19 C 247/2022-32 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 003 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 7. 8. 2021 do 10. 5. 2022 ve výši 129 Kč, s tím, že žalovaná částka představuje poměrnou část sjednaného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] za dobu od 29. 4. 2021 do 6. 8. 2021 + náklady na upomínání. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud tuto věc rozhodl bez nařízení jednání, když vyšel z předložených listinných důkazů. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne 12. 5. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo]. Předmětem smlouvy bylo komplexní pojištění vozidla [příjmení] [jméno], a to vozidla [značka automobilu], [registrační značka] /pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla/. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 4 701 Kč ročně, a to vždy k 29. 4. příslušného roku. Pojištění bylo sjednáno s počátkem pojištění od 29. 4. 2020 na dobu neurčitou. Smlouva byla uzavřena tak, že žalovaný akceptoval návrh na uzavření smlouvy ze dne 29. 4. 2020, když v určené lhůtě do 14. 5. 2020, konkrétně dne 12. 5. 2020, uhradil první pojistné (viz návrh na uzavření, cit. pojistná smlouvy a doklad o uhrazení 1. pojistného v určené lhůtě). Žalovaný ale nezaplatil pojistné splatné dne 29. 4. 2021, a to ani na upomínku ze dne 17. 6. 2021, která mu byla doručena dne 21. 6. 2020 (viz přehled pojistného, cit. upomínka a dodejky od upomínek) a pojištění pak zaniklo pro neplacení pojistného ke dni 6. 8. 2021 (viz oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne 18. 8. 2021). Dlužnou částku představuje poměrná část sjednaného pojistného za požadovanou dobu od 29. 4. 2021 do 6. 8. 2021 ve výši 1 288 Kč. Dalších 2 x 300 Kč pak žalobkyně po žalovaném požadovala za upomínku s upozorněním na možný zánik smlouvy a upomínku – pokus o smír dle sazebníku poplatků (viz cit. upomínky a sazebník poplatků). Žalovaný přitom žalobkyni celkovou žalovanou částku 2 003 Kč neuhradil ani na předžalobní upomínku ze dne 17. 12. 2021 zaslanou mu téhož dne poštou (viz předžalobní upomínka + poštovní podací arch). <i>6. S odkazem na přechodná ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy.</i> <i>7. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v platném znění (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).</i> <i>8. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem (zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě).</i> <i>9. Podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>10. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.</i> <i>11. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, v platném znění (dále jen zákon č. 37/2004 Sb.) nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.</i> <i>12. Podle § 13 zákona č. 37/2004 Sb. pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 15. Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: mezi účastníky byla dne 12. 5. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo] na pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka] /pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla/, tedy pojistná smlouva podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. a § 1 odst. 2 zák. č. 37/2004 Sb. V té se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 29. 4. 2020 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši ve výši 4 701 Kč ročně, a to vždy k 29. 4. příslušného roku. Žalovaný přitom byl ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. i § 13 zákona č. 37/2004 Sb. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu, tj. mj. po celé žalované období od 29. 4. 2021 do 6. 8. 2021. 16. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 6. 8. 2021 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení ani důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 29. 4. 2021 do 6. 8. 2021 pojistné ve výši 1 288 Kč (viz výpočet: 4 701 Kč ročně = 12,88 Kč denně x 100 dnů). 17. Protože žalovaný neuhradil splatné pojistné, dostal se dne 30. 4. 2021 do prodlení, přičemž počínaje tímto dnem žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo i na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. až do zaplacení. Žalobkyně se ale domáhala zaplacení úroku z prodlení až za dobu od 7. 8. 2021 do 10. 5. 2022, byl soud jejím návrhem vázán a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 1 288 Kč jen za jí požadovanou kratší dobu od 7. 8. 2021 do 10. 5. 2022, tj. v kapitalizované výši 83 Kč. 18. Soud tedy žalobě vyhověl nejen ohledně částky 1 288 Kč, ale i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 7. 8. 2021 do 10. 5. 2022 ve výši dalších 83 Kč (výrok I.). 19. Ve zbytku žalovaného dlužného pojistného, tj. ohledně částky 115 Kč (rozdíl mezi požadovanou částkou 1 403 Kč a přiznanou částkou 1 288 Kč) pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. To se týká rovněž žalobkyní požadovaného zaplacení poplatků ve výši 2 x 300 Kč, a to za upomínku s upozorněním na možný zánik smlouvy a upomínku – pokus o smír dle sazebníku. Žalobkyně totiž nepředložila totiž žádný důkaz o tom, že účastníci byli na placení poplatku za zaslání takových upomínek dohodnuti. Předložený sazebník upravující výši poplatku není důkaz o tom, že se účastníci na placení poplatku dohodli. Jinak v daném případě se dle § 419 a násl., § 1810 a násl. občanského zákoníku jedná o spotřebitelskou smlouvu a smluvní ujednání zakládající povinnost spotřebiteli platit nemohou být součástí jiné listiny, než na kterou spotřebitel připojuje svůj podpis, jinak se jedná o ujednání, k němuž soud nepřihlíží dle § 1815 občanského zákoníku ve spojení s § 1813 větou první občanského zákoníku, když žalovaný jako spotřebitel se takového ujednání v řízení nedovolal (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 a rovněž usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl 1/10; usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. 28 Nc 69/2012). K tomu soud pro úplnost dodává, že žádný rozumný důvod nebránil žalobkyni sjednat si tuto povinnost s žalovaným přímo ve smluvních ujednáních opatřených podpisem žalovaného (srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 10. 2010, č. j. 12 Cmo 7/2010-63). Soud proto žalobu ohledně částky 2 x 300 Kč zamítl. To se týká i úroků z prodlení z těchto částek, neboť příslušenství poh