38 C 359/2020-37 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 068 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 868 Kč za dobu od 9. 10. 2019 do zaplacení. Žalovaná částka podle žaloby představuje dlužné pojistné ve výši 868 Kč za období od 25. 5. 2019 do 8. 10. 2019 včetně a poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč, k jejichž úhradě byl žalovaný zavázán na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo]. Právo na zaplacení poplatku žalobkyně zdůvodnila odkazem na článek 9 odst. 12 všeobecných pojistných podmínek a sazebník poplatků. 2. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena dne [datum] pojistná smlouva – pojištění vozidel. Ve smlouvě se žalovaný za sjednané pojištění zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 1 736 Kč ročně. Pojištění bylo sjednáno s počátkem ke dni 25. 5. 2017 na dobu neurčitou. Součástí smlouvy bylo ujednání smluvních stran obsažené v pojistných podmínkách žalobkyně, podle něhož má pojistitel právo požadovat náhradu nákladů spojených s upomínáním a uplatňováním pojistného, pokud je pojistník v prodlení s placením pojistného, přičemž výše náhrady je uvedena v sazebníku administrativních poplatků (článek 9 odst. 12 [anonymizována dvě slova] [rok]). Jelikož žalovaný neuhradil pojistné, žalobkyně mu dne [datum] zaslala upomínku k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním, že nebude-li dlužné pojistné uhrazeno do [datum], pojištění zanikne, a to uplynutím dne 8. 10. 2019. <i>3. Podle § 1 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 12. 2017, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společentví a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.</i> <i>4. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2017, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>6. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>7. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Mezi účastníky byla podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 25. 5. 2017 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 1 736 Kč ročně. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. 10. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 8. 10. 2019 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 25. 5. 2019 do 8. 10. 2019 ve výši 652 Kč (1 736 Kč/365 dní), proto soud žalovaného k zaplacení této částky zavázal. 11. Pokud se žalobkyně za uvedené období domáhala zaplacení částky vyšší s tvrzením, že pro pojistné období od 25. 5. 2019 pojistné navýšila na částku 2 349 Kč ročně, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 18. 2. 2019, neprokázala, že tento dopis žalovanému odeslala a že se tedy takové oznámení dostalo do sféry jeho dispozice. Proto soud žalobu ohledně částky 216 Kč (868 Kč – 652 Kč) pro neunesení důkazního břemene zamítl a zavázal žalovaného k zaplacení dlužného pojistného ve výši dohodnuté ve smlouvě. 12. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatku za odeslání upomínky ze dne [datum] ve výši 200 Kč v souladu s článkem 9 odst. 12 pojistných podmínek [anonymizována dvě slova] [rok]. Žalobkyně však neprokázala, že tuto upomínku žalovanému odeslala a náklady ve výši žalované částky vynaložila, proto soud částku 200 Kč žalobkyni nepřiznal. 13. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období. Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti (tj. k 25. 5. 2019), dostal se do prodlení s jeho zaplacením, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky až do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení z částky ve výši 868 Kč za období od 9. 10. 2019 do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období, ovšem pouze z částky 652 Kč, na kterou jí podle výsledku dokazování vznikl nárok a žalobu zamítl ohledně úroku z prodlení z nepřiznané částky 216 Kč za požadované období. 14. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 1 183,30 Kč (1 068 + úrok z prodlení vyčíslený dle žalobního návrhu ke dni 4. 2. 2021 115,30 Kč) a částky 738,60 Kč (652 + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku I tohoto rozsudku ke dni 4. 2. 2021 86,60 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 62 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 24 % (62 % - 38 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 189 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 357 Kč (24 % z 1 489 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně. 15. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne 15. 12. 2020, jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě. 16. Stanovené platební povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.