19 C 327/2020-60 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 345,45 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 28. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaná částka představuje nepovolený debetní zůstatek na účtu č. [bankovní účet] vedeném [právnická osoba], zřízeném na základě smlouvy o zřízení a vedení [anonymizováno] konta uzavřené s žalovaným dne 27. 6. 2005. Protože debet nebyl žalovaným vyrovnán, žalobkyně odstoupila od smlouvy, a to ke dni 20. 11. 2019. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 27. 11. 2019 oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek. Konečný zůstatek na účtu − 12 345,45 Kč byl ke dni 27. 11. 2019 převeden na tento zvláštní účet pohledávek z nepovoleného debetu. Žalobkyně požaduje dále úrok z prodlení z dlužné částky za dobu od 28. 11. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud tuto věc rozhodl bez nařízení jednání, když vyšel z předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 27. 6. 2005 uzavřena smlouva o zřízení a vedení [anonymizováno] konta (dále jen„ smlouva“), na základě které žalobkyně zřídila žalovanému běžný účet č. [bankovní účet]. Součástí smlouvy se staly všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) a sazebník. Dle čl. 13 VOP v případě, že dojde k výraznému nepovolenému debetu, tj. nepovolenému debetu na účtu klienta trvajícímu déle než jeden měsíc, banka zašle klientovi způsobem sjednaným ve smlouvě informaci vyžadovanou právními předpisy. Banka je dále oprávněna odstoupit od smlouvy, na základě které je účet veden, i od smlouvy, na základě které byl povolený debet poskytnut. Dle čl. 10 VOP je banka oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, kdy klient závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti či své zákonné povinnosti související s bankovními službami nebo pokud banka zjistí jiné zásadní skutečnosti, v důsledku kterých je vážně ohrožena schopnost klienta řádně dostát svým závazkům. Odstoupením od smlouvy daná smlouva zaniká, a to okamžikem doručení oznámení o odstoupení klientovi v souladu s článkem 8 VOP nebo v jiné lhůtě stanovené bankou. Nesplacené dluhy klienta se stávají splatnými první obchodní den následující po doručení oznámení o odstoupení klientovi, neuvede-li banka pozdější termín. Dle čl. 8 VOP jsou zásilky považovány za doručené nejpozději 10. pracovní den po jejich odeslání na území České republiky či 15. pracovní den po jejich odeslání do zahraničí. Dle čl. 36 1 VOP„ Obchodní den“ je den, na který nepřipadá sobota, neděle, státní svátek ani ostatní svátky ve smyslu příslušných právních předpisů a ve který je banka otevřena pro poskytování bankovních služeb, a zároveň jsou jiné instituce, které se účastní poskytnutí bankovní služby nebo na kterých je poskytnutí bankovní služby závislé, otevřeny pro poskytování příslušných služeb (viz cit. smlouva). Na účtu žalovaného vznikl v průběhu trvání smlouvy nepovolený debetní zůstatek, který ke dni 31. 8. 2019 činil 55,36 Kč (viz výpis periodický ze dne 23. 9. 2019), ke dni 30. 9. 2019 činil 144,57 Kč (viz výpis periodický ze dne 23. 10. 2019), ke dni 31. 10. 2019 činil 235,58 Kč a ke dni 22. 11. 2019 činil 12 345,45 Kč (viz výpis periodický ze dne 22. 11. 2019). Jelikož žalovaný nepovolený debet nevyrovnal, odstoupila žalobkyně dopisem ze dne 4. 11. 2019 od smlouvy, a to s účinností ke dni doručení odstoupení (viz odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu). Dopisem ze dne 27. 11. 2019 žalobkyně žalovaného informovala o zrušení účtu k datu 27. 11. 2019 a o převedení dlužné částky ve výši 12 345,45 Kč na účet pohledávek z nepovoleného debetu (viz oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek). Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě částky 12 345,45 Kč předžalobní výzvou ze dne 12. 8. 2020 (viz předžalobní upomínka). 5. Soud při právním hodnocení vycházel ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“), účinného do 31. 12. 2013, a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), neboť se jedná o právní poměry vzniklé, jakož i práva a povinnosti z porušení smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. <i>6. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák., se částí třetí obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy mimo jiné ze smlouvy o běžném účtu (§ 708) a ze smlouvy o úvěru (§ 497).</i> <i>7. Podle § 708 odst. 1 obch. zák., smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby.</i> <i>8. Podle § 711 obch. zák., smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).</i> 9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil tak, že žalobkyně uzavřela s žalovaným v souladu s ust. § 708 a násl. obch. zák. písemnou smlouvu o běžném účtu, na jejímž základě se zavázala zřídit od určité doby v určité měně účet pro žalovaného, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Jelikož se žalovaný dostal do nepovoleného debetu, který nevyrovnal, odstoupila žalobkyně od smlouvy o účtu dle ust. § 715 odst. 3 obch. zák., což žalovanému oznámila dopisem ze dne 4. 11. 2019. Dne 27. 11. 2019 žalobkyně žalovanému sdělila, že účet byl ke dni 27. 11. 2019 zrušen a konečný zůstatek − 12 345,45 Kč, který nebyl uhrazen, byl převeden na zvláštní účet pohledávek. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku nezaplatil, ode dne následujícího je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 517 odst. 1 obč. zák.) a žalobkyně má nárok také na úroky z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (tj. 10 % ročně). 10. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Odměna za zastupování byla určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, současně je v něm předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., která spočívá v odměně za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění) à 300 Kč, náhradě hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhradě daně z přidané hodnoty (21 % z odměny a náhrad) ve výši 252 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 2 252 Kč, kterou je žalovaný povinen jí nahradit k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.