7 C 366/2022-24 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 47 419,40 Kč s příslušenstvím, z titulu dluhu žalovaného na nájemném stavební techniky. Žalobkyně přenechala žalovanému do nájmu stavební techniku omítací stroj a hadici v období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] L úhradě sjednaného nájemného vystavila žalobkyně faktury číslo FV [číslo] na částku 14 382,70 Kč, FV [číslo] na částku 15 314,40 Kč a FV [číslo] na částku 17 722,30 Kč. Žalovaný na nájemné ničeho nezaplatil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. 2. Soud se v rámci zkoumání podmínek řízení dle ustanovení § 103 občanského soudního řádu zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti (pravomoci) k projednání a rozhodnutí tohoto sporu a uzavřel, že neexistuje žádná dvoustranná smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterou by strany sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání tohoto typu sporů a která by se ve smyslu Článku 307 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství použila namísto Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení). Soud tedy postupoval podle čl. 7 Nařízení, který stanoví, že pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, může být osoba žalována u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; v případě poskytování služeb se pak jedná o místo, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Místem splnění závazku (splništěm), v tomto případě zaplacení nájemného, je sídlo nájemce. Toto místo je pak určující pro místní příslušnost soudu dle čl. 7 nařízení Brusel I bis. Žalovaný je fyzickou osobou podnikající na základě platného živnostenského oprávnění na území ČR, se sídlem [adresa žalovaného]. Soud proto uzavřel, že je příslušný k projednání věci. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 5. Ve věci byly předloženy následující listinné důkazy: dodací list [číslo] ze dne [datum], faktura číslo FV [číslo] na částku 14 382,70 Kč splatná dne [datum], dodací list [číslo] ze dne [datum], faktura číslo FV [číslo] na částku 15 314,40 Kč splatná dne [datum], dodací list [číslo] ze dne [datum] faktura číslo FV [číslo] na částku 17 722,30 Kč splatná dne [datum], rozdělení pohledávek ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum], detailní informace k zásilkám ze dne [datum], výpis žalovaného z veřejné části živnostenského rejstříku ze dne [datum]. 6. Na základě předložených listin učinil soud skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o nájmu, na základě kterých žalobkyně umožnila žalovanému užívání movitých věcí – stavební techniky a žalovanému vznikla povinnost uhradit sjednané nájemné. Převzetí předmětu nájmu potvrdil žalovaný na dodacích listech. K zaplacení nájemného vystavila žalobkyně jako pronajímatel fakturu číslo FV [číslo] na částku 14 382,70 Kč splatná dne [datum], fakturu číslo FV [číslo] na částku 15 314,40 Kč splatná dne [datum] a fakturu číslo FV [číslo] na částku 17 722,30 Kč splatná dne [datum]. Žalovaný na nájemné ničeho nezaplatil. 7. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník. 8. Podle ustanovené § 2201 občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Podle ustanovené § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 11. Na základě předložených listinných důkazů a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byly ústně uzavřeny tři nájemní smlouvy dle § 2021 občanského zákoníku. Žalobkyně pronajala žalovanému stavební techniku a žalovaný předmět nájmu převzal, což stvrdil podpisem na dodacích listech. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni sjednané nájemné, dle faktur vystavených žalobkyní včetně zákonného úroku z prodlení z dlužných částek dle vystavených daňových dokladů. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i žalovaný při uzavření smlouvy o dodání zboží vystupovali jako podnikatelé, je žalovaný v souladu s ustanovením § 3 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. povinen žalobkyni nahradit náklady spojené s uplatněním její pohledávky ve výši 1 200 Kč. 12. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 12 595,5‬ 0 Kč spočívajících v zaplaceném soudním poplatku 2 371 Kč dle položky 1, bodu 1, písmena b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů (advokátní tarif) za úkony právní služby dle §11 odstavec 1, písm. a) a d) advokátního tarifu, příprava a převzetí zastoupení a návrh ve věci samé 2 x 3 020 Kč a za úkon právní služby dle §11 odstavec 2, písmeno h) advokátního tarifu jednoduchá výzva k plnění 1 x 1 510 Kč, paušální náhradě hotových výdajů 3 × 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a 1 774,50 Kč náhradě za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu. 13. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 občanského soudního řádu.