35 C 346/2020-18 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne 24. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 802 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 802 Kč od 25. 3. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] (dále jen„ Operátor“), a žalovaný uzavřeli účastnickou smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] k tel. [číslo] (dále jen„ Účastnická smlouva“), na jejímž základě byl Operátor povinen poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb s nimi souvisejícími a žalovaný se zavázal za veškeré služby řádně platit cenu dle platného ceníku služeb do 18 kalendářních dnů ode dne vystavení vyúčtování. K aktivaci telefonního čísla došlo dne 19. 10. 2006 a k jeho deaktivaci došlo dne 21. 11. 2018. Žalovaný nehradil vyúčtování, kdy dlužná částka činí celkem 2 802 Kč Vedle toho požaduje žalobkyně úrok z prodlení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku ze dne 19. 7. 2019. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 5. Operátor a žalovaný uzavřeli dne 19. 10. 2006 Účastnickou smlouvu, na jejímž základě se Operátor zavázal poskytovat základní a doplňkové služby elektronických komunikací a další nabízené služby ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu, a to na dobu 24 měsíců. Nedílnou součástí Účastnické smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky Operátora a Ceník služeb (viz Účastnická smlouva, nastavení služeb). Vyúčtováním služeb za období 6. 2. – 5. 3. 2017 (daňový doklad č. 4489262717) vyzval Operátor žalovaného k úhradě dlužné částky 1 810 Kč, z toho cena za poskytnuté telekomunikační služby ve výši 659,97 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 150 Kč, haléřové vyrovnání 0,03 Kč, do 24. 3. 2017; nadto neuhrazená částka za minulá období činila 1 701 Kč (viz vyúčtování č. 4489262717). Vyúčtováním smluvní pokuty (doklad č. 9318002745) vyzval Operátor žalovaného k úhradě dlužné částky 1 652 Kč coby smluvní pokuty za prodlení s úhradou vyúčtování déle než 90 dnů, a to k Účastnické smlouvě za období 1. 3. 2017 – 22. 11. 2018 (viz vyúčtování č. 1972181015). Smlouvou o postoupení pohledávek č. 028576-000-00 ze dne 6. 6. 2019 postoupil Operátor žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 a v příloze č. 2, které tvoří nedílnou součást smlouvy, ve stavu pohledávek ke dni 21. 5. 2019 včetně práv a povinností s nimi spojených. V předloženém seznamu postoupení pohledávek je uvedena pohledávka Operátora za žalovaným ve výši 678 Kč dle vyúčtování ze dne 6. 1. 2017, splatného dne 24. 1. 2017, pohledávka Operátora za žalovaným ve výši 1 023 Kč dle vyúčtování ze dne 6. 2. 2017, splatného dne 24. 2. 2017, a pohledávka Operátora za žalovaným ve výši 660 Kč dle vyúčtování ze dne 6. 3. 2017, splatného dne 24. 3. 2017 (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019 a seznam pohledávek). Dopisem ze dne 19. 7. 2019 nazvaným„ Oznámení o postoupení pohledávek“, který byl zaslán společně s předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně, oznámil Operátor žalovanému postoupení pohledávek z dlužných faktur č. 4489262717, 9318002745 v celkové výši 2 802 Kč na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2019). Dopisem ze dne 19. 7. 2019 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 2 802 Kč do 3 dnů s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k úhradě ze dne 19. 7. 2019 vč. podacího lístku); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně, kterou odvozovala od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019 uzavřené mezi Operátorem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z., načež soud dopěl k závěru, že aktivní věcná legitimace není dána. 9. Soud zdůrazňuje, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. Aby však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od dlužníka (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. Horák, P. Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, 23-24 2017, s. 810 a násl. či Handlar, J. in Pražák, Z., Fiala, J., Hadlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, Komentář k § 1882). 10. V daném případě má soud za prokázané, že Operátor dopisem ze dne 19. 7. 2019, daným k poštovní přepravě téhož dne, informoval žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni, což by v případě prokázání řádného uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mělo za následek nabytí účinků postoupení vůči žalovanému. Na základě provedeného dokazování se sice dále podařilo prokázat, že dne 6. 6. 2019 uzavřeli Operátor coby postupitel a žalobkyně coby postupník Smlouvu o postoupení pohledávek č. 028576-000-00, ovšem v příloze této smlouvy o postoupení pohledávek byly specifikovány následující pohledávky Operátora za žalovaným: pohledávka ve výši 678 Kč dle vyúčtování ze dne 6. 1. 2017, splatného dne 24. 1. 2017, pohledávka ve výši 1 023 Kč dle vyúčtování ze dne 6. 2. 2017, splatného dne 24. 2. 2017, a pohledávka ve výši 660 Kč dle vyúčtování ze dne 6. 3. 2017, splatného dne 24. 3. 2017. Z uvedeného je patrno, že z nároků uplatněných v tomto řízení byla na žalovaného postoupena toliko část nároku dle vyúčtování č. 4489262717, avšak nebylo zřejmé, o jakou konkrétní část nároku se jedná, kdy by mohlo jít buďto o vyúčtované služby elektronických komunikací ve výši 660 Kč, což by však bylo v rozporu s žalobními tvrzení, podle nichž žalobkyně pohledávky za služby elektronických komunikací vymáhá zvlášť u Českého telekomunikačního úřadu, či by mohlo jít o část smluvní pokuty ve výši 1 150 Kč či o kombinaci obojího. Tato skutečnost vyšla najevo až po provedeném dokazování u jednání konaného dne 28. 1. 2021, jehož se žalobkyně nezúčastnila a při splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. toto jednání proběhlo v její nepřítomnosti, čímž se sama připravila o možnost být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně toho, že pohledávka Operátora za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019 řádně postoupena na žalobkyni. Za dané situace soudu nezbylo učinit závěr, že žalobkyně neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci ani ohledně části nároku, pročež žaloba musela být jako celek zamítnuta. <b>Náklady řízení</b> 11. Žalovaný byl zcela procesně úspěšný, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se ani nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).