§ 16 trestní zákoník – Nedbalost
Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · účinné od 26. 5. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 16 trestního zákoníku definuje, kdy je trestný čin spáchán z nedbalosti, a rozlišuje mezi nedbalostí vědomou a nevědomou, přičemž zavádí i pojem hrubé nedbalosti. Trestný čin je z nedbalosti spáchán, pokud pachatel věděl, že může porušit nebo ohrozit chráněný zájem, ale bezdůvodně spoléhal, že se tak nestane (vědomá nedbalost). (§ 16 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, znění účinné od 26. 5. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Nedbalost
- Týká se: pachatel
- Judikatura: na § 16 odkazuje 1 125 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Nedbalost“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/2009 Sb.
(1) Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
(2) Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Trestný čin je z nedbalosti spáchán, pokud pachatel věděl, že může porušit nebo ohrozit chráněný zájem, ale bezdůvodně spoléhal, že se tak nestane (vědomá nedbalost).
- Trestný čin je z nedbalosti spáchán i tehdy, když pachatel nevěděl, že může způsobit porušení nebo ohrožení, ačkoliv o tom vzhledem k okolnostem a svým poměrům vědět měl a mohl (nevědomá nedbalost).
- Hrubá nedbalost je zvláštní forma nedbalosti, která se projevuje zřejmou bezohledností pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.
Na co si dát pozor
- Rozdíl mezi vědomou a nevědomou nedbalostí spočívá v tom, zda pachatel o možnosti způsobit následek věděl, či nikoliv.
- Pro posouzení nevědomé nedbalosti je klíčové, zda pachatel objektivně měl a mohl vědět o riziku, i když o něm subjektivně nevěděl.
- Hrubá nedbalost je kvalifikovanější forma nedbalosti, která vyžaduje zřejmou bezohlednost.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 16
Jak soudy aplikují § 16
Pokud jde o zavinění ke znaku kvalifikované skutkové podstaty, tedy znaku způsobení smrti podle § 146 odst. 4 tr. zákoníku, zákon vyžaduje alespoň zavinění nedbalostní [§ 17 písm. a) tr. zákoníku], čímž se podle § 16 odst. 1 tr. zákoníku rozumí, že pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí (vědomá nedbalost), nebo nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k …
… trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku obviněný jednal v úmyslu přímém ve smyslu § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a ve vztahu ke kvalifikované skutkové podstatě § 209 odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, tedy ve vztahu ke způsobení škody velkého rozsahu, jednal ve formě nevědomé nedbalosti ve smyslu § 16 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.
Slovní spojení „mohl předpokládat“ je definičním znakem intelektuální složky vědomé nedbalosti podle § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
Právní otázky
Související
§ 170a Tisková nedbalost (Zákon o periodickém tisku a o ostatních )§ 1 Odpovědnost v přepravě železnice-moře (Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úm)§ 9 Následky nezaplacení poplatku (Nález Ústavního soudu ze dne 30. března )