19 C 334/2021-36 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou ze dne 21. 7. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 5 316 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 1. 9. 2020. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalovaného na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání. 5. Z předložených listin zjistil soud následující skutkový stav: v listině nazvané smlouva o úvěru [číslo] kterou žalovaná podepsala dne 1. 9. 2020, žalovaná potvrdila, že od společnosti [právnická osoba] převzala před podpisem částku 4 500 Kč (viz cit. listina). Uvedená smlouva o úvěru [číslo] která měla být uzavřena mezi věřitelem [právnická osoba] a žalovanou dne 1. 9. 2020, ale není vůbec podepsána věřitelem (viz cit. smlouva). Žalobkyně a společnost [právnická osoba] žalobkyně dne 13. 4. 2021 souhlasně potvrdili, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni a byla zaplacena úplata za toto postoupení (viz příloha č. 7 ke Smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené mezi oběma společnostmi dne 9. 4. 2021). <i>6. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 7. Právní hodnocení: tím, že právní předchůdkyně žalobkyně nepodepsala shora uvedenou smlouvu o úvěru [číslo] nedošlo k platnému uzavření této smlouvy. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaná se na úkor žalobkyně bez právního důvodu obohatila. V řízení přitom totiž bylo současně prokázáno, že žalované byla poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně částka ve výši 4 500 Kč. Protože žalovaná tuto částku žalobkyni, na kterou byl nárok řádně postoupen, sama dobrovolně nezaplatila, zavázal ji k tomu svým rozhodnutím soud. 8. Uvedenou částku je žalovaná povinna uhradit žalobkyni i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč za dobu od 3. 11. 2021 do zaplacení, když žalovaná se do prodlení s úhradou této částky dostala v návaznosti na doručení žaloby až dne 3. 11. 2021. 9. Jelikož doba splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta k plnění bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Předpokladem splatnosti bezdůvodného obohacení je tedy hmotněprávní úkon žalobkyně, který se musí prokazatelně dostat do dispoziční sféry žalovaného. Žalovaná byla k zaplacení vyzvána žalobou, která jí byla doručena dne 1. 11. 2021, čímž nastala splatnost dne 2. 11. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku k tomuto datu neuhradila, počínaje dnem 3. 11. 2021 je v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení tak má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se ovšem domáhala úroku z prodlení pouze ve výši 8,25 % ročně, přičemž soud je jejím návrhem vázán a nemůže jej přestoupit. 10. Naopak nelze vyhovět dílčím nárokům žalobkyně, jež mají původ ve smlouvě, jejíž uzavření žalobkyně neprokázala (tedy nároku na smluvní pokutu ve výši 599 Kč, nároku na náklady spojené s vymáháním ve výši 217 Kč, nároku na kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 189,18 Kč a nároku na kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč), resp. povinnosti žalované nelze odvozovat ze smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno (splatnost, prodlení). S ohledem na absenci existující smlouvy nelze přehlížet ani to, že dodatečné platební povinnosti spotřebitele, když se jedná o spotřebitelskou smlouvu, musejí být výslovně uvedeny v listině, na které je podpis spotřebitele (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 953 Kč, přičemž tato částka představuje 64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82 % a úspěchu žalované v rozsahu 18 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 316 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 12. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.