10 C 43/2024-77 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, 21. 9. 2023 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaný souhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalovaného (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaný zachoval podle smlouvy).2. Úroky úvěru měly být žalovaným žalobci hrazeny v měsíčních splátkách 3 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 12. 2023. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první upomínku - 20. 12. 2023, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však ani poté své splatné závazky neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou upomínku - 5. 1. 2024, kde opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 12. 2023. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, a vyzvala žalovaného k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, náklady na upomínkování a nákladů právního zastoupení, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne 21. 5. 2024.3. Žalobkyně požaduje částku ve výši 20 000 Kč - zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, náklady na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč za upomínku č. 1 a upomínku č. 2, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení.4. Nad rámec výše uvedeného žalobkyně uvedla, že před uzavření smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti, kdy k prokázání této skutečnosti odkazuje na přílohu smlouvy o úvěru, kde je uveden detailní rozbor posouzení úvěruschopnosti prokazující splnění této zákonné povinnosti žalobkyně.5. Žalovaný je přesvědčen, že smlouva o úvěru, kterou žalovaný jako spotřebitel se žalobkyní podepsal, je absolutně neplatná pro nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí.6. Z aktuální judikatury Nejvyššího soudu ČR plyne závěr, že z důvodu porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost, jsou takové smlouvy neplatné absolutně a soudy k tomu musí přihlížet z úřední povinnosti. Nejvyšší soud také dospěl v citovaném rozsudku k závěru, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka a nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Nejvyšší soud dále uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde žalobkyni), aby dlužníka – spotřebitele (zde žalovaného) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. K tomu, aby žalobkyně splnila svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, potřebuje řadu dokumentů, ze kterých zjistí relevantní informace, a to například výpisy z bankovního účtu spotřebitele, pracovní smlouvu spotřebitele, potvrzení o příjmu spotřebitele, příp. daňové přiznání spotřebitele atd. Dále je k poskytnutí finančních prostředků nutné nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně si však před podpisem smlouvy o úvěru žádné tyto dokumenty neobstarala, ani neprovedla nahlédnutí do příslušných databází. Odborná péče ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele představuje kvalifikované jednání se zvýšenou mírou obezřetnosti a odpovědnosti. Pro žalobkyni tak nemohly být dostačující pouze informace sdělené tomuto žalovaným, obzvlášť pokud jde o informace o zaměstnání a příjmu žalovaného. Závěr o tom, že žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy neposoudila úvěruschopnost žalovaného, nezhojí ani prohlášení žalobkyně uvedené ve smluvních podmínkách ke smlouvě, že byly poskytnuty úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou půjčku. Průměrný spotřebitel nemůže mít představu o tom, co je obsahem povinnosti věřitele řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele.7. K závěru o neplatnosti smlouvy z důvodu porušení povinnosti řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost spotřebitele ze strany poskytovatele úvěru postačí zjištění, že poskytovatel úvěru nedostatečně zkoumal úvěruschopnost, tedy si nevyžádal dostatečné podklady pro ověření skutečných příjmů a výdajů spotřebitele, aby mohl následně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele jejich porovnáním. V tomto souzeném případě si pak žalobkyně evidentně neověřila výdaje žalovaného, kdy vyšel z ničím nepodloženého prohlášení žalovaného. A ačkoliv pak měl žalobkyně údajně dle přílohy č. 1 nahlédnout při posuzování úvěruschopnosti žalovaného do databáze REPI, úvěr tomuto poskytl i přesto, že tento vyšel v rámci databáze jako klient vysoce rizikový. Zjišťovala-li by žalobkyně před podpisem smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalovaného řádně, zjistil by tento, že žalovaný úvěruschopný není. Zejména by totiž žalobkyně zjistila velké množství úvěrů, které žalovaný před podpisem předmětné smlouvy čerpal, a které v době jejího podpisu stále v měsíčních splátkách hradil a promítal zásadně tak do jeho měsíčních výdajů. Výše těchto pravidelných měsíčních splátek žalovaného pak zásadním způsobem zasahovala do pravidelných výdajů žalovaného, z důvodu čehož mu neměl být úvěr poskytnut, což plyne mimo jiné právě i z hodnocení REPI. Již v době, kdy žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru podepsal, nacházel se totiž žalovaný zcela jednoznačně v tzv. úvěrovém kolotoči, kdy vyplácel jeden úvěr úvěrem jiným, neboť jeho příjmy plynoucí mu ze zaměstnání již měsíčně často k úhradám jeho stávajících závazků nepostačovaly.8. Smlouva o úvěru je tedy zjevně v celém rozsahu neplatná a z této skutečnosti vyplývá, že věřitel mohl požadovat po žalovaném pouze uhrazení poskytnuté částky, a nikoli uhrazení úroku a dalších poplatků. Žalobkyní poskytnuté plnění tak není plnění ze smlouvy, ale svou povahou představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. V souvislosti s podepsanou a shora specifikovanou smlouvou žalovaný doposud žalobkyni uhradil částku ve výši 6 000 Kč, což tento dokládá přehledem úhrad, přičemž od žalobkyně v souvislosti se smlouvou obdržela částku ve výši 20 000 Kč. V souvislosti s touto smlouvou činí nyní bezdůvodné obohacení na straně žalovaného částku ve výši 14 000 Kč.9. Žalovaný není v současnosti v prodlení a žalobkyně tedy nemá nárok na úhradu jakéhokoli úroku z prodlení, pokud by jej žalobkyně požadovala. Pro případ, kdy by bylo žalobkyni přiznáno právo na plnění, si pak žalovaný dovoluje v návaznosti na shora citovaná rozhodnutí požádat o splátkový kalendář s měsíčními splátkami ve výši 500 – 1 000 Kč, neboť žalovaný se dostal do dluhové spirály kumulací dluhů u nebankovních společností, jako je žalobkyně, a jsou proti němu v současnosti vedena exekuční řízení, což dokládá přiloženými písemnostmi.10. Z předsmluvních informací soud zjistil, že komunikace mezi žalobkyní a žalovaným probíhala prostřednictvím IP adresy , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , prostřednictvím SMS kódu a potvrzení z telefonního čísla , tel. číslo, . Toto telefonní číslo , tel. číslo, potvrdil, pokud jde o IP adresu, připustil, že jde o jeho adresu z domova. datováno podpisem dne 21. 9. 2023, přičemž žalovaný potvrdil, že listiny byly jím SMS kódem potvrzeny. Žalovaný je dále identifikován rodným číslem, bydlištěm, bankovním spojením a emailem, což rovněž žalovaný potvrdil, že jde o jeho