38 C 328/2021-74 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 21. 11. 2020 do 16. 7. 2021 v kapitalizované výši 38 Kč. Žalovaná částka podle žaloby představuje dlužné pojistné ve výši 100 Kč za období od 15. 8. 2020 do 19. 11. 2020, poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění ve výši 300 Kč a poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění ve výši 300 Kč, k jejichž úhradě byl žalovaný zavázán na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo]. 2. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne [datum] (zaplacením prvního pojistného) uzavřena pojistná smlouva o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo]. Ve smlouvě se žalovaný za sjednané pojištění zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 362 Kč ročně. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem ke dni 15. 8. 2019 (návrh pojistné smlouvy, doklad o přijaté platbě). Součástí smlouvy bylo ujednání smluvních stran obsažené v pojistných podmínkách žalobkyně, podle něhož je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním pojistného, pokud nebylo pojistné zaplaceno včas a ve sjednané výši (článek 8 odstavec 11 VPP R [číslo]). Jelikož žalovaný neuhradil pojistné, žalobkyně mu zaslala upomínku k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním, že nebude-li dlužné pojistné uhrazeno do 19. 11. 2020, pojištění uplynutím této lhůty zanikne (upomínka k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum] včetně dodejky). Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil pojistné ani po zániku pojištění, žalobkyně mu dne 28. 12. 2020 zaslala pokus o smír (pokus o smír ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání). <i>3. Podle § 1 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v účinném znění, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.</i> <i>4. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>6. Podle § 2759 odst. 1 o. z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.</i> <i>7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>8. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Mezi účastníky byla podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 15. 8. 2019 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 362 Kč ročně. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. 11. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 19. 11. 2020 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 15. 8. 2020 do 19. 11. 2020 pojistné v poměrné výši 96 Kč (362 Kč/365 dní), k jehož zaplacení soud žalovaného zavázal. 12. Pokud se žalobkyně po žalovaném za uvedené období domáhala zaplacení částky vyšší (s ohledem na tvrzení, že pro pojistné období od 15. 8. 2020 bylo pojistné navýšeno na částku 376 Kč ročně), netvrdila a neprokázala takové rozhodné skutečnosti, z nichž by právo na zaplacení vyššího (než ve smlouvě dohodnutého) pojistného vyplývalo. Žalobkyně sice ve svých tvrzeních poukázala na smluvní ujednání, podle nichž měl pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení pojistného změnit jeho výši na další pojistné období (čl. 8 odst. 8 VPP R [číslo]), neprokázala však, že ve stanovené lhůtě sdělila žalovanému nově stanovenou výši pojistného a zda a případně jak žalovaný na toto sdělení reagoval. Z uvedených důvodů soud žalobu v rozsahu částky 4 Kč (100 Kč – 96 Kč) z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene zamítl. 13. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 513 o. z. a smlouvou účastníků (čl. 8 odst. 11 VPP R [číslo]) dále vzniklo právo na zaplacení částky 100 Kč představující náklady vyhotovení a odeslání upomínky ze dne 1. 10. 2020 a pokusu o smír ze dne 28. 12. 2020. Ke skutečnostem zakládajícím právo žalobkyně na zaplacení dalších nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 500 Kč soud neměl za prokázané, že by uplatněná částka měla povahu poplatků, na něž by žalobkyni vzniklo právo podle sazebníku. Ačkoliv žalobkyně předložila sazebník nákladů na vymáhání pojistného účinný od 1. 6. 2019, netvrdila již, ani neprokázala, že by se žalovaný k úhradě poplatků podle takového sazebníku zavázal. Z článku 8 odst. 11 VPP R [číslo] vyplývá právo na zaplacení nákladů upomínání, nikoliv na zaplacení poplatku. Žalobkyně tak byla povinna tvrdit a prokázat, jaké náklady v souvislosti s vyhotovením a odesláním upomínek skutečně vynaložila. Žalobkyně předložila upomínku ze dne 1. 10. 2020 včetně dodejky a pokus o smír ze dne 28. 12. 2020 včetně dokladu o odeslání, proto jí soud přiznal 100 Kč, což odpovídá nákladům na vyhotovení a odeslání upomínek. Protože žalobkyně právo na zaplacení dalších 500 Kč neprokázala, soud žalobu ohledně této částky zamítl. 14. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. ke dni 15. 8. 2020). Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se do prodlení s jeho zaplacením dne 7. 5. 2020, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,25 %). 15. Jelikož žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení pouze za období od 21. 11. 2020 do 16. 7. 2021, soud jí v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období v kapitalizované výši 5 Kč (96 Kč, 0825/365 dní). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky 700 Kč, když nebylo – jak je uvedeno výše – prokázáno, že by žalobkyni právo na zaplacení částky 504 Kč vůbec vzniklo, a vzhledem k tomu, že úrok z prodlení z přiznaných nákladů na vymáhání pojistného ve výši 100 Kč, které svou povahou představují příslušenství pohledávky (náklady spojené s uplatněním pohledávky) ve smyslu § 513 o. z., přiznat nelze, soud žalobu zamítl rovněž ohledně úroku z prodlení z částky 604 Kč za požadované období v kapitalizované výši 33 Kč. 16. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.