uvedeného správního spisu [stát. instituce], stavebního úřadu (dále též„ SÚ“). K jednotlivým listinám pak žalovaný povětšinou připojil svou argumentaci, která souhrnně vyznívá v závěr, že před stavebním úřad