36 C 371/2021-38 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 539 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 539 Kč za dobu od 14. 5. 2021 do zaplacení. Žalovaná částka podle žaloby představuje dlužné pojistné za období od 20. 2. 2021 do 13. 5. 2021, k jehož úhradě byla žalovaná zavázána na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo]. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uzavřena distančním způsobem (včasným zaplacením prvního pojistného) pojistná smlouva [číslo]. Ve smlouvě se žalovaná za sjednané pojištění zavázala žalobkyni hradit pojistné ve výši 2 336 Kč ročně s čtvrtletní frekvencí placení ve výši 584 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem ke dni 20. 11. 2020 (pojistná smlouva, výpis z účtu žalobkyně). Protože se žalovaná s placením pojistného dostala do prodlení, žalobkyně jí odeslala upomínku ze dne [datum] s upozorněním na zánik pojištění v případě nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě (upomínka ze dne [datum]). Podle § 1 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v účinném znění, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v účinném znění, odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Mezi účastníky byla podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. a § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaná jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 20. 11. 2020 zavázala platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 584 Kč čtvrtletně. Žalovaná byla ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinna hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Nejpozději k datu 13. 5. 2021 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovanou, která však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesla. Žalovaná povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušila, když nezaplatila za období od 20. 2. 2021 do 13. 5. 2021 pojistné ve výši 531 Kč (584 Kč/91 dní), k jehož zaplacení soud žalovanou tímto rozsudkem zavázal. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně na pojistném za uvedené období domáhala zaplacení částky 539 Kč, soud žalobu ohledně částky 8 Kč (539 Kč – 531 Kč) částečně zamítl. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období. Protože žalovaná neuhradila pojistné k datu jeho splatnosti, dostala se dne 21. 2. 2021 s jeho zaplacením do prodlení, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění (k prodlení došlo po 1. 1. 2014), tj. v roční výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,25 % ročně). Jelikož žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení pouze za období od 14. 5. 2021 do zaplacení, soud jí v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky 539 Kč, když nebylo – jak je uvedeno výše – prokázáno, že by žalobkyni právo na zaplacení částky 8 Kč vůbec vzniklo, soud žalobu zamítl rovněž ohledně úroku z prodlení z této částky za požadované období. Přestože byla žalobkyně v řízení částečně neúspěšná, přiznal jí soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení v plné výši, neboť zamítnutá částka ve výši 8 Kč a část úroku z prodlení se v poměru k celkovému předmětu řízení jeví jako nepatrná. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 415 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 539 Kč (omezená výší tarifní hodnoty) dle § 14b odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč za následující úkony právní služby – příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a částky 176 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne [datum], jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.