6 C 243/2023-71 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 106 322,49 Kč s příslušenstvím jako dluhu žalovaného ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 2. 3. 2022. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 120 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr uhradit v 48 měsíčních anuitních splátkách se smluvním úrokem ve výši 13,20 % ročně, případně s dalšími poplatky dle sazebníku, kdy každá splátka byla splatná 19. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, žalobkyně mu následně zasílala opakovaně výzvy k zaplacení dlužné částky. Jelikož žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, žalobkyně úvěr ke dni 19. 5. 2023 zesplatnila. Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 104 822,49 Kč, poplatků ve výši 1 500 Kč, dále pak kapitalizovaného úroku ve výši 8 054,80 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 321,21 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 104 822,49 Kč od 17. 8. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 104822,49 Kč od 17. 8. 2023 do zaplacení. Žalobkyně k výzvě soudu doložila způsob výpočtu kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného úroku z prodlení. K výzvě soudu se žalobkyně rovněž vyjádřila k posuzování úvěruschopnosti žalovaného, kdy vycházela z informací získaných od žalovaného a ověření informací nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti klienta, dále měla žalobkyně k dispozici výpisy z účtu žalovaného. Žalobkyně doložila výpis příjmů z účtu žalovaného a dokument„ CBCB Informace“. Žalovaný ani po zaslání předžalobní výzvy ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 3. 2022 (dále také jen„ smlouva o úvěru“, na č. l. 13 spisu) soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným ujednání (záznam o podpisu klienta na č. l. 16 spisu), na jehož základě se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 120 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku společně s úrokem z úvěru ve výši 13,20 % ročně splácet v 48 měsíčních anuitních splátkách ve výši 3 253 Kč vždy 19. dne v měsíci. První splátka byla splatná dne 19. 4. 2022 a poslední splátka byla splatná dne 19. 3. 2026, a to ve výši 3 225,95 Kč. Žalobkyně a žalovaný v čl. VIII. odst. 2 smlouvy o úvěru sjednali, že žalobkyně je oprávněna posílat žalovanému upomínky a výzvy, a žalovaný je povinen uhradit žalobkyni poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev, přičemž poplatek za výzvu činí dle čl. V. odst. 3 smlouvy o úvěru až 500 Kč. K žalobě byl doložen i formulář předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru (na č. l. 10 spisu) obsahující parametry úvěru shodné se smlouvou o úvěru, dále pak žádost o poskytnutí úvěru (na č. l. 14 verte spisu). 4. Z obchodních podmínek pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry (na č. l. 36 spisu) soud zjistil, že dle čl. 9 odst. 9.1. je žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného se splácením jakékoli částky vůči žalobkyni prohlásit, že všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení (oznámení). 5. Z výpisu z účtu za období od 1. 3. 2022 do 31. 3. 2022 (na č. l. 16 verte a násl. spisu) soud zjistil, že žalovanému byla dne 2. 3. 2022 na bankovní účet uvedený ve smlouvě o úvěru poskytnuta částka 120 000 Kč. 6. Z celkem tří výzev k zaplacení dluhu (na č. l. 39-41 spisu) soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k uhrazení dlužných částek. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 27. 2. 2023 (na č. l. 41 spisu) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky a upozornila ho, že pokud dlužnou částku neuhradí do 29. 3. 2023, dojde k zesplatnění úvěru. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 5. 2023 (na č. l. 42 spisu) soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že prohlásila úvěr ke dni 19. 5. 2023 za splatný. 7. Ze stavu dlužné jistiny a příslušenství za období od 2. 3. 2022 do 24. 7. 2023 soud zjistil, že ke dni 24. 7. 2023 činila dlužná jistina úvěru částku 104 822,49 Kč, úrok 7 555,76 Kč, úrok z prodlení 1 814,99 Kč a dlužné poplatky 1 500 Kč. 8. Z informace z Credit Bureau – CBCB Informace (na č. l. 58 spisu) soud zjistil, že žalovaný v době, kdy žádal žalobkyni o úvěr, měl 3 existující splátkové kontrakty a 2 existující kontrakty – kreditní, úvěrové karty a stavební spoření. U žádného z kontraktů neměl žalovaný žádnou dlužnou či nesplacenou splátku. Z vyhodnocení žádosti (na č. l. 62 spisu) soud zjistil, že žalovaný prošel s kladným výsledkem kontrolou žalobkyně. Z výpisu z účtu žalovaného za období prosinec 2021 – únor 2022 (na č. l. 61 spisu) soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici údaje o příjmech žalovaného, kdy tento dosahoval pravidelného měsíčního příjmu, přičemž žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného mimo jiné i z údajů ověřených výpisem z účtu žalovaného. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 8. 2023 (na č. l. 44 spisu) soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání. Výzva byla zaslána na adresu trvalého bydliště žalovaného (viz poštovní podací arch na č. l. 46 spisu). 10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 2. 3. 2022 uzavřena platná smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku 120 000 Kč, kterou měl žalovaný splácet v pravidelných měsíčních splátkách, kdy celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 156 116,95 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní řádně zkoumána. Žalovaný však sjednaný úvěr nehradil řádně a včas, a tak žalobkyně prohlásila veškeré své pohledávky vůči žalovanému ke dni 19. 5. 2023 za splatné. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalobkyně požaduje částku 106 322,49 Kč, která představuje dlužnou jistinu ve výši 104 822,49 Kč, poplatky za odeslání tří výzev celkem ve výši 1 500 Kč, dále úrok a úrok z prodlení, které byly částečně kapitalizovány. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Co se týče právního posouzení závěru o skutkovém stavu, uvádí soud, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 120 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a hradit úroky ve výši 13,20 % ročně. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo ujednáno, že v případě prodlení žalovaného s některou platební povinností je žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr, a to ke dni uvedenému v oznámení. Dále bylo mezi žalobkyní a žalovaným ujednáno, že výše poplatku za výzvu činí 500 Kč. Pokud se tedy žalobkyně domáhá po žalovaném platební povinnosti odpovídající výši poskytnutého úvěru sníženého o platby uhrazené žalovaným, úroků (částečně kapitalizovaných a snížených v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.), poplatků a úroků z prodlení (rovněž částečně kapitalizovaných), je její nárok důvodný a soud podané žalobě zcela vyhověl. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. V dané věci byla pln