41 C 256/2020-43 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka], tedy přirážky k jízdnému ve výši [částka] a jízdného ve výši [částka] za neprokázání se platným jízdním dokladem žalovaným při jeho dopravě žalobkyní dne [datum] v [údaj o čase] hodin, a to se zákonným úrokem prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud z provedeného dokazování listinami skutkově uzavřel, že žalovaný byl přepravován [anonymizována čtyři slova] provozovaným žalobkyní a při přepravní kontrole se na výzvu žalobkyní pověřené osoby (revizora) dne [datum] v [údaj o čase] hod. na [anonymizována tři slova] neprokázal žádným platným jízdním dokladem, a z tohoto důvodu bylo namístě žalobkyní žalovanému uloženo zaplatit přirážku [částka] a jízdné ve výši [částka] (viz zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] informace pro cestující, výpis z obchodního rejstříku, vedeného [název soudu] oddíl [anonymizováno], vložka [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] v úplném znění platné od [datum], [anonymizována čtyři slova] v úplném znění platný od [datum]). 5. Ze sdělení jiné doručovací adresy ze dne [datum] nebyla učiněna žádná relevantní skutková zjištění. 6. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). 7. Mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovaným jako cestujícím byla dne [datum] uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. občanského zákoníku, jejímž obsahem byl zejména závazek žalobkyně jako dopravce přepravit žalovaného jako cestujícího řádně a včas do místa určení a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (jízdné) podle tarifu dopravce. Žalovaný však povinnost zaplatit jízdné porušil, když se při provedené přepravní kontrole na výzvu osoby pověřené dopravcem neprokázal platným jízdním dokladem. Pročež žalobkyni vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení přirážky k jízdnému ve výši [částka] a na jízdné ve výši [částka] podle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, § 4, § 7 odst. 6, § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění, smluvních přepravních podmínek [anonymizována tři slova] platných od [datum] ve znění dodatků [číslo] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] platného od [datum] ve znění dodatků [číslo] to ve spojení s § 2578 občanského zákoníku. Jízdné a přirážka k němu byly splatné v den předmětné přepravy. 8. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku k datu její splatnosti, tj. v den předmětné přepravy, dostal se dne [datum] s její úhradou do prodlení a žalobkyně má též za dobu prodlení žalovaného se zaplacením nárok na příslušenství této pohledávky (§ 513 občanského zákoníku), tedy úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 531/2013 Sb., v platném znění, ve spojení s § 1958 odst. 1, § 1968 větou první, § 1970 občanského zákoníku, když jinou výši úroku z prodlení si účastníci nesjednali. 9. Vzhledem ke shora uvedenému pak soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. 9. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně splnila podmínky pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. (viz předžalobní výzva ze dne [datum], potvrzení o odeslání písemnosti ze dne [datum]) a byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla pro řízení zastoupena advokátem a byly splněny předpoklady pro omezení její odměny a náhrad podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) – užito jako lex specialis ve vztahu k jiným relevantním ustanovením advokátního tarifu, účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně jsou: - zaplacený soudní poplatek 400 Kč, - odměna advokáta za zastupování 600 Kč z tarifní hodnoty na jeden právní úkon 1 524 Kč za tři úkony právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu á 200 Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), § 14b odst. 1 bod 1., odst. 6 advokátního tarifu, - hotové výdaje advokáta 300 Kč za uvedené tři úkony právní služby á 100 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 5 písm. a), odst. 6 advokátního tarifu, - DPH 189 Kč - 21% ze základu 900 Kč (600 + 300) podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., tj. celkem na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).