11 C 297/2021-17 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na vydání nepovoleného debetního zůstatku, který vznikl žalovanému na jeho účtu v [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), založeném [datum], ve výši [částka], který [anonymizováno] postoupila na žalobkyni. 3. Žalovaný uzavřel se [anonymizováno] dne [datum] smlouvu o sporožirovém účtu, podle kterého [anonymizováno] nebyla povinna provést příkaz, není-li kryt zůstatkem na účtu, a pokud tak učiní, uhradí si ji z částek, které budou na účet zaúčtovány. Příkazy k platbám, na jejichž provedení není na účtu dostatek peněžních prostředků, je [anonymizováno] oprávněna odmítnout či vrátit jako neprovedené. Od prosince 2018 žalovanému na účtu průběžně vznikal záporný zůstatek, který se podařilo průběžně vyrovnat, avšak od srpna 2020 již byl zůstatek trvale záporný. Dne [datum] [anonymizováno] účetně vyrovnala záporný zůstatek účtu ve výši [částka] a dne [datum] vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. [anonymizováno] poté [datum] oznámila žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným, uvedenou [číslo] v příloze postupní smlouvy, na žalobkyni zásilkou, kterou na základě smlouvy o postoupení pohledávky mohla za [anonymizováno] odeslat žalobkyně. <i>4. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 5. S ohledem na ust. § 3028 odst. 3 o. z. se právní vztahy vzniklé před účinností o. z. řídí dosavadními právními předpisy, tj. zejména zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v původním znění, účinném do 31. 12. 2002 (dále jen„ obch. zák.“). <i>6. Podle § 708 odst. 1 obch. zák. se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby na určitou měnu běžný účet pro jeho majitele. Podle odst. 2 tohoto ustanovení k uzavření smlouvy se vyžaduje písemná forma.</i> <i>7. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 8. Soud na úvod uvádí, že aktivně legitimován k uplatňování nároků v tomto řízení je žalobkyně, jež jako postupník se [anonymizováno] jako postupitelem uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky ze [anonymizováno] na žalobkyni, co prokázal notifikační úkon [anonymizováno]. 9. [příjmení] a žalovaný uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o účtu ve smyslu § 708 a násl. obch. zák., na jejímž základě se banka zavázala vést pro žalovaného účet a provádět na něm platební transakce, avšak pouze do výše jeho zůstatku s tím, že v případě, že tak učiní, mohla se uspokojit z budoucích přijatých plateb. Po srpnu 2020 ovšem již žádné takové platby na účet žalovaného nedorazily. Obecně tedy platí, že [anonymizováno] své povinnosti ze smlouvy plnila, když pro žalovaného vedla účet, ale žalovaný své povinnosti neplnil, neboť na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Platí, že umožnila-li [anonymizováno] realizovat žalovanému platby a příkazy nad rámec zůstatku peněžních prostředků na účtu, a to navzdory povaze účtu, který byl sjednán zásadně jako kreditní, zcela zjevně porušila povinnosti stanovené právními předpisy vydanými za účelem předcházení vzniku škody nebo omezení jejího rozsahu (§ 2900 o. z. – srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.7.2012, sp. zn. 29 Cdo 4227/2009). Je zjevné, že žalovanému byla poskytnuta částka, jíž jeho účet nedisponoval, tedy tento se bezdůvodně obohatil na úkor [anonymizováno] v částce, která byla žalovanému prokazatelně nad rámec disponibilních prostředků bankou poskytnuta (dle komplexní úpravy obsažené v ustanovení § 2991 a násl. o. z.). Takto získané bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vydat tomu, na jehož úkor se bezdůvodně obohatil. Z provedeného dokazování vyplynulo, že nepovolený debetní zůstatek činil částku ve výši [částka]. Neboť žalovaný dlužnou částku navzdory výzvám [anonymizováno] a žalobkyně nevyrovnal, zavázal jej k jejímu zaplacení svým rozhodnutím soud. 10. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení ve vztahu, který má charakter vztahu obchodního, považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Pro počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení je třeba výzva k plnění a poskytnutí lhůty (bez zbytečného odkladu) k plnění. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky přípisem z [datum]. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Písemnost se tak do sféry žalovaného dostala [datum]. Splatnost nastala následujícího dne, tedy [datum]. Jestliže k takto stanovenému datu splatnosti žalovaný své povinnosti nesplnil, dostal se dnem [datum] do prodlení a od tohoto data až do zaplacení žalobkyni přísluší nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,25% p.a. Co do [datum] činí [částka] (tedy nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] není důvodný) a poté soud žalobkyni v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení za jím požadované období obecným mechanismem výpočtu. 11. S výjimkou částky kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] (výrok II) soud žalobě jako důvodné vyhověl (výrok I). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 97,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 98,69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 1,31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 13. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.