35 C 341/2020-16 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne 2. 7. 2020, ve znění opravy žaloby ze dne 27. 7. 2020, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 500 Kč od 17. 9. 2014 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne 13. 8. 2014 smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě téhož dne poskytla Společnost žalované zápůjčku ve výši 2 500 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit Společnosti zápůjčku do 16. 9. 2014, čemuž však nedostála. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupila Společnost pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná částka se sestává z jistiny zápůjčky, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje, vedle toho se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 5. Společnost a žalovaná uzavřely dne 13. 8. 2014 Smlouvu, na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalované jistinu zápůjčky ve výši 2 500 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s poplatkem ve výši 825 Kč, tj. celkem částku 3 328 Kč do 16. 9. 2014 (viz Smlouva o zápůjčce, Loan application info – Loan number [číslo], faktura [číslo]). Dne 15. 8. 2014 žalovaná převzala prostřednictvím poštovní poukázky od Společnosti částku 2 500 Kč (viz dodejka). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupila Společnost coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1 Smlouvy; v příloze byla uvedena pohledávka žalobkyně za žalovanou (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, Loan application info – Loan number [číslo]). O postoupení pohledávky na žalobkyni byla žalovaná zpravena dopisem Společnosti ze dne 18. 1. 2018, zaslaným žalované dne 25. 1. 2018 (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího archu). Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 7 764,02 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy dopisem ze dne 2. 4. 2020 (viz výzva k úhradě dluhu vč. podacího archu); žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> <i>9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou z tvrzené smlouvy o zápůjčce postoupila Společnost žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 18. 1. 2018, čímž postoupení pohledávky nabylo vůči žalované účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 13. Společnost a žalovaná uzavřely dne 13. 8. 2014 smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 2 500 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s poplatkem ve výši 825 Kč, tj. celkem částku 3 325 Kč do 16. 9. 2014. K poskytnutí peněžní částky došlo dne 15. 8. 2014 prostřednictvím poštovní poukázky, v důsledku čehož vznikl smluvní vztah zápůjčky coby reálný kontrakt, k jehož vzniku se vyžaduje nejen smluvní konsensus, jakož i skutečné předání peněžní částky. Žalovaná na rozdíl od Společnosti nicméně svým smluvním povinnostem nedostála, když ve sjednaném termínu Společnosti dlužnou jistinu zápůjčky nevrátila. Jelikož tak žalovaná neučinila dobrovolně ani doposud, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím. 14. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit Společnosti do 16. 9. 2014 jistinu zápůjčky, dostala se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, resp. po postoupení pohledávky žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tedy v daném případě 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od 17. 9. 2014 do zaplacení, který žalobkyně řádně uplatnila a soud jí jej k jejímu návrhu přiznal. 15. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 16. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 písm. a) až c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 2 500 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 500 Kč; tři režijní paušály po 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání žaloby a výzvu k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč; DPH ve výši 21 % ze základu 800 Kč, tedy DPH ve výši 168 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 1 368 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 17. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.