11 C 235/2022-22 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení (po částečném zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby usnesením ze dne 18. 11. 2022, č. j. 11 C 235/2022-16) byl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 861 Kč od 9. 3. 2011 do zaplacení z titulu nezaplaceného pojistného dle pojistné smlouvy [číslo] (dále jen„ smlouva“) uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále jen„ pojišťovna“), s počátkem pojištění dne 26. 3. 2009. Žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 13 656 Kč ročně, splatné měsíčně. K zániku pojištění došlo ke dni 8. 3. 2011 z důvodu neplacení pojistného. Žalovanému vznikl dluh na pojistném ve výši 3 861 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 10. 2021 postoupila pojišťovna (nyní [právnická osoba]) na žalobkyni mj. pohledávku za žalovaným z titulu neuhrazeného pojistného. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. 3. Žalobkyně následně vzala žalobu co do částky 3 861 Kč zpět, neboť žalovaný tuto částku dne 16. 8. 2022 žalobkyni zaplatil. Předmětem řízení tak zůstal pouze úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 861 Kč za dobu od 9. 3. 2011 do zaplacení. 4. Pojišťovna coby pojistitel a žalovaný coby pojistník uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo investiční životní pojištění. Počátek pojištění byl sjednán na den 26. 3. 2009, pojistné bylo stanoveno na částku 13 656 Kč ročně, splatné měsíčně ve výši 1 138 Kč. Upomínkou dlužného pojistného ze dne 13. 7. 2010 sdělila pojišťovna žalovanému, že nedošlo k uhrazení pojistného ve výši 2 276 Kč, přičemž při neuhrazení pojistného do 5. 9. 2010 pojištění zanikne ke dni 6. 9. 2010. Dopisem ze dne 6. 5. 2011 sdělila pojišťovna žalovanému, že pojištění z důvodu neplacení pojistného ke dni 8. 3. 2011 zaniklo a rovněž žalovanému sdělila, že jeho dluh na pojistném činí ke dni zániku pojištění 4 999 Kč. Dopisem ze dne 27. 7. 2022 zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy na žalobkyni, a současně jej vyzval k zaplacení dlužné částky sestávající z dlužného pojistného ve výši 3 861 Kč, úroků z prodlení ve výši 3 410 Kč a nákladů advokáta, s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky. <i>5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 6. S ohledem na ust. § 3028 odst. 3 o. z. se právní vztahy vzniklé před účinností o. z. řídí dosavadními právními předpisy, tj. zejména zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do účinnosti o. z. (dále jen„ obč. zák.“), a zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění do účinnosti o. z. (dále jen„ zákon o pojistné smlouvě“). <i>7. Podle § 2 zákona o pojistné smlouvě pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.</i> <i>8. Podle § 13 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.</i> <i>9. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> <i>10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze smlouvy postoupila pojišťovna (nyní [právnická osoba]) žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 10. 2021 uzavřené mezi pojišťovnou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena žalobkyní dopisem ze dne 27. 7. 2022. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 12. Skutkový stav soud právně posoudil tak, že mezi účastníky byla podle § 2 zákona o pojistné smlouvě uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 26. 3. 2009 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 13 656 Kč za roční pojistné období. Pojistné bylo splatné měsíčně. Žalovaný byla ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. 13. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 8. 3. 2011 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který ovšem k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení a důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil pojistné ve výši 3 861 Kč k datu jeho splatnosti. Žalovaný dlužnou částku zaplatil až dne 16. 8. 2022, tj. po podání žaloby, v důsledku čehož bylo na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní řízení co do částky 3 861 Kč zastaveno. 14. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství, a to úrok z prodlení za dobu od 9. 3. 2011 do zaplacení. Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se dnem následujícím po jeho splatnosti do prodlení s jeho úhradou a žalobkyně má tak dle § 517 odst. 2 obč. zák. nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně však požaduje úrok z prodlení až za období ode dne následujícího po zániku smlouvy, tj. od 9. 3. 2011 do zaplacení. Soud vázán návrhem žalobkyně úrok z prodlení za požadované (kratší) období přiznal, avšak pouze do 16. 8. 2022, neboť toho dne žalovaný dlužné pojistné zcela uhradil, pročež již ode dne následujícího v prodlení nebyl. Soud tak ve zbytku, tj. ohledně úroku z prodlení za dobu od 17. 8. 2022 do zaplacení, žalobu jako nedůvodnou zamítl. 15. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř., i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná jen v nepatrné části, a proto jí soud přiznal právo vůči žalovanému na plnou náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“), za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar. příslušející ke třem úkonům právní služby) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni nahradit k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 16. Za úkony právní služby učiněné do podání návrhu včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b adv. tar. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. 17. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.