8 C 84/2023-33 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , kdy žalobkyně dodávala do odběrného místa určeného žalovanou elektrickou energii a žalované vyúčtovala fakturou č. , hodnota, splatnou dne , datum, odběr elektrické energie v období od , datum, do , datum, . Žalovaná fakturu neuhradila a žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě.2. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.3. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně jako dodavatel s žalovanou jako zákazníkem dne , datum, . Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu na adresu odběrného místa , adresa, , a dále zajistit související služby a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a související služby.4. Z faktury (daňový doklad) č. , hodnota, soud zjistil, že touto byla žalované vyúčtována částka , částka, za odběr elektrické energie na shora uvedené adrese odběrného místa v období od , datum, do , datum, . Faktura byla vystavena dne , datum, , splatná byla dne , datum, .5. Upomínkami ze dne , datum, a , datum, byla žalovaná opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, upomínky neobsahují ustanovení o možnosti soudního vymáhání pohledávky.6. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky.7. Dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn. Podle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky.8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodala žalované v období od , datum, do , datum, elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese , adresa, , za cenu , částka, , tato částka byla žalované vyúčtována fakturou č. , hodnota, , splatnou dne , datum, . Žalovaná však nesplnila svou smluvní povinnost, když uvedenou fakturu neuhradila. Žaloba je v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními důvodná, soud jí v plném rozsahu vyhověl včetně příslušenství představující zákonný úrok z prodlení.10. Pokud jde o náklady řízení, soud zde s ohledem na ustanovení § 142a odst. 1 a 2 o.s.ř. žalobkyni přiznal náklady řízení v plné výši v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přízná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud poukazuje na skutečnost, že žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala před zahájením řízení. Smyslem a účelem ustanovení § 142a o.s.ř. není „šikanovat“ žalobce, ale má být prevencí před neúměrným navyšováním nákladů řízení (srov. i nález Ústavního soudu České republiky ze dne 21.4.2016, sp. zn. I. ÚS 3228/15). Žalovaná na předchozí upomínky nereagovala, žalovaná nereaguje ani v rámci soudního řízení a žalobkyně jako nezastoupený účastník nepožaduje náklady právního zastoupení. Náklady řízení jsou tak v tomto případě minimalizovány a z chování žalované nevyplývá, že by měla zájem své závazky hradit, proto i nedoložení dokladu o odeslání předžalobní upomínky nepředstavuje překážku pro přiznání nákladů řízení. Soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu částky 4 351 Kč představující soudní poplatek dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a dále paušální částku 1 x 100 Kč za 1 úkon (podání žaloby) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem tak byla žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznána částka 4 451 Kč.11. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.