19 C 369/2020-41 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 751 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu 11. 1. 2020 do 29. 9. 2020 ve výši 126 Kč z titulu neuhrazeného pojistného a poplatků na Pojištění podnikatelských rizik TREND 14 za období od 3. 10. 2019 do 10. 1. 2020. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 3. 10. 2018 uzavřena pojistná smlouva [číslo] na Pojištění podnikatelských rizik TREND 14. Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění od 3. 10. 2018 na dobu určitou – do 2. 10. 2028. Pojistné bylo stanoveno na 4 255 Kč ročně a splatné bylo ke dni 3. 10. příslušného roku (viz citovaná pojistná smlouva a a záznam z jednání). Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 3. 10. 2019, a to ani po upomínce ze dne 18. 11. 2019, ve které byl upozorněna na zánik pojistné smlouvy pro neplacení, pokud dluh nevyrovná do 9. 1. 2020, přičemž žalovanému byla tato upomínka zaslána dne 20. 11. 2019 (viz cit. upomínka s dodejkou). Uvedená pojistná smlouva pak z důvodu neplacení pojistného zanikla k datu 10. 1. 2020 (viz oznámení zániku pojištění pro neplacení ze dne 22. 1. 2020). Za dobu trvání pojištění, tj. za dobu od 3. 10. 2019 do 10. 1. 2020, vznikl žalovanému dluh na pojistném ve výši 1 153 Kč dle následujícího výpočtu: 4 255 Kč /ročně = 11,65 Kč/den x 99 dnů = 1 153 Kč (viz vyúčtování pojistné smlouvy + výpočet dlužného pojistného). Dalších 300 Kč žalobkyni dluží za shora uvedenou upomínku dle Sazebníku nákladů na vymáhání (cit. upomínka a cit. Sazebník). Částku 1 153 Kč žalovaný žalobkyni nezaplatil ani na předžalobní upomínku ze dne 29. 5. 2020 zaslanou mu téhož dne poštou (viz citovaná předžalobní upomínka a poštovní podací arch z 29. 5. 2020). <i>5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>6. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 9. Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: mezi účastníky byla dne 3. 10. 2018 uzavřena pojistná smlouva [číslo] na Pojištění podnikatelských rizik TREND 14, tedy pojistná smlouva dle § 2758 a násl. o. z. Žalovaný se v této smlouvě mj. zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 4 255 Kč ročně, které mělo být hrazeno vždy k 3. 10. příslušného roku. To ale žalovaný nečinil, když neuhradil pojistné splatné dne 3. 10. 2019, takže uvedená pojistná smlouva tak k datu 10. 1. 2020 zanikla pro neplacení. Tím ale nezanikla povinnost žalovaného uhradit žalobkyni pojistné za celou dobu trvání pojistného vztahu, mj. i za období od 3. 10. 2019 do 10. 1. 2020 ve výši 1 153 Kč. Ve smyslu § 2782 o. z. totiž byl žalovaný povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. K tomu soud dodává, že ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu tížilo břemeno tvrzení a důkazní žalovaného, který však do řízení žádná tvrzení či důkazy v tomto směru nevznesl. Stejně tak pokud ze strany žalovaného bylo za předmětné období pojistné hrazeno, bylo na něm, aby toto tvrdil a prokazoval, což se ale rovněž nestalo. Dalších 300 Kč žalobkyni dluží za shora uvedenou upomínku dle Sazebníku. 10. Nezaplacené pojistné bylo splatné vždy k prvnímu dni příslušného pojistného období. Protože žalovaný neuhradil sjednané pojistné k datu jeho splatnosti, má žalobkyně právo též na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 1 453 Kč ode dne 11. 1. 2020 do 29. 9. 2020 ve výši, která odpovídá v procentech součtu čísla osm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB platné k poslednímu dni kalendářního pololetí, které předcházelo pololetí, v němž došlo k prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení nař. vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 105 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl ohledně částky 1 453 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 105 Kč (výrok I. rozsudku). 11. Ve zbytku, tj. ohledně částky 298 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou 1 751 Kč a přiznanou částkou 1 453 Kč), soud žalobu důvodnou neshledal (viz výpočet dlužného pojistného). Soudu tedy nezbylo, než co do částky 298 Kč i se zákonným úrokem z prodlení za dobu 11. 1. 2020 do 29. 9. 2020 ve výši dalších 21 Kč, protože příslušenství sdílí osud jistiny, žalobu zamítnout (výrok II.). 12. Náklady řízení: žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, takže má právo na poměrnou část nákladů řízení, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Z toho, že žalobkyně po žalovaném v tomto řízení požadovala částku 1 877 Kč (1 751 Kč na jistině a 126 Kč na kapitalizovaných úrocích z prodlení), avšak soudem jí byla přiznána jen částka 1 558 Kč (1 453 Kč na jistině a 105 Kč na kapitalizovaných úrocích z prodlení) vyplývá, že žalobkyně byla ve věci úspěšná z 83 % a neúspěšná ze 17 %, takže má právo na 66 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně ve výši 600 Kč dle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění /šlo o opakující se„ formulářovou“ žalobu/, tj. 3 × 200 Kč za každý úkon právní služby (příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrada hotových výdajů ve výši dalších 300 Kč ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. MSp č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. 3× 100 Kč za shora uvedené tři úkony právní služby a 21 % DPH ve výši zbývajících 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad dle zák. č. 235/2004 Sb. Shora uvedené účelně vynaložené náklady řízení tedy činily 1 489 Kč, z nichž má žalobkyně právo na náhradu 66 %, tedy na náhradu částky 983 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 13. K otázce opakující se„ formulářové“ žaloby soud poznamenává, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení (úhrada pojistného) v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Protože tedy v dané věci šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech s žalovanou částkou nepřevyšující 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náklady řízení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. 14. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.