7 C 127/2024-70 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě. Učinila tak s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru ke kreditní kartě číslo , hodnota, . Žalované byl na základě smlouvy poskytnut úvěrový rámec ve výši , částka, . Smlouvou byla ujednána smluvní úroková sazba ve výši 22,56 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr čerpaný kreditní kartou splácet v souladu s obchodními podmínkami. Žalovaná svoji povinnost splácet neplnila řádně a včas, a proto byl dluh prohlášen za splatný v celé výši ke dni , datum, . Aktivní legitimaci dovozuje žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a , Anonymizováno, a.s. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky.2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně skutková tvrzení uvedená v žalobě podáním ze dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla zkoumána z údajů poskytnutých bance klientem v návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty. Dále byly kontrolovány dostupné informace veřejných registrů BRKI/NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík.3. Žalovaná částka se skládá z jistiny dluhu , částka, , dále z částky , částka, představující kapitalizovaný úrok z úvěru a z částky , částka, za dlužné poplatky. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku 22,56 % ročně z dlužné jistiny , částka, ode dne , datum, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z jistiny dluhu , částka, od , datum, do zaplacení.4. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.5. K jednání nařízenému ve věci dne , datum, se žalovaná nedostavila, soud jednal v její nepřítomnosti, stejně tak v nepřítomnosti zástupce žalobkyně, který se omluvil.6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:7. Dle návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, žalovaná jako žadatelka požádala , právnická osoba, . o vydání kreditní karty. V žádosti kromě nacionále uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, je podnikatelka (administrativní pracovník) od listopadu 2014 v oboru činnosti služby a spoje. Dále uvedla, že dosahuje měsíčního příjmu , částka, a má měsíční splátky jiných úvěrů ve výši , částka, . Žalovaná požadovala úvěrový limit ve výši , částka, , se splátkou ve výši 9 %, výpůjční úrokovou sazbou ve výši 22,56 % ročně pro hotovostní transakce s poplatkem , částka, měsíčně.8. Původní věřitel , právnická osoba, . návrh smlouvy akceptoval přípisem ze dne , datum, a téhož dne zaslal žalované kreditní kartu.9. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, které obsahují další práva a povinnosti smluvních stran neupravená přímo ve smlouvě.10. Nedílnou součástí smlouvy jsou také obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, které obsahují další práva a povinnosti smluvních stran ve vztahu ke kreditním kartám.11. Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby upravuje mimo jiné ceny za služby poskytované v souvislosti s kreditními kartami a poplatky v souvislosti s vymáháním dluhů a prodlením klientů.12. Přípisem ze dne , datum, prohlásila , právnická osoba, . závazky žalované ze smlouvy o vydání kreditní karty za okamžitě splatné ke dni , datum, ve výši , částka, , a to z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek.13. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi , právnická osoba, . a žalobkyní včetně přílohy č. , hodnota, – seznamu postoupených pohledávek, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno písemně, přípisem ze dne , datum, odeslaným doporučenou poštou.14. Přípisem ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy o kreditní kartě s upozorněním na možné soudní vymáhání. Výzva byla zaslána žalované doporučenou poštou dne , datum, .15. Z lustrace žalované jako žadatelky v rejstříku CBL ke dni , datum, vyplývá, že k osobě žalované nebyla nalezena žádná negativní informace.16. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty na jméno žalované vyplývá, že žalovaná používala kartu od , datum, do , datum, k platbám a výběrům hotovosti. První upomínka zaplacení splátky byla žalované zaslána , datum, a byla zpoplatněna poplatkem , částka, . Podruhé se žalovaná dostala do prodlení s platbou splátky až , datum, , kdy jí byla opět zaslána upomínka. V obou případech došlo k zaplacení splátky obratem.17. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění platném v době poskytnutí úvěru).18. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (platném v době poskytnutí úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.20. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.21. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli smlouvu o úvěru, v režimu spotřebitelské smlouvy. Povinností právního předchůdce žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná.22. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalované sdělení o jejích veškerých příjmech, které měla prokázat a dále si vyžádat přehled jejích výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaná fakticky schopna dlužnou částku uhradit.23. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalované vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovanou sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho poskytovatel úvěru dospěl k tomu, že žalovaná je dostatečně solventní. Skutečnost, že poskytovatel úvěru nijak nezjišťoval (neověřoval) příjmy ani výdaje žadatele, soud hodnotí jako ryze účelové jednání. Poskytovatel úvěru se spokojil toliko s informacemi žadatelky, bez dalšího ověření.24. Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Smlouva je neplatná, pokud byl spotřebiteli poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Spotřebitel je tak chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli tento úvěr mu neměl být poskytnut. Nejde zde tedy o naplnění formálního znaku (např. nesplnění některého z prvků procesu ověření úvěruschopnosti), pokud by i při splnění tohoto prvku byl spotřebitelský úvěr poskytnut, ale o naplnění znaku materiálního – při řádném dodržení postupů a odborné péče, spotřebiteli neměl spotřebitelský úvěr vůbec být poskytnut. Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěrusc