7 C 238/2025-51 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tak, že mezi původním věřitelem společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena dne , datum, smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl čerpán dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , bezhotovostně převodem na účet žalované. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek a úvěr byl proto zesplatněn dne , datum, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žadatelky prověřoval původní věřitel lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRLKI EUCB a na základě informace žadatelky o příjmech a výdajích.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu:5. Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru KIMBI č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěrový limit , částka, na dobu neurčitou, s možností opakovaného čerpání bezhotovostně převodem na účet žalované. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 30 % ročně. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v měsíčních splátkách v minimálních splátkách ve výši stanovené poskytovatelem úvěru podle stavu dluhu. V případě prodlení dlužníka se splacením splátky nebo jiného dluhu bylo ujednáno oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru).6. Obchodní podmínky , právnická osoba, pro produkt KIMBI upravují další podmínky poskytnutého úvěru neuvedené ve smlouvě. Na listině předložené soudu se nenachází podpis klienta. (obchodní podmínky).7. Dle výpisu z běžného účtu byla dne , datum, odeslána platba , částka, , dne , datum, platba , částka, a dne , datum, platba , částka, , vždy na účet číslo , č. účtu, (výpis).8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka ze smlouvy o úvěru za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno písemně přípisem ze dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy a oznámení o postoupení).9. Žalované byla dne , datum, zaslána poslední výzva s oznámením, že úvěr ze smlouvy číslo , hodnota, byl zesplatněn ke dni , datum, . Žalovaná byla vyzvána ke splacení dluhu ve výši celkem , částka, s upozorněním na možné soudní vymáhání.10. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne , datum, doporučenou poštou téhož dne (výzva + podací lístek).11. Dle sdělení České spořitelny a.s. ze dne , datum, byla majitelkou účtu č. , č. účtu, žalovaná (sdělení banky).12. Z výpisů z bankovního účtu na jméno žalované za období leden až březen 2024 soud zjistil, že žalovaná čerpala v lednu 2024 úvěr od FlexiFin ve výši , částka, , v únoru 2024 úvěr od , právnická osoba, ve výši , částka, a v březnu 2024 úvěr od FlexiFin ve výši , částka, a od MOVINERO ve výši , částka, . V uvedených měsících byly na účet přijaty platby od , právnická osoba, ., soud důvodně předpokládá, že se jedná o mzdu žalované, která činila v lednu 2024 částku , částka, , v únoru 2024 částku , částka, a v březnu 2024 částku , částka, . Dále soud zjistil, že v uvedeném období žalovaná z účtu hradila splátky úvěru ve výši , částka, (výpisy z bankovního účtu).13. Předmětný smluvní vztah se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění platném k datu poskytnutí úvěru.14. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.18. Povinností poskytovatele úvěru bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.19. Soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení ohledně splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žadatelky před uzavřením smlouvy. Na tuto výzvu žalobkyně nereagovala. Soud ve vztahu k předmětné smlouvě o úvěru s ohledem na zjištěné skutečnosti dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně (resp. její právní předchůdce) nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny příjmy a výdaje žalované, jako žadatelky. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žadatele byla prověřena lustrací z veřejně dostupných databází systémech ISIR, CEE, SOLUS NRKI/BRKI, k důkazu však tyto výpisy nepředložila. Další důkazy ke splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalobkyně nenavrhla. Stejně tak nereagovala žalobkyně na výzvu soudu ke sdělení, kolik bylo celkem žalovanou na dluh zaplaceno.20. Jestliže měla žalovaná bankovní účet, považuje soud za nejzákladnější formu ověření příjmů a výdajů žalovaného právě vyžádání výpisů z účtu za období 3 – 6 měsíců před uzavřením smlouvy. Pokud by tak poskytovatel úvěru učinil, mohl zjistit, že na uvedený účet přichází žalované mzda cca , částka, měsíčně. Stejně tak by z výpisů z účtu bylo možno zjistit předchozí dluhové zatížení žadatelky a nové úvěry, které žalovaná čerpala bezprostředně před sjednáváním předmětné smlouvy.21. Poskytovatel úvěru se však daném případě spokojil pouze s informacemi uvedenými žadatelem, aniž by vyvinul další aktivitu ke zjišťování, prověřování a ověřování dalších informací o příjmech a výdajích žadatele. Uvedené jednání (či spíše pasivitu) poskytovatele úvěru soud hodnotí jako zásadní porušení povinnosti věřitele postupovat při posuzování úvěruschopnosti s odbornou péčí.22. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že na základě informací, které žalobkyně měla (s ohledem na absentující informace o příjmech a výdajích a ověření těchto informací), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalované lze úvěr poskytnout, tedy že je žalovaná dostatečně solventní, aby mohla úvěr splácet.23. V souladu s uvedeným soud shledal smlouvu o úvěru ze dne , datum, neplatnou, důsledkem toho jsou nároky žalobkyně vůči žalovanému omezeny na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru