41 C 226/2020-34 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je zaplacení částky 3 048 Kč, konkrétně dvou přirážek k jízdnému po 1 500 Kč a jízdného po 24 Kč za neprokázání se platným jízdním dokladem žalovanou při její přepravě žalobkyní dne [datum] v [údaj o čase] hodin a dne [datum] v [údaj o čase] hodin spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Soud z provedeného dokazování listinami skutkově uzavřel, že žalovaná byla přepravována dopravním prostředkem hromadné dopravy provozovaným žalobkyní a při přepravní kontrole se na výzvu žalobkyní pověřené osoby (revizora) dne [datum] v [údaj o čase] hodin na [anonymizována dvě slova] a dne [datum] v [údaj o čase] hodin na [anonymizována dvě slova] neprokázala žádným platným jízdním dokladem. Z tohoto důvodu bylo na místě žalobkyní žalované uloženo zaplatit v každém z uvedených případů přirážku 1 500 Kč a jízdné 24 Kč (viz zápis o provedené přepravní kontrole variabilní symbol [číslo] [číslo] informace pro cestující a výpis z obchodního rejstříku pro žalobkyni, vedeného [název soudu] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]). 5. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). 6. Mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou jako cestujícím byla dne [datum] a dne [datum] uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. občanského zákoníku, jejímž obsahem byl závazek žalobkyně jako dopravce přepravit žalovanou jako cestujícího řádně a včas do místa určení a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (jízdné) podle tarifu dopravce. Žalovaná povinnost zaplatit jízdné porušila, když se při provedené přepravní kontrole na výzvu osoby pověřené dopravcem neprokázala platným jízdním dokladem. Pročež žalobkyni vznikl vůči žalované nárok na zaplacení částky 3 048 Kč (2 krát 1 500 Kč a 2 krát 24 Kč) podle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění účinném do 30. 6. 2020, § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném do 30. 6. 2020, § 4, § 7 odst. 6, § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, Smluvních přepravních podmínek [anonymizována dvě slova] dopravy platných od [datum] ve znění dodatků [číslo] (čl. 8 bod 4.) a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dopravy, a to ve spojení s § 2578 občanského zákoníku. Jízdné a přirážka k němu byly v souladu s přepravními podmínkami dopravce splatné v den předmětné přepravy. 7. Protože žalovaná neuhradila částku (přirážku a jízdné) vždy k datu její splatnosti (v den předmětné přepravy), dostala se dne [datum] a dne [datum] s její úhradou do prodlení a žalobkyně má též za dobu prodlení žalované se zaplacením nárok na příslušenství uplatněné pohledávky (§ 513 občanského zákoníku), konkrétně na uplatněný úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši 10 % ročně od prvního dne prodlení žalované do zaplacení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s § 1958 odst. 1, § 1968 větou první, § 1970 občanského zákoníku, když jinou výši úroku z prodlení si účastníci nesjednaly. 8. Vzhledem ke shora uvedenému pak soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. 9. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně splnila podmínky pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. (viz dopis ze dne [datum], potvrzení o odeslání písemnosti) a byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyně má tedy vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla pro řízení zastoupena advokátem a byly splněny předpoklady pro omezení její odměny a náhrad podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) – užito jako lex specialis ve vztahu k jiným relevantním ustanovením advokátního tarifu, účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně jsou: - zaplacený soudní poplatek 400 Kč, - odměna advokáta za zastupování 600 Kč z tarifní hodnoty na jeden právní úkon 3 048 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu) á 200 Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), § 14b odst. 1 bod 1., odst. 6 advokátního tarifu, - hotové výdaje advokáta 300 Kč za shora uvedené tři úkony právní služby á 100 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 5 písm. a), odst. 6 advokátního tarifu, - DPH 189 Kč - 21% ze základu 900 Kč (600 + 300) podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., tj. celkem na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).