7 C 249/2025-88 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne , datum, , domáhala se žalobkyně, aby soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jejímž předmětem byla výroba a výměna oken, předláždění nádvoří a oprava soklu kolem hlavní budovy s místem plnění , adresa, za sjednanou cenu ve výši , částka, bez DPH. Žalovaná nesplnila svou povinnost a ve lhůtě do , datum, dílo řádně nedokončila a protokolárně ho žalobkyni nepředala. Žalobkyně poskytla žalované dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění její povinnosti do , datum, , avšak ani v této lhůtě nebylo dílo řádně dokončeno a protokolárně předáno. Uplynutím dne , datum, tak smlouva o dílo co do nesplněného zbytku plnění zanikla odstoupením objednatele pro prodlení zhotovitele.2. Žalobkyně provedla inventarizaci veškerých vzájemných plnění dle Smlouvy k datu účinnosti odstoupení Zhotovitele od Smlouvy. Žalovaná splnila svůj závazek dle smlouvy o dílo co do stavebních výkonů a prací – výroba a výměna oken, kromě výroby a výměny střešních oken za smluvní cenu ve výši , částka, . Dále žalovaná splnila svůj závazek – předláždění objektu nádvoří, kromě provedení zadlažby – zrušení zahrádky – zpevnění plochy za smluvní cenu , částka, . Celkem žalovaná provedla dle smlouvy o dílo stavení výkony a práce za smluvní cenu , částka, a neprovedls stavební výkony a práce za smluvní cenu v celkové výši , částka, (bez DPH).3. Žalobkyně celkem zaplatila žalované na cenu za dílo částku , částka, . Po odečtení částky za provedené práce – , částka, přijala žalovaná i částku ve výši , částka, za práce, které provedené nebyly. Žalobkyni dále svědčí nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení, a to v celkové částce , částka, (, částka, x 0,05 % x 15 dnů) dle ujednání v článku XIII. smlouvy o dílo.4. Žalovaná namítla, že práce vykonané na základě smlouvy, byly navýšené o další vícepráce. Žalovaná však své tvrzení nedoložila žádnými důkazy a dostala se tak do důkazní nouze.5. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a na základě toho i k právním závěrům:6. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o dílo, dle které se žalovaná zavázala provést pro žalobkyni výrobu a výměnu oken v částce , částka, bez DPH, předláždění objektu nádvoří v částce , částka, bez DPH a opravu soklu kolem hlavní budovy + izolace soklu v částce , částka, bez DPH. Celková smluvní cena díla byla stanovena částkou , částka, bez DPH. Dle bodu V. smlouvy bylo ujednáno, že dílo bude řádně provedeno do , datum, . K předání díla Zhotovitelem Objednateli dojde na základě předávacího řízení, a to formou písemného předávacího protokolu, který bude podepsán oprávněnými zástupci obou smluvních stran. Takto si účastníci sjednali předání díla v článku XII. uzavřené smlouvy. Pro případ prodlení si účastníci v článku XIII. sjednali majetkové sankce. Za prodlení se splněním lhůty sjednané pro provedení řádně dokončeného díla v termínu, je Zhotovitel povinen zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla, a to za každý i započatý den prodlení.7. Smluvní pokuta byla stanovena recipročně, tedy i v případě prodlení Objednatele se splněním povinnosti uhradit daňový doklad v rozsahu, v jakém dle Smlouvy vznikl Zhotoviteli nárok na jeho úhradu a to ve výši 5 % z částky, s jejímž zaplacením bude Objednatel v prodlení. Soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla uzavřena řádně, není na újmu pouze jedné ze smluvních stran.8. Odstoupení od Smlouvy si účastníci sjednali v článku XIV. sjednané smlouvy o dílo. Rovněž bylo sjednáno, že v případě odstoupení od Smlouvy kteroukoliv ze smluvních stran provedou smluvní strany nejpozději do 14 dnů ode dne účinnosti odstoupení od Smlouvy inventarizaci veškerých vzájemných plnění dle Smlouvy a také, že jsou si povinni vyplatit částky vzešlé z inventarizace, včetně případných příslušenství, nejpozději do třiceti dnů ode dne doručení písemné výzvy oprávněné smluvní strany k úhradě (viz doložená smlouvy o dílo).9. Zálohová faktura č. , hodnota, na částku , částka, s DPH byla vystavena dne , datum, a uhrazena dne , datum, , o čemž svědčí doklad o úhradě. Faktura č. , hodnota, za předláždění nádvoří na částku , částka, byla vystavena dne , datum, a uhrazena dvěma částkami – dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Faktura č. , hodnota, za opravu soklu kolem hlavní budovy + izolace soklu + marmolit na částku , částka, ze dne , datum, byla uhrazena dne , datum, . Faktura č. , hodnota, za dodání svislých plastových okem, demontáž a montáž doplatek dle smlouvy na částku , částka, ze dne , datum, byla uhrazena dne , datum, . Všechny faktury byly uhrazeny ve lhůtě splatnosti (viz předložené faktury a jednotlivé úhrady).10. Písemným přípisem ze dne , datum, odstoupila žalobkyně od smlouvy o dílo č. 12/2025 ze dne , datum, z důvodu neprovedení části díla a také uplynutí další poskytnuté přiměřené lhůty.11. Žalovaná vzala na vědomí ukončení smlouvy ze strany objednatele elektronicky dne , datum, .12. Přípisem ze dne , datum, zaslala žalobkyně žalované inventarizaci vzájemných plnění, vyčíslení a uplatnění nároku a výzvu k plnění. Na základě provedené inventarizace požadovala žalobkyně úhradu částky , částka, a dále smluvní pokutu ve výši , částka, .13. Předžalobní výzvu s podrobným rozborem zaslala žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalované dne , datum, .14. Žalobkyně popřela, že by jakékoliv vícepráce byly provedené. Na výzvu soudu žalovaná žádné provedené vícepráce nespecifikovala. Nepředložila žádnou dohodu o rozsahu víceprací, které měly být dle jejího vyjádření provedeny a rovněž nedoložila žádnou dohodu o sjednané ceně za dohodnuté vícepráce. Žalovaná také nevznesla žádné výhrady k provedené inventarizaci veškerých vzájemných plnění.15. Žalovaná požadovala soupis prací od pana , Anonymizováno, . Ten jí písemně sdělil, že žalovaná pracovala svědomitě a provedla také zdarma nějaké práce, a to i u něj doma. Žádné písemné potvrzení o další provedené práci nebylo sjednáno. Ze zdravotních důvodů tento navržený svědek nemohl vypovídat u soudního jednání.16. V souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Jak vyplývá z komentáře k § 2991 občanského zákoníku (JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., Mgr. , jméno FO, a Mgr. Bc. Luboš Brim), bezdůvodné obohacení označuje objektivně nastalý přesun majetkových hodnot, jenž proběhl bez náležité opory v právním řádu, tedy způsobem, který právní řád neuznává. Obecná klauzule bezdůvodného obohacení zakotvené v § 2991 odstavec 1 váže vznik povinnosti k vydání majetkového prospěchu na absenci spravedlivého důvodu pro jeho získání na úkor jiného. Důvodová zpráva předestírá, že na to, zda je obohacení ospravedlněné, nelze usuzovat jen z existence nebo neexistence právního důvodu, ale i ze zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života.18. Právní důvod plnění může vyplývat z platného a účinného právního jednání, pravomocného rozhodnutí soudu, resp. jiného orgánu veřejné moci, či jiné právní skutečnosti, jež zakládá povinnost k poskytnutí sporného plnění, anebo může být dán přímo zákonem. K plnění bez právního důvodu dochází, pakliže titul pro přesun majetkových hodnot nikdy nevznikl, nebo sice vznikl, ale pozbyl právních účinků ještě před tím, než bylo plněno.19. Nejvyšší soud dlouhodobě zastává názor, že skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného plněním z právního důvodu, který odpadl, míří na ty případy, v nichž ve chvíli poskytnutí plnění existoval právní důvod, který však následně, v důsledku další právní skutečnosti, ztratil své právní účinky (odpadl) (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky spisová značka 28 Cdo 2598/2014 ze dne 7. 1. 2014).20. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.21. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k právnímu záv