38 C 208/2021-157 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném coby svém tehdejším zaměstnanci původně náhrady škody ve výši 68 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu zdůvodnila tvrzením, že je agenturou práce, přičemž žalovaný byl coby její zaměstnanec přidělen k výkonu práce u uživatele - [právnická osoba] s.r.o., [IČO], na pracovní pozici řidič vysokozdvižného vozíku. Dne [datum] žalovaný při výkonu této práce naboural vysokozdvižným vozíkem do výsuvných dveří ve skladu uživatele [číslo]. Oprava nastalého poškození si vyžádala náklady ve výši 68 710 Kč, které žalobkyně uživateli zaplatila. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět v části, v níž se na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 27 077 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 415 Kč za den [datum] a z částky 27 077 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, neboť jí bylo ze strany žalovaného částečně plněno. Dne [datum] jí byla zaplacena částka 5 415 Kč a dne [datum] částka ve výši 21 662 Kč. Soud řízení v uvedeném rozsahu zastavil usnesením č. j. 38 C 208/2021-131 ze dne 30. 8. 2021. 3. Žalovaný potvrdil, že dne [datum] cca v 17:00 hodin promáčkl vysokozdvižným vozíkem spodní část vrat u skladu [číslo] neboť tato vrata se při projíždění jimi zcela nevysunula. Podle tvrzení žalovaného zůstala vrata po kontaktu nevysunutá a bylo na nich patrné promáčknutí ve středu na spodní lamele a kolejové vedené po pravé straně zůstalo zcela nepoškozeno. Žalovaný tak poukazoval na skutečnost, že k zásadnímu poškození vrat došlo až posléze, kdy s nimi manipulovali zaměstnanci [právnická osoba] a při tom došlo k pádu vrat. Fakt, že se vrata nevysunula celá mhl být způsoben jejich špatným technickým stavem a nedostatečnou údržbou. Žalovaný tak další odpovědnost za způsobenou škodu odmítl. 4. Jak bylo mezi účastníky nesporné a vyplynulo to ostatně i z předložené pracovní smlouvy ze dne [datum], nastoupil žalovaný k žalobkyni do práce dne [datum], a to jako řidič vysokozdvižného vozíku, přičemž místem výkonu jeho práce bylo sídlo společnosti [právnická osoba], tj. [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Uvedeným dnem tak byl mezi účastníky založen pracovní poměr podle § 36 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen "ZP"). Pracovní smlouva o stejném obsahu pak byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] se stanoveným dnem nástupu do práce [datum]. Podle předložených pokynů žalobkyně, která je agenturou práce (viz údaje úřadu práce), byl žalovaný dočasně přidělen od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] k výkonu práce u zaměstnavatele (uživatele): [právnická osoba], a to jako řidič vysokozdvižného vozíku (viz § 309 ZP). Písemná dohoda podle § 308 ZP byla mezi žalobkyní a uživatelem uzavřena dne [datum] (viz citovaná dohoda). 5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný při výkonu sjednané práce u uživatele dne [datum] poškodil výsuvná vrata od skladu [číslo]. K poškození došlo tak, že žalovaný narazil do těchto vrat vysokozdvižným vozíkem (dále jen "VZV"), který v té době řídil. [příjmení] zůstal mezi stranami rozsah poškození způsobený jednáním žalovaného. 6. Jak bylo soudem zjištěno na podkladě výpovědí ve věci slyšených svědků - zaměstnanců [právnická osoba] s.r.o., žalovaný skutečnost, že vrata poškodil, nahlásil svědku [jméno] [příjmení]. Tento svědek, pracující na uvedené směně coby mistr, se poté vydal na místo a spatřil vrata, která nebyla vysunutá nahoru. V důsledku nárazu věží VZV byla vrata prohnutá a spodní díl (lamela) byl vyskočen z kolejnic. Svědek [příjmení] pořizoval fotodokumentaci, přičemž společně s ním si poškozená vrata prohlížel také svědek [jméno] [příjmení]. Oba tito svědci unisono popsali, kterak v průběhu toho vrata najednou sjela o něco níž (svědek [anonymizováno] si nebyl jist, svědek [příjmení] hovořil asi o metru). Přitom došlo k rozlomení umělohmotných krytů nacházejících se po stranách vrat. Z obavy, že by vrata mohla samovolně spadnout, rozhodl svědek [příjmení] o jejich ručním spuštění na zem za pomoci řetězu, přičemž došlo k přepnutí pojistky na ruční ovládání vrat. Oba svědci rovněž výslovně zmínili, že vrata byla vyhozená z kolejnic na obou stranách. 7. O pravdivosti slov shora uvedených svědků soud nepochybuje. To nejen proto, že uvedenou událost popsali v zásadě shodně, ale rovněž proto, že jejich slova odpovídala na místě pořízené fotodokumentaci. Nadto byla správnost jejich výpovědi potvrzena svědkem [jméno] [příjmení], který coby zaměstnanec [právnická osoba] s.r.o. zajišťující servis předmětných vrat potvrdil, a to i po shlédnutí pořízených fotografií, že v tomto případě došlo po nárazu VZV do vrat k jejich zablokování (došlo k přerušení kabelů od bezpečnostních čidel). Následně došlo k prasknutí plastových krytů zasekávačů, neboť tyto zasekávače šly v důsledku nárazu ven. V souvislosti s tím došlo k poklesu vrat cca o šíři jedné lamely. K pádu vrat na zem ovšem nedošlo, neboť lanka, která vrata držela, nebyla poškozena. Tento svědek rovněž potvrdil, že s ohledem na nastalý samovolný pokles poškozených vrat, bylo vhodným opatřením ruční sundání vrat na zem tak, aby se předešlo jejich případnému pádu. 8. Pokud žalovaný poukazoval na skutečnost, že mělo dojít k pádu vrat na zem, pak tato okolnost nejenže byla vyvrácena výpověďmi shora uvedených svědků, ale nebyla zaznamenána ani v zápisu o škodě sepsaném s žalovaným dne [datum]. V něm použitá věta: "Došlo k pádu vrat." nemusí nutně znamenat, že vrata spadla na zem, ale že samovolně poklesla (spadla) o něco níž, jak to popsali shora uvedení svědci. Ostatně skutečnost, že by vrata spadla na zem byla vyvrácena výpovědí svědka [jméno] [příjmení]. 9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] byl zřejmý rovněž rozsah poškození předmětných vrat zapříčiněný nárazem VZV řízeným žalovaným. Vzhledem k tomu, že došlo k nárazu do vrat opatřených tzv. personálním vstupem zasahujícím do prvních čtyř lamel od spodu (viz pořízené fotografie), byla předmětná vrata poškozena v rozsahu všech těchto lamel. Tyto lamely totiž byly nárazem vyosené a došlo k poškození zámků mezi těmito lamelami. To si vyžádalo výměnu všech těchto lamel. [příjmení] [jméno] [příjmení] byly v důsledku nárazu poškozeny také oba zasekávače, které v důsledku nárazu VZV šly přes vertikální dráhy, šly tedy přes železo ven a musely se poškodit. I pokud by snad známky poškození nejevily, musely by být po tomto nárazu vyměněny z bezpečnostních důvodů. Prohnutím spodní lamely a personálního vstupu došlo i k poškození bezpečnostních čidel. 10. Jak bylo doloženo montážním deníkem k zakázce [číslo] sepsaným dne [datum], fakturou č. 2021 ze dne [datum] a soupisem prací a materiálu k této faktuře, vyžádala si oprava poškozených vrat náklady ve výši 68 710 Kč. Přičemž je patrné, že byly mimo jiné měněny právě čtyři sekce od spodu (tj. jedna spodní a tři střední nad ní). Byly také měněny zjevně poškozené zasekávače jakož i optické snímače. Rozsah prací tak zjevně odpovídá poškozením, která byla popsána slyšenými svědky a zejména [jméno] [příjmení] Cenu opravy uhradila žalobkyně [právnická osoba] s.r.o., která ji zaplatila zhotoviteli opravy na základě faktury [číslo] ze dne [datum], a to právě ve výši 68 710 Kč. 11. Z výpovědí všech slyšených svědků - zaměstnanců [právnická osoba] rovněž vyplynulo, že předmětná vrata byla nedávno měněna, byla prakticky nová a plně funkční. Tito svědci rovněž zmínili, že tento druh poškození je poměrně běžný, neboť řidiči VZV často nevyčkají úplného vysunutí vrat a věží, která kabinu VZV o metr převyšuje, do nich narazí. Tato poškození a jejich příčiny jsou přitom se zaměstnanci opakovaně probírána, přičemž tato školení podstupují i agenturní zaměstnanci (viz například výpověď svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Je patrné, že žalovaný, který v daném místě pracoval více než dva roky, musel o nutnosti vyčkat úplného vysunutí vrat vědět. 12. Jak vyplývá z ustanovení § 250 odst. 1 ZP je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním. 13. Žalovaný si nepochybně musel být vědom své povinnosti vyčkat před průjezdem vraty jejich plného vysunutí, což neučinil. Ostatně takové jednání bylo logické a nasnadě. Tímto svým počínáním porušil povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodě (§ 249 odst. 1 ZP), přičemž je současně patrné, že vznik předmětné škody zavinil minimálně z vědomé nedbalosti, neboť si byl (musel být) vědom toho, že vraty může projíždět, až budou plně vysunuta, přičemž na tento moment nevyčkal a bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že vrata nepoškodí, ač plně vysunuta nebyla (k otázce zavinění srovnej § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník). 14. V příčinné souvislosti s popsaným jednáním žalovaného došlo k poškození uvedených vrat ve shora popsaném rozsahu, přičemž šlo o vrata nedávno měněná a jejich uvedení do stavu před poškozením si vyžádalo opravu v ceně 68 710 Kč. K obnov