19 C 225/2022-42 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 1 146 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 146 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení s tím, že dlužná částka představuje dlužné pojistné z pojistné smlouvy [číslo] za dobu od 16. 9. 2013 do 17. 1. 2022 (počítáno z ročního pojistného ve výši 3 374 Kč, splatného pololetně ve výši 1 697 Kč, vždy k 16. dni 3. a 9. měsíce počínaje dnem 16. 3. 2021). 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla dne 16. 3. 2013 uzavřena pojistná smlouva [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. V této smlouvě se žalovaná zavázala hradit žalobkyni sjednané roční pojistné ve výši 2 041 Kč, a to pololetními splátkami po 1 020 Kč splatnými vždy k 16. 3. a 16. 9. příslušného roku. Pojištění bylo sjednáno ode dne 16. 3. 2013 na dobu neurčitou. Podpisem předmětné pojistné smlouvy žalovaná mj. potvrdila, že převzala a před uzavřením smlouvy se seznámila se zněním Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla VPP POV 02/2012 (dále jen„ VPP POV 02/2012“), které tvořily nedílnou součástí smlouvy (viz cit. pojistná smlouva). Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 16. 9. 2021 nehradila je ani v dalších obdobích (viz přehled plateb). Protože se žalovaná s placením pojistného dostala do prodlení, zaslala jí žalobkyně upomínku ze dne 23. 11. 2021 s upozorněním na zánik pojištění v případě nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě. Stalo se tak dne 23. 11. 2021 doporučenou zásilkou zaslanou žalované na korespondenční adresu žalované uvedenou ve smlouvě (viz cit. upomínka a doklad o sledování zásilek). Žalovaná ale na tuto upomínku nereagovala a pojištění tak zaniklo pro neplacení k datu 17. 1. 2022 (viz oznámení zániku smlouvy). Tím ale nezanikla povinnost žalované hradit žalobkyni pojistné až do zániku smlouvy. Za období od 16. 9. 2021 do 17. 1. 2022 přitom žalovaná žalobkyni dluží částku 693 Kč (viz výpočet: 2 041 Kč/rok = 5,59 Kč/den x 124 dnů prodlení = 693 Kč). Na předžalobní upomínku ze dne 10. 2. 2022 zaslanou mu téhož dne poštou žalovaná rovněž nereagovala (viz předžalobní upomínka, podací archa a nezpochybněná tvrzení žalobce). Podle čl. 11 odst. 9, 10, 11 VPP POV 02/2012 žalobkyně mohla upravit výši pojistného (bod 9), ale byla povinna ji sdělit žalované nejpozději 2 měsíce před splatností pojistného za pojistné období) bod 11), a žalovaná měla právo do 1 měsíce ode kdy, kdy se o změně dozví sdělit, že písemně sdělit, že s tím event. nesouhlasí (viz VPP POV 02/2012). Dopisem ze dne 21. 12. 2020 žalobkyně upravila výši pojistného tak, že nová výše ročního pojistného byla stanovena na částku 3 374 Kč a byla splatná pololetně ve výši 1 697 Kč, vždy k 16. dni 3. a 9. měsíce počínaje dnem 16. 3. 2021 (viz cit. dopis bez dokladu o doručení). 5. S ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), se právní vztahy vzniklé před účinností o. z. řídí dosavadními právními předpisy. <i>6. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.</i> <i>7. Podle § 12 odst. 1, 2 zákona č. 37/2004 Sb. právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění.</i> <i>8. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb. pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.</i> <i>9. Podle § 1 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění, se tímto zákonem upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.</i> <i>10. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> 11. Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: mezi účastnicemi byla podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 zákona č. 37/2004 Sb. dne 16. 3. 2013 uzavřena pojistná smlouva na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kterou se žalovaná jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 16. 3. 2013 zavázala platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 2 041 Kč ročně, a to pololetními splátkami po 1 020 Kč splatnými vždy k 16. 3. a 16. 9. příslušného roku. Žalovaná přitom byla ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb. povinna hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. 12. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 17. 1. 2022 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy ještě trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovanou, která však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesla. Žalovaná povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušila, když nezaplatil za období od 16. 9. 2021 do 17. 1. 2022 pojistné v poměrné výši ve výši 693 Kč. 13. Nezaplacené pojistné ve výši 693 Kč bylo splatné k 16. 9. 2021. Protože žalovaná neuhradila pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se dnem 17. 1. 2022 s jeho úhradou do prodlení, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,5 % ročně). 14. Soud tedy žalobě v této části žaloby vyhověl (výrok I.). 15. Ve zbytku, tj. ohledně částky 453 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou 1 146 Kč a přiznanou částkou 693 Kč), soud žalobu důvodnou neshledal. Žalobkyně tvrdila, že dopisem ze dne 21. 12. 2020 v souladu s čl. 11 odst. 9 VPP POV 02/2012 upravila výši pojistného tak, že nová výše ročního pojistného byla stanovena na částku 3 374 Kč a byla splatná pololetně ve výši 1 697 Kč, vždy k 16. dni 3. a 9. měsíce počínaje dnem 16. 3. 2021. Podle čl. 11 odst. 9, 10, 11 VPP POV 02/2012 přitom žalobkyně mohla upravit výši pojistného (bod 9), ale byla povinna ji sdělit žalované nejpozději 2 měsíce před splatností pojistného za pojistné období (bod 11), a žalovaná měla právo do 1 měsíce ode kdy, kdy se o změně dozví sdělit, že písemně sdělit, že s tím event. nesouhlasí (viz VPP POV 02/2012). Z uvedeného dopisu ze dne 21. 12. 2020 vyplývá, že žalobkyně chtěla pojistné navýšit, ale k tomu nedošlo, protože z provedeného dokazování nevyplynulo, že se tento dopis dostal do sféry žalované a k navýšení pojistného tedy ve smyslu čl. 11 bodu 11 dojít nemohlo. Soudu tedy nezbylo, než co do částky 453 Kč žalobu zamítnout. To se týká i zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 453 Kč za dobu od 17. 9. 2021 do zaplacení, protože příslušenství má akcesorickou povahu a sdílí osud jistiny (výrok II.). 16. Náklady řízení: žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, takže má právo na poměrnou část nákladů řízení, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Z toho, že žalobkyně po žalované v tomto řízení požadovala částku 1 146 Kč, avšak soudem jí byla přiznána toliko částka 693 Kč vyplývá, že žalobkyně byla ve věci úspěšná ze 60,5 % a neúspěšná z 39,5 %, takže má právo na 21 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobce ve výši 600 Kč dle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění /šlo o opakující se„ formulářovou“ žalobu/, tj. 3 × 200 Kč za každý úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrada hotových výdajů ve výši dalších 300 Kč ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. MSp č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. 3× 100 Kč za shora uvedené tři úkony právní služby a 21% DPH ve výši zbývajících 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad dle zák. č. 235/2004 Sb. Shora uvedené účelně vynaložené n