6 C 107/2023-164 — Okresní soud ve Vyškově

1. Úvodem zdejší soud (dále též „soud“) předesílá, že svým rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v řízení o zaplacení částky 239 050,50 Kč s příslušenstvím, a o vzájemné žalobě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, které jsou nyní specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku (dále též „předmětné nemovitosti“ nebo „nemovité věci“), výrokem I. zamítl žalobu, aby žalovaný , Jméno zainteresované osoby 0/0, , gen. shora, zaplatil žalobkyni , jméno FO, , gen. shora, částku ve výši 239 050,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 239 050 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení, výrokem II. zamítl vzájemnou žalobu žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k předmětným nemovitým věcem, a výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud s ohledem na (v odůvodnění rozsudku blíže vyložené) skutkové okolnosti věci „dospěl k závěru, že za stávajícího stavu by zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětnému nemovitému majetku bylo k újmě účastníků, neboť vytvořením situace, že by se případně musel z důvodu zrušeného podílového spoluvlastnictví uvedený nemovitý majetek vypořádat jeho prodejem (neboť žalobkyně, jež je spoluvlastnicí tohoto majetku v rozsahu id. 5/6 nemá finanční prostředky k vyplacení předmětné náhrady žalovanému, jenž vlastní id. 1/6 těchto nemovitostí), což by ovšem znamenalo, že by matka účastníků (, jméno FO, , ročník , Anonymizováno, ) musela vyklidit předmětný rodinný dům, který dosud se svolením své dcery – žalobkyně, majoritní spoluvlastnice, užívá, v situaci, kdy žádný z účastníků nebyl schopen soudu nastínit reálnou možnost náhradního ubytování jejich matky, nehledě na skutečnost, že v podobných případech změna bydliště u starých osob povětšinou působí velmi nepříznivě, často vede ke zhoršení zdravotního stavu…Rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v situaci, kdy v nemovitosti bydlí rodič spoluvlastníků vysokého věku, který je odkázán toliko na příjem jemu plynoucí ze starobního důchodu, je tedy třeba co do jeho důsledků posuzovat i ve vztahu k tomu, zda to v otázce případné nezbytnosti zajištění ‚slušných‘ potřeb rodiče nebude mít pro spoluvlastníky vznik jejich dalších povinností, resp. zda jim to nepřivodí negativní důsledky, které by pravděpodobně museli řešit. V takovém případě ovšem soud musí pečlivě posuzovat, zda nejsou splněny podmínky pro výjimečnou aplikaci § 1140 odst. 2 o. z.“ Soud nakonec přistoupil k aplikaci § 1140 odst. 2 o. z. a žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zamítl.2. K odvolání obou účastníků Krajský soud v Brně (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozsudek soudu ad 1 zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení, neboť neshledal, že by v daném případě byly splněny podmínky pro aplikaci § 1140 odst. 2 o. z. Jen pro úplnost soud považuje za nezbytné k odůvodnění kasačního usnesení uvést následující.3. Důvody, jež vedly soud v prvně vydaném rozsudku k zamítnutí žaloby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, byly sice vytěsněny kasačním usnesením odvolacího soudu, zjevně však nebyly argumentačně dostatečně vysvětleny, neboť soud v uvedeném rozsudku aplikaci § 1140 odst. 2 věty druhé o. z. [stanovící, že (žádný ze spoluvlastníků) nesmí žádat (oddělení ze spoluvlastnictví) v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků] újmu vztahoval primárně vůči žalované, respektive k oběma účastníkům, a to s ohledem na obšírně vyložené souvislosti týkající se jejich povinností k jejich matce (rodiči) paní , jméno FO, . Nejednalo se tedy primárně o posuzování dopadu na třetí osobu, nýbrž na oba účastníky, jak bylo také obsaženo zejména v rámci bodu 35 odůvodnění rozsudku soudu (viz citace v ad 1). Soud dále v odůvodnění svého rozhodnutí vycházel z citované nálezové judikatury, na kterou odvolací soud v odůvodnění svého kasačního usnesení vůbec nereagoval (jako by soudem nebyla vůbec uplatněna), takže v tomto kontextu závěr odvolacího soudu v odůvodnění cit. kasačního usnesení, že „s výše uvedenými závěry soudu I. stupně…nesouhlasí a ztotožňuje se v tomto s relevantními námitkami odvolatelů“, je vskutku bez příslušného nezbytného informačního přínosu kasačního rozhodnutí (kromě toho, že se jím citované prvoinstanční rozhodnutí zrušuje s tím, že dosavadní předmětný právní náhled nalézacího soudu, který jej vedl k zamítnutí žaloby, není správný), neboť z něj žádná argumentace vytěsňující soudem učiněný právně kvalifikační závěr neplyne. Jakkoli je tedy soud prvního stupně vázán závazným právním názorem odvolacího soudu, dle kterého „v případě posuzované vzájemné žaloby o vypořádání a zrušení podílového spoluvlastnictví se bude důsledně řídit zákonnou dikcí ust. § 1140 a násl. občanského zákoníku, jakož i platnou judikaturou vztahující se k dané problematice“, nic to nemění na závěru, že konkrétní argumenty vytěsňující nalézacím soudem učiněný právně kvalifikační závěr (též s využitím nálezové judikatury Ústavního soudu – k tomu srov. čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky) se z odůvodnění kasačního rozhodnutí prostě nepodávají.4. Usnesením zdejšího soudu (dále též „soud“) ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla z řízení zahájeného dle žaloby žalobkyně , jméno FO, , gen. shora, o zaplacení částky 239 050,50 Kč s příslušenstvím, v rámci kterého došlo ze strany žalovaného , Jméno zainteresované osoby 0/0, , gen. shora k podání vzájemné žaloby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětnému nemovitému majetku, vyloučena žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníkům ke shora (nyní ve výroku tohoto rozsudku) označeným nemovitým věcem. Soud z této vzájemné žaloby připomíná základní žalobní důvody, stejně jako posléze vyjádření žalované k této žalobě.5. Žalobce ve vzájemné žalobě ad 1 uvedl, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí (žalobce v rozsahu id. 1/6 a žalovaná v rozsahu id. 5/6). Mezi účastníky panují spory z tohoto spoluvlastnictví a žalobce nemá zájem na setrvání v tomto spoluvlastnictví. Žalobce navrhl, aby soud toto spoluvlastnictví zrušil a vypořádal tak, že nemovitosti budou přikázány do výlučného vlastnictví žalované, které soud uloží povinnost zaplatit žalobci na vypořádání jeho podílu částku 1 000 000 Kč, když žalobce při této úvaze vyšel ze znaleckého posudku vypracovaného (na základě objednávky žalobce) , tituly před jménem, , jméno FO, dne 30. 5. 2019, jímž byla obvyklá cena nemovitostí stanovena na částku 6 000 000 Kč.6. Žalovaná se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví původně nesouhlasila. Měla za to, že jsou zde naplněny podmínky podle § 1140 o. z., kdy žalobce nesmí žádat o zrušení spoluvlastnictví i v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Žalobkyně v domě osobně nebydlí, „a to z důvodu obavy o svoje zdraví, neboť mne žalobce již fyzicky napadl a jeho chování je silně agresivní. Stejné obavy má i moje matka, která ovšem nemá kam jít a v předmětných nemovitostech bydlí, neboť jsem jí to umožnila a cítím to jako svoji povinnost. Návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví důvodně považuji jako akt osobní msty žalobce (roz. žalovaného) vůči naší matce a mé osobě, kdy tento si vědom svého protiprávního užívání nemovitosti po dlouhá léta, se z nemovitosti odstěhoval, avšak ponechal uzamčené nemovitosti ve stejném rozsahu, jak jej doposud užíval.“ Dále žalobkyně v neprospěch vzájemné žaloby argumentovala s tím, že: „Návrh na zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem v době, kdy je matce , Anonymizováno, let a je , Anonymizováno, nemocná, považuji jako výkon práva v hrubém rozporu s dobrými mravy (viz ust. § 8 občanského zákoníku). V současné době jako , Anonymizováno, nejsem schopna pravděpodobně dosáhnout na vypořádací podíl a případný prodej nemovitostí by znamenal pro matku ztrátu bydlení a nutnost řešit náhradní. V případě neúspěchu sehnat důstojné bydlení by znamenalo poslat matku na ulici. Z tohoto důvodu považuji návrh na zrušení spoluvlastnictví po dobu života matky jako návrh v nevhodnou dobu a navíc jen k újmě jednoho ze spoluvlastníků.“ Pro případ, že by soud zvažoval zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalobkyně navrhla konkrétní způsob reálného rozdělení předmětného nemovitého majetku, a to tak, že žalobce by nabyl část pozemku p. č. , hodnota, , odděleného geometrickým plánem v takovém rozsahu, který by pokryl cenu vypořádacího podílu určenou znaleckým posudkem. Žalovaná přitom poukázala na znalecký posudek, který (na základě její objednávky) vypracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž stanovil obvyklou cenu pozemku p. č. , hodnota, v částce 945 000 Kč. Podle žalované reálné rozdělení pozemku p. č. , hodnota, je možné, neboť k tomuto pozemku je samostatný přístup z veřejné účelové komunikace p. č. , hodnota, ve vlastnictví obce , adresa, . Žalovaná b