7 C 53/2023-77 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], domáhá po žalovaném zaplacení částky 30 328,31 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 80 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem 14,9 % ročně a dalšími poplatky, za podmínek stanovených smlouvou. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto právní předchůdce žalobkyně dluh dne [datum] zesplatnil. Na svůj dluh zaplatil žalovaný celkem 50 171,69 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací SOLUS a kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR), dle kterých nebyla nalezena negativní informace o žadateli. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce byla postoupena smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se ve věci samé k výzvě soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud provedl dokazování listinami: údaji klienta fyzická osoba ze dne [datum], návrhem na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne [datum], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta, akceptací návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne [datum], ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby, produktovými podmínkami pro osobní úvěry [právnická osoba], všeobecnými obchodními podmínkami, souhrnným výpisem pohybů na účtu za období od [datum] do [datum], prohlášením o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalovanému, celkovým přehledem započtených splátek ze strany žalovaného, rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek číslo 2018, smlouvou o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne [datum] včetně přílohy 1 – seznam postoupených pohledávek, sdělení [anonymizováno] ze dne [datum], potvrzení úplaty za postoupené pohledávky ze dne [datum], vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne [datum], přehledem podacích čísel ze dne [datum] k oznámení o postoupení pohledávky, seznamem odeslaných předžalobních výzev ke dni [datum], oznámením o právním zastoupení a vyzvou k úhradě dluhu ze dne [datum], z nichž učinil následující skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný dne [datum] požádal [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 80 000 Kč. Do návrhu uvedl své osobní údaje, sdělil, že je svobodný, je vyučen, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů a je zaměstnán jako manuální pracovník ve službách a spojích od července 2017 s měsíčním příjmem 12 500 Kč. Žadatel dále uvedl, že nemá jiné úvěry ani leasingy. Z návrhu nevyplývá, na základě jakých dokumentů byly údaje uvedené v návrhu ověřeny poskytovatelem úvěru. V návrhu nejsou nijak specifikovány výdaje žalovaného na bydlení, výživu, ošacení, dopravu do zaměstnání atd. [právnická osoba] akceptovala návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce přípisem ze dne [datum] a tohoto dne zápůjčku vyplatila žalovanému převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. [právnická osoba] a žalovaným tak byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku spolu s úrokem 14,9 % ročně v 62měsíčních splátkách po 1 858 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, proto došlo k zesplatnění dluhu ke dni [datum]. Žalovaný zaplatil na svůj dluh celkem 88 341,32 Kč. Pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla řádně zaslána předžalobní výzva k plnění. 6. Smluvní vztahy založené smlouvou o zápůjčce uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 7. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 13. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy její solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18: Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil. 14. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, jako spotřebitelskou smlouvu. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnos