7 C 211/2022-86 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, , smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, a náhrady nákladů řízení, to vše na základě smlouvy o úvěru číslo, tel. číslo, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr , částka, , který se žalovaný zavázal splácet spolu poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úrokem z úvěru 29 % ročně ve 45 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem , částka, . Žalovaný nesplácel předepsané splátky řádně. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z hodnoty splátek kapitalizované ke dni , datum, v celkové výši , částka, . Pohledávka ze smlouvy byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Postoupení bylo žalovanému oznámeno.2. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany právního předchůdce žalobkyně posouzena na základě údajů, které sám věřitel aktivně zjišťoval a ověřoval ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli. Poskytovatel úvěru ověřoval solventnost žadatele z databáze NRKI/BRKI, centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů a dále z údajů uvedených žadatelem v zákaznické kartě. Příjem žadatele ze mzdy ve výši , částka, u zaměstnavatele , právnická osoba, . byl ověřen z pracovní smlouvy a výplatními páskami za únor a březen 2019. Analýza příjmů a výdajů byla provedena s využitím skóringového systému věřitele.3. Žalobkyně kromě neuhrazené jistiny úvěru ve výši , částka, požaduje zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuty , částka, , sankčních poplatků , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, . Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.4. Žalovaný se ve věci samé, k výzvě soudu, nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný5. K jednání nařízenému ve věci dne , datum, , se žalovaný nedostavil. Zástupce žalobkyně se dostavil a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. I když žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, soud v daném případě tento rozsudek nevydal, neboť, jak je níže uvedeno, shledal uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou.6. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného a provedl dokazování listinnými důkazy:smlouvou o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , standartními informacemi ze dne , datum, , platební bilancí, zákaznickou kartou ze dne , datum, , výpisem z centrální evidence exekucí, výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, , smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně přílohy seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, , poštovním podacím archem ze dne , datum, , předžalobní výzvou ze dne , datum, a poštovním podacím archem ze dne , datum, .7. Z informačního systému Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že v roce 2017–2018 byla proti žalovanému zahájena tři exekuční řízení.8. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:9. Žalovaný dne , datum, požádal společnost , právnická osoba, o zápůjčku ve výši , částka, . Do zákaznické karty uvedl své osobní údaje, sdělil, že je svobodný, má učňovské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájmu a je zaměstnán na plný pracovní úvazek s měsíčním příjmem 23 286 Kč. V údaji o výdajích žadatele je uvedena částka , částka, jako interní splátka PF, částka , částka, u externích splátek žadatel a částka , částka, jako odhadované měsíční výdaje. Žadatel dále uvedl, že má bankovní účet, nemá kreditní kartu a nemá zápůjčku u jiné společnosti. K ověření údajů uvedených v žádosti byly žalovaným předloženy dokumenty-pracovní smlouva z , datum, na dobu určitou, a výplatní pásky z února a března 2019.10. Dne , datum, uzavřel žalovaný s , právnická osoba, smlouvu o zápůjčce číslo, tel. číslo, , na základě které mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši , částka, , za účelem refinancování zápůjčky číslo, tel. číslo, . Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit poplatek ve výši , částka, a splatit celkovou částku , částka, formou 45 splátek ve výši , částka, týdně. Smlouvou je dále sjednána výše úrokové sazby ve výši 29 % ročně a je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný uhradil celkem , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek strana 31 číslo řádku 40 společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Žalovanému byla dne , datum, zaslána výzva k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání a byla mu stanovena lhůta k dobrovolnému plnění do sedmi dnů (tj. do , datum, ).11. Závazkový vztah, vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o úvěru se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo a zákonem číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.12. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.16. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C-679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“17. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost. Jak uvedl Ústavní s