28 C 249/2021-21 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že žalovaná je občankou [anonymizováno] republiky, v České republice byla vedena jako osoba samostatně výdělečně činná a v období od [datum] do [datum] byla pojištěncem žalobkyně. Dle evropských předpisů byla žalovaná povinna informovat žalobce o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně, toto však žalovaná neučila a žalobkyně až ze sdělení OSSZ Zlín zjistila, že od [datum] již není vedena jako osoba samostatně výdělečně činná. Žalovaná tak od [datum] do [datum] již nebyla pojištěna na území České republiky, ani nebyla pojištěncem žalobkyně, přesto v uvedené období čerpala na území České republiky zdravotní služby v celkové výši [částka], které uhradila žalobkyně. Dne [datum] žalovaná uznala celý dluh a zavázala se ho uhradit. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou podepsána dohoda o splátkách. Žalovaná uhradila pouze částku [částka], zbývá jí uhradit [částka]. 2. Žalobkyně i žalovaná vyslovily souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] se žalovaná jako osoba samostatně výdělečně činná zaregistrovala u žalobkyně ke zdravotnímu pojištění (Registrace pojištěnce a rodinných příslušníků ze dne [datum]). Žalovaná byla jako osoba samostatně výdělečně činná vedena v období od [datum] do [datum] (Sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Zlín ze dne [datum]). V období od [číslo] do [číslo] žalovaná na území České republiky využila zdravotní služby v celkové částce [částka] (Přehled úhrad zdravotní péče žalované, Přehled obratů). Dne [datum] žalovaná nárok žalobkyně co do důvodu a výše uznala (Uznání dluhu ze dne [datum]). Dne 26. 10 2020 žalobkyně s žalovanou uzavřely dohodu o splátkách tak, že první splátka ve výši [částka] bude uhrazena do [datum] a další splátky ve výši [částka] v měsících 12/ 2020 až [číslo] (Dohoda o splátkách ze dne [datum]). Dne [datum] se žalovaná znovu zaregistrovala jako osoba samostatně výdělečně činná u žalobkyně ke zdravotnímu pojištění s účinností od [datum] (Registrace pojištěnce a rodinných příslušníků ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] (Předžalobní výzva ze dne [datum], doručenka). 4. Podle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle odst. 2 zaplatí příkazce poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. 5. Podle čl. 11 odst. 3 bodu a) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen nařízení č. 883/2004) se s výhradou čl. 12 až 16 na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou v členském státě vztahují právní předpisy tohoto členského státu. 6. Podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 8 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen ZVZP) je pojištěncem podle tohoto zákona osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud jde mj. o osobu samostatně výdělečně činnou. 7. Podle § 10 odst. 3 ZVZP je pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Pojištěnec, podnikající na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu. Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. 8. Podle čl. 76 odst. 4 nařízení č. 883/2004 a dle čl. 3 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 987/2009 (dále jen nařízení č. 987/2009), kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004 má žalovaný povinnost informovat instituce příslušného členského státu a státu, v němž mají bydliště, co nejdříve o každé změně své rodinné a osobní situace, která ovlivňuje jejich právo na dávky podle tohoto nařízení. 9. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky [částka] podle § 2636 o. z. jako pohledávky z titulu zaplacení odměny za poskytnuté služby péče o zdraví v období od [datum] do [datum], kdy žalovaná nebyla na území České republiky pojištěna a nebyla pojištěncem žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se v souladu s § 2 odst. 1 písm. b) bod 8 ZVZP stala pojištěncem žalobkyně, když se řádně k pojištění registrovala ke dni [datum] jako osoba samostatně výdělečně činná. Žalovaná přestala být vedena jako osoba samostatně výdělečně činná s účinností od [datum], nesplnila však svoji povinnost vyplývající z § 10 odst. 3 ZVZP, čl. 76 odst. 4 nařízení č. 883/2004 a čl. 3 bodu 2 nařízení č. 987/2009 oznámit žalobkyni ukončení samostatné výdělečné činnosti. Žalovaná přesto v období od [datum] do [datum] využila zdravotní péči, kterou za ni uhradila žalobkyně, v celkové výši [částka]. 10. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 11. Uznání zakládá právní domněnku existence dluhu v době jeho uznání, čímž žalobce nemusí dokazovat vznik dluhu ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo. Je naopak na dlužníkovi, který namítá, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo zanikl jinak, aby to prokázal. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2007, sp.zn. 35 Odo 362/2005) 12. S ohledem na to, že žalovaná svůj dluh navíc výslovně co do důvodu a výše uznala, má se podle § 2053 o. z. za to, že tento dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku [částka]. 13. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum]. Počínaje dnem [datum] je žalovaná v prodlení. Počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. Soud uložil žalované povinnost zaplatit částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Náklady řízení žalobkyně sestávají z paušální náhrady za 2 úkony (výzva k plnění, žaloba) 2 x [částka] dle vyhl. č. 245/2015 Sb., které je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. Žalobkyně byla na základě § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (zákon o soudních poplatcích) v řízení osobně osvobozena od placení soudních poplatků. Jelikož byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, žalované tak proti žalobkyni nesvědčí právo na náhradu nákladů řízení a tato rovněž není od soudního poplatku osvobozena, proto podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přešla poplatková povinnost na žalovanou. 17. Žalovaná je povinna zaplatit státu soudní poplatek ve výši [částka] dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků, odpovídající poplatkové povinnosti spojené s podáním žaloby dle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.