26 C 41/2021-57 — Okresní soud ve Zlíně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 460,50 Kč, představující žalované poskytnutou jistinu ve výši 5 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 460,50 Kč, a to společně s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši 5 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], kterou právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou, a to distančním způsobem prostřednictvím internetové sítě a zadaného SMS kódu. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni. 2. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání prostřednictvím právní zástupkyně jednající v zastoupení jejího právního zástupce, ke kterému se rovněž nedostavila ani žalovaná, a to bez řádné a včasné omluvy. Soud proto za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu z listin předložených žalobkyní: Dne [datum] byla právní předchůdkyní žalobkyně vyhotovena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na úvěr ve výši 5 000 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 460,50 Kč před slevou a 2 085,50 po slevě uvedené v bodě [anonymizováno]. úvěrové smlouvy, s roční zápůjční úrokovou sazbou 40 % p. a., s předem určenou splatností celého úvěru, včetně poplatku, ke dni [datum], doba trvání úvěru byla sjednána na 30 dní. Tato smlouva měla být dle bodu 4.1. úvěrové smlouvy uzavřena pomocí SMS zprávy s [příjmení] kódem, přičemž jistina měla být poskytnuta bezhotovostní formou na bankovní účet žalované. Tato úvěrová smlouva a taktéž formulář pro standardní informace obsahují v kolonce podpisu žalované blíže nespecifikovaný soubor čtyř písmen a číslic, nicméně v obou případech zde absentuje podpis žalované (formulář pro standardní informace, smlouva o úvěru). Dne [datum] byla na účet žalované č. [bankovní účet] připsána částka 5 000 Kč od společnosti [právnická osoba], (viz zpráva [právnická osoba], ze dne [datum], historie transakcí). Dne [datum] zaslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalované výzvu k úhradě před podáním žaloby, kde ji vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 23 910,14 Kč, a to do tří dnů, na bankovní účet uvedený ve výzvě, tato výzva byla žalované odeslána společností [právnická osoba], dne [datum] (předžalobní výzva, podací lístek, Sledování zásilek). 4. Z listin„ smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy [číslo] a 3.“ neučinil soud žádná relevantní skutková zjištění, a to s ohledem na absenci podpisu žalobkyně a neprokázání jiné formy uzavření této smlouvy a listin na ni navázaných. [příjmení] závěr potom soud učinil u listiny„ oznámení o postoupení pohledávek“, kdy tato zcela absentuje podpis nebo razítko právní předchůdkyně žalobkyně. 5. Právně soud věc podřadil pod příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). 6. Jelikož v postavení věřitele v rámci závazkového vztahu byla osoba odlišná od žalobkyně, soud se po právní stránce nejprve zabýval tím, zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. Smlouvou o postoupení pohledávky dle § 1879 a § 1887 občanského zákoníku dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastupuje na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, a to bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal. Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalobkyně v řízení neprokázala, že by mezi ní jako postupníkem a společností [právnická osoba], jako postupitelem byla uzavřena postupní smlouva, na základě níž by byla účinně postoupena žalobou uplatněná pohledávka. Vzhledem k tomu, že citovaná postupní smlouva není řádně, v souladu s ustanovením § 561 občanského zákoníku, kdy k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, uzavřena, nemohlo být také řádně postoupeno právo na aktivní věcnou legitimaci k úspěšnému vymáhání nároku žalobkyně. 7. Na řádné uzavření postupní smlouvy pak soud nemohl usuzovat ani z notifikace postoupení pohledávky ze dne [datum], neboť tento dokument není opatřen podpisem postupitele. Současně nebylo žalobkyní tvrzeno (ani prokázáno), kdo je oprávněným subjektem k jednání za postupitele. 8. Soudu tedy nezbylo než učinit závěr, že nastoupení účinků postoupení žalované pohledávky žalobkyní prokázáno v řízení nebylo. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně nijak nereagovala na výzvu soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy byla vyzvána na doložení předmětných skutečností ohledně uzavření postupní smlouvy a nedostavení se žalobkyně k jednání soudu dne [datum], kdy nemohl soud poskytnout účastníkům ani poučení dle § 118a o. s. ř., kterého se jím může dostat pouze u jednání soudu, musel soud rozhodnout v neprospěch žalobkyně, a tento nárok s odkazem na výše uvedené, zamítnout. 9. V řízení dále nebyl žalobkyní prokázán ani vznik závazkového vztahu mezi společností [právnická osoba], a žalovanou, když byla soudu předložena úvěrová smlouva, na níž absentuje podpis žalované, a žalobkyně na výzvu soudu učiněnou usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], svá tvrzení a důkazní návrhy nedoplnila. 10. Pročež soud z důvodů shora uvedených žalobu v plném rozsahu zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, když žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu, proto by jí v plném rozsahu vůči žalobkyni náleželo právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k obraně jejího práva v řízení. Jelikož z obsahu spisového materiálu nebylo zjištěno, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší žádnému z účastníků.