7 C 45/2022-65 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 76 164,26 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení z titulu dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené se žalovaným dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Sjednaný úvěrový rámec byl ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr čerpaný kreditní kartou splácet minimální splátkou ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný načerpal celkem 254 697,76 Kč a uhradil celkem 426 033,95 Kč. Jelikož nesplácel úvěr řádně a včas žalobkyně dluh zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k zaplacení. Žalovaný po zesplatnění uhradil pouze 3 600 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou nereagoval. 2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně skutková tvrzení v podání ze dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že jako poskytovatel úvěru prověřila úvěruschopnost žadatele již při sjednávání úvěru, byť v roce 2002 tuto povinnost, zavedenou až účinností zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, neměla. Prověřovala bonitu spotřebitele důsledným zjišťováním kreditního skore, s využitím statistického modelu pravděpodobnosti dodržení úvěrových závazků žadatele. Žalobkyně vycházela z informací uvedených žadatelem v úvěrové kartě klienta. Dále k výzvě soudu žalobkyně uvedla, že úvěrový rámec byl ve smlouvě sjednán ve výši 15 000 Kč a následně navýšen na žádost žalovaného dne [datum] na 30 000 Kč a dne [datum] na 50 000 Kč. Se žalovaným byly v obou případech uzavřeny dodatky k úvěrové smlouvě. Na základě obchodního rozhodnutí žalobkyně pak byl úvěrový rámec úvěru žalovaného navýšen dne [datum] na částku 80 000 Kč. Žalovaný toto navýšení odsouhlasil přečerpáním původní výše úvěrového rámce. Úvěrová smlouva [číslo] byla uzavřena v provozovně žalobkyně dne [datum]. Žalovaný smlouvu a k ní přiložené obchodní podmínky osobně podepsal v provozovně žalobkyně a svým podpisem stvrdil také, že se seznámil s úvěrovými podmínkami a že jedno vyhotovení úvěrových podmínek převzal. K dotazu soudu ohledně posouzení úvěrových podmínek při navýšení úvěrového rámce dne [datum] žalobkyně uvedla, že s ohledem na dosavadní platební morálku žalovaného a informace které získala před uzavřením smlouvy shledala žalovaného schopným splácet úvěr. 3. Předmětem řízení je zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy ve výši 76 164,26 Kč sestávajícího z dlužné jistiny 75 565,54 Kč, přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil, poplatků ve výši celkem 70 Kč za výpis z účtu ve výši 35 Kč splatno dne [datum], zahrnut v 310. splátce a poplatku za výpis z účtu ve výši 35 Kč splatno dne [datum], zahrnut v 309. splátce, smluvních pokut účtovaných ve výši 528,72 Kč dle ustanovení hl. 9 § 2 úvěrových podmínek pro případ prodlení s úhradou splátky úvěru či její části delší než 7 dní je klient povinen zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 8 % z částky, s jejíž úhradou je v prodlení. Smluvní pokuty jsou kapitalizovány ke dni podání žaloby. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroku kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby ve výši 10 515,07 Kč, odpovídající součtu nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,28 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od [datum] do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne [datum] z částky 75 565,54 Kč. Dále úrok ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 75 565,54 Kč do zaplacení, přičemž úroková sazba je modifikována – snížena dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Dále úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1 366,59 Kč a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 76 164,26 Kč. 4. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 5. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud proto rozhodl ve věci v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. bez nařízení jednání. 6. Soud provedl dokazování listinami: úvěrovou smlouvou [číslo] úvěrovými podmínkami žalobkyně, výpisem čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě [číslo] výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalovanému poštou dne [datum], předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalovanému poštou ze dne [datum], výpisem z účtu žalovaného za září [rok], výpisem z účtu [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] na jméno žalovaného za srpen [rok], úvěrovou kartou žalovaného, žádostí o měnu výše úvěrového rámce z [datum], žádostí o změnu výše úvěrového rámce [datum]. 7. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu): Dne [datum] uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Následně k datu [datum] byl úvěrový rámec zvýšen na částku 80 000 Kč. 8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalovaný v průběhu let 2002 až 2021 načerpal celkem 254.697,76 Kč a uhradil celkem 426.033,95 Kč, přičemž na jistinu bylo započteno celkem 179 132,22 Kč. Dle výpisu žalovaný dluží na jistině dluhu částku 75 565,54 Kč, na úroku 10 515,07 Kč, na smluvní pokutě 528,72 Kč na poplatku za výpis z účtu 70 Kč. Dne [datum] je ve výši vyznačeno zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěr zaplatil žalovaný na svůj dluh 3 x 1 200 Kč celkem 3 600 Kč. 9. Z úvěrových podmínek žalobkyně soud zjistil, že se jedná o listinu opatřenou podpisem žalovaného. Dle Hlavy 6 §8 je nedílnou součástí úvěrových podmínek sazebník poplatku, ve kterém jsou upraveny výše plateb dle zákona 321/2001 Sb. Dle §10 je klient povinen platit úrok z poskytnutého úvěru ve výši měsíční úrokové sazby aktuálně platné v okamžiku splátky úvěru a stanovené na základě aktuálního sazebníku poplatků a odměn. Dle Hlavy 9 Závěrečná ustanovení, §3 je pro případ prodlení s úhradou splátky nebo její části delší než 7 dní sjednána smluvní pokuta ve výši 8 % z dlužné částky v prodlení. 10. Z přípisu„ výzva ke splaceného celého úvěru“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 85 418,99 Kč jako dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] do 14 dnů od sepsání výzvy, v důsledku prodlení žalovaného s úhradou závazků ze smlouvy. 11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl touto výzvou vyzýván k dobrovolné úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] nebo k uzavření smíru o úhradě dluhu v měsíčních splátkách. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu. 12. Z úvěrové karty na jméno žalovaného soud zjistil, že ke dni schválení žádosti o úvěr s úvěrovým rámcem 15 000 Kč byl žalovaný ženatý, bezdětný, bydlel u rodičů a měl příjem z pracovního poměru ve výši 12 150 Kč. 13. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (účinný od 1. 1. 2014), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 14. Na základě citovaného ustanovení se předmětný smluvní vztah řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obchodní zákoník“), zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), a to ve znění platném v době poskytnutí úvěru. 15. Podle ustanovení § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se pou