28 C 9/2021-26 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 5. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 31 323 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 31 323 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení. 2. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že dne 4. 12. 2019 uzavřela s žalovanou dohodu o uznání dluhu, v níž žalovaná uznala vůči žalobkyni dluh co do důvodu i výše 31 323 Kč a zavázala se dluh zaplatit v 31 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná se dostala do prodlení s placením splátky č. 1 a č. 2 a žalovaná dne 15. 5. 2020 oznámila zesplatnění dluhu spolu s výzvou k zaplacení nejpozději do 25. 5. 2020. 3. Žalobkyně i žalovaná vyslovily souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v souladu s § 115a o. s. ř., když soud shledal, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených důkazů. 4. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: Žalovaná dne 4. 12. 2019 uznala dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše. Uznaným důvodem bylo poskytnutí peněžitých prostředků žalované na základě smlouvy [číslo] [právnická osoba], která pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni. Uznaná výše dluhu činila částku 31 323 Kč. Žalovaná se zavázala dluh zaplatit v 31 pravidelných měsíčních splátkách. Pro případ prodlení s úhradou částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, bylo sjednáno oprávnění žalobkyně oznámit žalované, že se celý zbylý dluh stává okamžitě splatný (Splátková dohoda ze dne 4. 12. 2019). Žalobkyně oznámila dne 15. 5. 2020 žalované zesplatnění dluhu a vyzvala ji k zaplacení dluhu ve výši 31 323 Kč nejpozději do 25. 5. 2020 (Dopis ze dne 15. 5.2020, podací arch). Předžalobní výzvou ze dne 15. 5. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva ze dne 15. 5. 2020). 5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Uznání zakládá právní domněnku existence dluhu v době jeho uznání, proto žalobce nemusí dokazovat vznik dluhu ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo. Je naopak na dlužníkovi, který namítá, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo zanikl jinak, aby to prokázal. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. 35 Odo 362/2005). 7. Při právním hodnocení soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni v celkové výši 31 323 Kč dne 4. 12. 2019 písemně uznala co do důvodu i výše. Žalovaná vznik ani uznání dluhu v řízení nerozporovala. Žalovaná také nepředložila důkazy, které by prokazovaly, že uznaný dluh již splnila či že by jinak zanikl, přestože ji v tomto ohledu tížilo břemeno důkazní. 8. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti, vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení částky 31 323 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 31 323 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva, neboť byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení představují soudní poplatek ve výši 1 254 Kč; odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif), spočívající v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x 500 Kč; náhrada hotových výdajů 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada daně z přidané hodnoty 21 % ve výši 378 Kč. 11. Náklady řízení v celkové výši 3 432 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.