11 C 3/2022-65 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu dne 6. 12. 2021, domáhala zaplacení částky 843 520 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že 2. žalovaný jako jednatel 1. žalované uznal co do důvodu a výše žalovanou částku, která představuje dluh 1. žalované z obchodní činnosti (resp. z nezaplacených faktur [číslo]) se společností [právnická osoba], která je u žalobkyně pojištěna na pojistné riziko nezaplacení pohledávek. Žalovaný 2. jako ručitel prohlásil, že s uznáním dluhu souhlasí. Dlužná částka představuje dílem nezaplacené kupní ceny (800 000 Kč) a dílem smluvní pokuty za prodlení s jejich úhradou (43 520 Kč). 2. Žalovaní namítali, že podpis na uznávacím prohlášení a obchodních podmínkách není podpisem 2. žalovaného a v této souvislosti vznesli námitku nepříslušnosti podepsaného soudu. 3. Námitka místní nepříslušnosti byla pravomocně zamítnuta usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 25. 2. 2022, č. j. 11 C 3/2022-56. 4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že 2. žalovaný dne 31. 3. 2021 uznal dluh z odběru zboží od společnosti [právnická osoba], které tato společnost následně vyfakturovala 1. žalované. Uznání se týkalo faktury [číslo] ze dne 12. 10. 2020, splatnou dne 1. 12. 2020, znějící původně na částku 116 354 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 76 354 Kč, faktury [číslo] ze dne 16. 10. 2020, splatnou dne 15. 12. 2020, znějící původně na částku 14 767 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 14 767 Kč, faktury [číslo] ze dne 20. 10. 2020, splatnou dne 19. 12. 2020, znějící původně na částku 6 872 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 6 872 Kč, faktury [číslo] ze dne 22. 10. 2020, splatnou dne 21. 12. 2020, znějící původně na částku 131 602 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 131 602 Kč, faktury [číslo] ze dne 23. 10. 2020, splatnou dne 22. 12. 2020, znějící původně na částku 22 936 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 22 936 Kč, faktury [číslo] ze dne 22. 10. 2020, splatnou dne 21. 12. 2020, znějící původně na částku 18 703 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 18 703 Kč, faktury [číslo] ze dne 27. 10. 2020, splatnou dne 26. 12. 2020, znějící původně na částku 129 042 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 129 042 Kč, faktury [číslo] ze dne 27. 10. 2020, splatnou dne 26. 12. 2020, znějící původně na částku 210 061 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 210 061 Kč, faktury [číslo] ze dne 23. 10. 2020, splatnou dne 22. 12. 2020, znějící původně na částku 10 769 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 10 769 Kč, faktury [číslo] ze dne 23. 10. 2020, splatnou dne 22. 12. 2020, znějící původně na částku 5 288 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 5 288 Kč, faktury [číslo] ze dne 30. 10. 2020, splatnou dne 29. 12. 2020, znějící původně na částku 345 949 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 345 949 Kč, faktury [číslo] ze dne 5. 11. 2020, splatnou dne 4. 1. 2021, znějící původně na částku 4 310 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 4 310 Kč, faktury [číslo] ze dne 10. 11. 2020, splatnou dne 9. 1. 2021, znějící původně na částku 6 050 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 6 050 Kč, faktury [číslo] ze dne 30. 11. 2020, splatnou dne 29. 1. 2021, znějící původně na částku 933 Kč, z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 933 Kč, faktury [číslo] ze dne 30. 11. 2020 splatnou dne 29. 1. 2021 znějící původně na částku 244 555 Kč z níž činil splatný zůstatek částku ve výši 244 555 Kč, tedy úhrnem dlužná částka činila 1 228 191 Kč. Současně pak 2. žalovaný prohlásil, že jako ručitel s uznáním souhlasí (viz uznání dluhu). Ručitelské prohlášení 2. žalovaného bylo obsaženo v rámcové smlouvě mezi 2. žalovanou a [právnická osoba] (viz rámcová smlouva). Smlouva odkazovala na všeobecné obchodní podmínky, které pro případ prodlení s úhradou kupní ceny sjednávaly smluvní pokutu ve výši 0,08 % z dlužné částky denně (viz všeobecné obchodní podmínky). [právnická osoba] byla u žalobkyně pojištěna pro případ nesplnění povinnosti uhradil pohledávku (viz pojistka), přičemž žalobkyně posléze poskytla 29. 9. 2021 (viz doklad o platbě) [právnická osoba] pojistné plnění ve výši 805 551,18 Kč (viz likvidace pojistné události). 5. Soud provedl dokazování také fakturami, dodatky k rámcové smlouvě, předžalobními výzvami a doručenkami, avšak nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění. <i>6. Podle § 2018 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odst. 2 tohoto ustanovení ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.</i> <i>7. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> 8. Skutkový stav zjištěný dokazováním soud právně posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a 1. žalovanou byla uzavřena rámcová kupní smlouva podle § 2079 a násl. o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala 1. žalované plnění, které následně fakturovala. S ohledem na změnu v osobě věřitele se soud nicméně musel zabývat otázkou, zda je žalobkyně k uplatnění nároku za žalovaným aktivně legitimována a dospěl k závěru, že tomu tak je, když žalobkyně zlikvidovala pojistnou událost, jež byla způsobena prodlením 1. žalované, a pak tedy mohla dle § 2820 odst. 1 o. z. uplatňovat nároky na místo [právnická osoba] Žalobkyně se domáhala nároků z faktur [číslo] které žalovaní uznali (2. žalovaný jako jednatel 1. žalované i jako ručitel). Jestliže uznání dluhu založilo vyvratitelnou domněnku, podle které se má za to, že závazek v době uznání trval, pak v řízení, v němž se věřitel (žalobkyně) domáhá splnění tohoto závazku, spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence závazku na dlužníku (žalovaných). Žalovaní se omezili na zpochybnění svých podpisů, avšak v tomto směru neunesli návazná procesní břemena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 32 Cdo 170/2010, a ze dne 25. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3461/2011). Je třeba zdůraznit, že projednávaná věc je klasickým civilním sporným procesem, přičemž základní zásada pro dokazování, jež vyjadřuje rovněž vztah mezi břemenem tvrzení a břemenem důkazním, je vyjádřena v ustanovení § 120 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Podle něj každá ze stran civilního sporu nese důkazní břemeno o svých tvrzeních; výjimku z této zásady může stanovit pouze zákon. Bylo tedy na žalovaných, aby domněnku existence dluhu vyvrátili, což se jim nepodařilo. Neboť 2. žalovaná dluh neuhradila, zavázal ji k tomu soud. 9. Ručení je právní vztah mezi ručitelem, tedy osobou odlišnou od dlužníka, a věřitelem, který vzniká smlouvou, resp. ručitelský závazek vzniká na základě písemného prohlášení ručitele obsahující jeho závazek uspokojit pohledávku věřitele, jestliže ji neuspokojí dlužník. Ručitelský závazek není totožný se závazkem dlužníka, obě pohledávky se liší důvodem svého vzniku i splatností; ručitelský závazek je ve vztahu k závazku dlužníka akcesorický a subsidiární a nejedná se tedy o závazky solidárního charakteru. Písemná forma ručitelského prohlášení je obligatorní a její nedodržení má za následek neplatnost závazku ručitele (§ 2018 odst. 2 o. z.). Písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí: písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán a je platný až od podpisu jednající osoby. V daném případě byla splněna náležitost písemného ručitelského prohlášení, neboť projev vůle převzít ručitelský závazek (se všemi konkrétními obsahovými náležitostmi) je zachycen v textu listiny nazvané rámcová smlouva. Je přitom vymezeno, kdo má být ručitelem, tedy 2. žalovaný jako fyzická osoba, také je vymezeno, za co do budoucna ručí (§ 2019 o. z.) a je obsaženo i vlastní prohlášení ručitele uhradit dluh, neučiní-li tak dlužník. 10. Závazek ručitele uspokojit pohledávku věřitele má v subsidiární povahu a vzniká teprve tehdy, jestliže dlužníkům závazek je splatný a dlužník ho sám nespokojí v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem vyzván. Dlužník, 2. žalovaný, byl k úhradě nejenže vyzván, ale ještě i signoval uznání dluhu, z něhož je patrno prodlení 2. žalované s úhradou dlužné částky. Neboť 2. žalovaná dlužnou částku dle faktur v úhrnné výši 875 934 Kč neuhradila, byl k tomu na základě ručitelského prohlášení povinen 2. žalovaný. 11. V souladu s ujednáním mezi 2. žalovanou a původním věřitelem platilo, že věřiteli náleží smluvní pokuta ve výši 0,08 % denně z dlužné částky. Faktura [číslo] znějící na částku ve výši 6 872 Kč, kterou žalovaný dlužil, byla splatná dne 19. 12. 2020, tedy do dne podání žaloby (6. 12. 2021) činil dluh na smluvní pokutě (při sazbě 0,08 % d