6 C 70/2025-76 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobami podanými u zdejšího soudu dne , datum, , původně proti Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , posléze (po výzvě soudu) proti žalované, domáhala určení existence předmětného zástavního práva (výrok I.), dále určení, že žalovaná byla povinna k návrhu žalobkyně ze dne , datum, přerušit předmětné vkladové řízení (výrok II), a konečně určení, že žalovaná byla povinna k návrhu žalobkyně ze dne , datum, zapsat do katastru nemovitostí poznámku spornosti dle katastrálního zákona (výrok III.). Žalobkyně v žalobě velmi podrobně popisuje dosavadní procesní historii v uvedené věci, a to od podání žaloby u zdejšího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, až po vydané usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s nímž v žalobě obšírně polemizuje.2. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že jí žádný z obecných soudů nezajistil stejné možnosti k uplatnění jejích práv, přičemž rozhodnutími obecných soudů (které žalobkyně v žalobě podrobuje kritice) nastolený způsob vyřešení merita věci porušuje princip rovnosti účastníků.3. Dále žalobkyně namítá, že byla v řízeních před obecnými soudy v důsledku kvalifikovaných vad (majících za následek porušení ústavnosti) poškozena, když bylo věcně nesprávně rozhodnuto o neexistenci v její prospěch svědčícího nepromlčeného zástavního práva v důsledku údajného promlčení její pohledávky, a to i přes existenci řádného pravomocného exekučního titulu v podobě upraveného seznamu pohledávek vydaného soudem; tím podle žalobkyně došlo porušení čl. 11, č. l. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla, aby řízení o žalobě v části určení existence zástavního práva bylo pro překážku věci pravomocně rozhodnuté zastaveno, žaloba v části určení existence zástavního práva byla zamítnuta a v části určení, že vkladové řízení mělo být přerušeno, byla odmítnuta, respektive alternativně navrhla, aby žaloba v části určení existence zástavního práva byla pro nedostatek věcné legitimace žalované zamítnuta a v části určení, že vkladové řízení mělo být přerušeno a měla být zapsána poznámka spornosti, byla odmítnuta., právnická osoba, žalobnímu petitu 1) žaloby žalovaná uvedla, že otázkou existence zástavního práva se již zabýval soud v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , kdy tato věc byla pravomocně skončena vydaným rozsudkem soudu, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně, přičemž dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo Nejvyšším soudem odmítnuto. Žalovaná se domnívá, že v daném případě je splněna podmínka totožnosti předmětu řízení s pravomocným rozsudkem ve věci sp. zn. , spisová značka, s žalobním petitem 1). Co se týče totožnosti účastníků řízení, je pravda, že dřívější řízení o určení neexistence zástavního práva bylo vedeno mezi žalobci , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, proti žalované , Jméno žalobkyně, ., zatímco nyní projednávaná žaloba je mezi žalobkyní , právnická osoba, . a žalovanou Českou republikou zastoupenou Ministerstvem zemědělství. Žalovaná se však domnívá, že s ohledem na skutečnost, že zástavní právo bylo vymezeno jako právo věcné, vztahuje se závaznost shora cit. rozsudku soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, i na další osoby, i když nebyly účastníky původního řízení. Dospěl-li by soud k závěru, že zde není překážka věci pravomocně rozhodnuté, pak žalovaná namítá nedostatek své pasivní věcné legitimace v řízení o určení zástavního práva, protože nikdy nebyla účastníkem zástavního vztahu. Ve vztahu k žalobním petitům 2) a 3) žalovaná podrobně rozvádí, jaké úkony provádí Český úřad zeměměřický a katastrální, respektive jednotlivé katastrální úřady, nikoliv Ministerstvo zemědělství. Především však zdůrazňuje, že žalobou u civilního soudu se nelze domáhat nápravy úkonů státní správy při provádění zápisů v katastru nemovitostí, lze se pouze domáhat určení existence nebo neexistence zapisovaných práv. Žalovaná se domnívá, že žaloba v části určení, že vkladové řízení mělo být přerušeno a měla být zapsána poznámka spornosti, by měla být soudem jako nepřípustná odmítnuta.6. Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně při jednání uplatnila námitku podjatosti samosoudce, a to z důvodu vznesené námitky podjatosti, kterou vůči témuž samosoudci uplatnila ve věci vedené u soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Soud při jednání postupoval dle § 15b odst. 2 o. s. ř., dle kterého postup upravený v prvním odstavci téhož par. o předložení věci odvolacímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti se neuplatní, byla-li námitka uplatněna mj. v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, námitka není důvodná.7. Jelikož soud při jednání konaném dne , datum, rozhodl o odročení jednání (na , datum, ) za účelem vyhlášení rozsudku, a současně měl za to, že uplatněná námitka podjatosti žalobkyní není důvodná, věc z tohoto důvodu nepředložil s námitkou podjatosti k rozhodnutí nadřízenému soudu a při jednání pokračoval za účelem projednání a rozhodnutí ve věci samé.8. Žaloby ad I. a II. v této věci bylo nutné již pro absenci naléhavého právního zájmu dle § 80 o. s. ř. zamítnout, neboť žalobkyní požadované určení se týká pozemků p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ležících v katastrálním území , adresa, , které jsou ve společném jmění manželů , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , oba společně bytem , adresa, , jež v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, (ve sporu o určení neexistence zástavního práva) vystupovali v procesním postavení žalobců, kdy v procesním postavení žalované se nacházela nynější žalobkyně. Z tohoto důvodu proto příp. vydaný rozsudek soudem dle žalob ad I. a II. by objektivně již pro uvedenou absenci (jako účastníků řízení v této právní věci) zmíněných vlastníků pozemků, dotčených nynější žalobou, nemohl přivodit odstranění žalobkyní tvrzeného nynějšího stavu právní nejistoty, a ve vztahu k vlastníkům těchto pozemků by nebyl ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř. pochopitelně ani závazný. Důvodně přitom žalovaná ve vyjádření k žalobě namítá nedostatek své pasivní věcné legitimace v této věci, neboť její účastenství v hmotněprávním vztahu, jež by se mělo týkat tvrzeného zástavního práva, nelze z obsahu spisu v žádném ohledu dovozovat. Soud přitom nemůže žalující stranu podle hmotného práva poučovat, kterého účastníka a příp. proč (na základě vylíčení jakých skutkových tvrzení) má vlastně žalovat. Na základě takto vydaného rozsudku o žalobě ad I. (o určení existence předmětného zástavního práva) by nemohlo ani dojít k předmětnému zápisu do katastru nemovitostí, což opět jen podtrhuje absenci naléhavého právního zájmu žalobkyně na takto jí požadovaném určení.9. Z ad 8 současně plyne, že soud neshledal (a tedy nepřisvědčil námitce žalované v jejím vyjádření k žalobě) podmínky pro zastavení řízení z důvodu existence překážky věci rozhodnuté, neboť v daném případě nelze konstatovat totožnost účastníků řízení.10. Jen pro úplnost soud ve vztahu k žalobě ad I. dodává, že pokud by byli žalováni vlastníci předmětných pozemků manželé , jméno FO, , pak by se uplatnila relevance námitky žalované ad 9, tj. byl by zde důvod pro zastavení řízení pro překážku věci rozhodnuté s ohledem na shora již uvedené pravomocně skončení řízení u zdejšího soudu. V případě, že by kromě žalovaných manželů , jméno FO, byla žalována ještě Česká republika – Ministerstvo zemědělství, by stát nebyl pasivně věcně legitimován, a žaloba by i z tohoto důvodu nemohla obstát. Nutno přitom zdůraznit, že ve sporném řízení podle části třetí o. s. ř. nelze přezkoumávat postupy katastrálního úřadu v příslušném vkladovém řízení.11. K žalobě ad II. pak třeba dodat, že ve sporném řízení nelze přezkoumávat procesní postupy katastrálního úřadu v předmětném vkladovém řízení.12. Důvod ad 11 pak plně doléhá také na žalobu ad III., jíž se žalobkyně domáhala určení, že žalovaná byla povinna ke specifikovanému návrhu žalobkyně zapsat do katastru nemovitostí příslušnou poznámku. Opět i zde platí, že ve sporném řízení není soud oprávněn ingerovat do vkladového řízení a přikazovat či deklarovat pochybení katastrálního úřadu či Ministerstva zemědělství, jehož součástí jsou katastrální úřady vykonávající státní správu katastru nemovitostí České republiky, které jsou zřízeny zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech.13. Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vyslovil závěr, že mimo rámec správního soudnictví nejsou soudy oprávněny zkoumat věcnou správnost správního aktu. Rovněž v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, vyložil, že zápisy o právních vztazích do katastru nemovitostí provádějí příslušné katastrální úřady, a proto nepatří do pravomoci soudů. V rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, d