19 C 11/2022-29 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 825 Kč s příslušenstvím jakožto dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]) za období od 30. 4. 2020 do 8. 9. 2020 a z pojistné smlouvy [číslo] (pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]) za období od 4. 3. 2020 do 10. 7. 2020. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud tuto věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listin zjistil soud následující skutkový stav: Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byly uzavřeny 2 pojistné smlouvy: 1/ dne 4. 9. 2019 pojistná smlouva na komplexní pojištění vozidla„ [příjmení] [anonymizováno]“ [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný se v této smlouvě zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 5 311 Kč ročně, a to čtvrtletními splátkami po 1 327 Kč splatnými vždy k 4. 9., 4. 12., 4. 3. a 4. 6. příslušného roku. (viz cit. smlouva). Žalovaný ale v období od 4. 3. 2020 do 10. 7. 2020 nezaplatil pojistné v celkové výši 1 869 Kč (viz násl. výpočet: roční pojistné ve výši 5 311 Kč = denní pojistné ve výši 14,50 Kč × 129 dnů = 1 869 Kč); 2/ dne 31. 1. 2020 pojistná smlouva na komplexní pojištění vozidla„ [příjmení] [anonymizováno]“ [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný se v této smlouvě zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 5 462 Kč ročně, a to čtvrtletními splátkami po 1 365 Kč splatnými vždy k 31. 1., 30. 4., 31. 7. a 31. 10. příslušného roku. (viz cit. smlouva). Žalovaný ale v období od 30. 4. 2020 do 8. 9. 2020 nezaplatil pojistné v celkové výši 1 956 Kč (viz násl. výpočet: roční pojistné ve výši 5 462 Kč = denní pojistné ve výši 14,80 Kč × 132 dnů = 1 956 Kč). Žalovaný přitom žalobkyni tyto částky neuhradil ani na předžalobní výzvu ze dne 1. 10. 2021 zaslanou mu následujícího téhož dne 1 poštou (viz předžalobní upomínka + sledování zásilek). <i>5. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. se tímto zákonem upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.</i> <i>6. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy.</i> <i>7. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnost zaniklo.</i> <i>8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>9. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 10. Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: mezi účastníky byla: 1/ dne 4. 9. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] a 2/ dne 31. 1. 2020 pojistná smlouva [číslo] na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], tedy pojistné smlouvy podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný se v těchto smlouvách zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 5 311 Kč ročně, resp. ve výši 5 462 Kč ročně. Ve smyslu § 13 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. přitom žalovaný byl povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu, tj. mj. za celé žalované období od 4. 3. 2020 do 10. 7. 2020 (u pojistné smlouvy [číslo]), resp. za období od 30. 4. 2020 do 8. 9. 2020 (u pojistné smlouvy [číslo]). Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 10. 7. 2020 (u pojistné smlouvy [číslo]), resp. k datu 8. 9. 2020 (u pojistné smlouvy [číslo]) pojistný vztah z předmětné pojistných smluv trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistných vztahů k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení ani důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu ze smlouvy [číslo] porušil, když za období od 4. 3. 2020 do 10. 7. 2020 nezaplatil pojistné ve výši 1 869 Kč. Nezaplacením pojistného k datu 4. 3. 2020 vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. právo i na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. z částky 1 869 Kč za dobu od 5. 3. 2020 do zaplacení, tj. ve výši 10 % ročně. Žalobkyně ale tento úrok požadovala až ode dne 11. 7. 2020 a soud, vázán jejím návrhem, jí tento úrok přiznal právě od tohoto data do zaplacení. Stejně tak žalovaný porušil povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu ze smlouvy [číslo] porušil, když za období od 30. 4. 2020 do 8. 9. 2020 nezaplatil pojistné ve výši 1 956 Kč. Nezaplacením pojistného k datu 30. 4. 2020 vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. právo i na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. z částky 1 956 Kč za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % ročně. Žalobkyně ale tento úrok požadovala až ode dne 9. 9. 2020 a soud, vázán jejím návrhem, jí tento úrok přiznal právě od tohoto data do zaplacení. 11. Soud tedy žalobě vyhověl v celém rozsahu (výrok I.). 12. Náklady řízení: Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, takže má právo na náhradu nákladů řízení, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Ty představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně ve výši 600 Kč dle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění /šlo o opakující se„ formulářovou“ žalobu/, tj. 3 × 200 Kč za každý úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrada hotových výdajů ve výši dalších 300 Kč ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. MSp č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. 3× 100 Kč za shora uvedené tři úkony právní služby a 21% DPH ve výši zbývajících 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad dle zák. č. 235/2004 Sb. Shora uvedené účelně vynaložené náklady řízení tedy představuje částka 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 13. K otázce opakující se„ formulářové“ žaloby soud poznamenává, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení (úhrada pojistného) v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Protože tedy v dané věci šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech s žalovanou částkou nepřevyšující 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náklady řízení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. 14. Lhůtu k plnění stanovil soud jako třídenní, neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).