19 C 248/2021-79 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se domáhal zřízení věcného břemene příjezdové cesty přes pozemek žalované p. č. St. [anonymizováno] v obci [obec], k. ú. [část obce], ve prospěch pozemku [parcelní číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], a to tak, aby tam mohl jezdit nákladním vozidlem o nosnosti 3,5 tuny. 2. Žalobu odůvodnil tím, že přes 100 let měl zajištěn přístup na svůj pozemek [parcelní číslo] – zahrada přes pozemek žalované p. č. St. [anonymizováno]. Na to existovala dohoda právních předchůdců obou stran, která mu vjezd na pozemek [parcelní číslo] zajišťovala. Tu ale žalovaná přestala respektovat, původní šíři příjezdu cca 4 metry mu neustále zužuje a v přístupu na jeho pozemek mu brání. On nyní chce, aby měl zajištěn takový příjezd na jeho pozemek [parcelní číslo] – zahrada, aby tam mohl jezdit nákladním vozidlem do 3,5 tuny. K tomu si nechal zpracovat geometrický plán, který předkládá soudu s tím, že kudy přesně má věcné břemeno příjezdu vést, ponechává na soudu. „ Platit“ žalované za zajištění tohoto přístupu é tím, že by jí měl umožnit vjezd přes jeho pozemky na její pozemek, odmítá. 3. Žalovaná souhlasila se zřízením věcného břemene s tím, že by bylo zřízeno věcné břemeno jízdy a chůze ve prospěch žalobce přes její pozemek p. č. St. [anonymizováno] a současně by bylo zřízeno věcné břemeno v její prospěch přes pozemek žalobce p. č. St. [anonymizováno] a přes pozemek žalobce [parcelní číslo], kde by to navazovalo na obecní cestu. V podstatě by tak obě dvě tato věcná břemena na sebe navazovala a bylo by to tak, jak je to mezi oběma stranami užíváno přes 40 let, kdy žalovaná to takto užívá k příjezdu osobními automobily do dvora ke svému domu a nikdy jí v tom nebylo bráněno. A žalobce to tak užívá k přístupu na svoji zahradu - pozemek [parcelní číslo], kdy tam chodí pěšky nebo s vozíkem. Ona přitom nemá nic proti tomu, aby věcné břemeno v jeho prospěch bylo zřízeno nejen k chůzi, ale i pro průjezd osobními vozidly, ale i nákladními vozidly i traktorem, pokud by to potřeboval k obhospodařování svého pozemku. Takto by to šlo zřídit dohodou, soud k tomu ani není potřeba. 4. Z provedených důkazů zjistil soud tento skutkový stav: žalobce je vlastníkem pozemku p. č. St. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa] [část obce], dále pozemku [parcelní číslo] zahrada a pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha, vše v obci [obec], k. ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (viz výpis z katastru nemovitostí). 5. Žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. St. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa] [část obce], vše v obci [obec], k. ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (viz výpis z katastru nemovitostí). 6. Žalobce slyšen jako účastník řízení uvedl, že vjezd na pozemek [parcelní číslo] zahrada byl původně umožněn dohodou, kterou uzavřeli jeho právní předchůdci s právními předchůdci žalované. K tomu měli jeho právní předchůdci jako vstup na pozemek par. [číslo] zřízenou branku o šíři 135 cm a bránu o šíři dalších 335 cm, tzn., že celková šíře činila cca 400 cm. Takto to bylo zaužíváno a dodržováno někdy až do roku zhruba 1983, kdy si žalovaná na svém pozemku zřídila podzemní sklep a tím vjezd zúžila na cca 250 cm. Pak si tam žalovaná začala dávat různé kvítka a začala to zužovat čím dál více až na šířku cca 185 cm, což nakonec vyvolalo tuto žalobu. A tím, že na žalovanou podal tuto žalobu, byla původní dohoda mezi stranami zrušena a druhá nevznikla. Podle něho žalované za to, že jim umožnila vjezd,„ platili“ tím, že jí naopak umožnovali vjezd přes jejich pozemek, tedy protislužbou. Do budoucna to ale tak už nechce, protože chce mít věcné břemeno jenom pro sebe. Pozemek parc. [číslo] užívá jako zahradu a chodí tam séct trávu. Dříve tam jezdil i malotraktorem, který ale před cca 2 lety prodal. Osobním autem, nákladním autem nebo traktorem tam nikdy nejezdil. Traktorem tam jednou vjet chtěl, ale žalovaná mu to neumožnila, měla tam kvítka. Kdy to bylo, ale neví. Do budoucna by chtěl tento pozemek prodat, aby si tam mohl někdo postavit (viz účastnická výpověď žalobce). 7. Žalovaná slyšena jako účastník řízení uvedla, že žádná písemná dohoda o tom, že právní předchůdci žalobce mohou užívat její pozemek a že její právní předchůdci mohou užívat pozemek žalobce, nikdy uzavřena nebyla. Existovala ale ústní dohoda mezi rodiči žalobce a rodiči jejího manžela, že se to dá takto vzájemně užívat. Takto se to také celá léta užívalo, kdy její právní předchůdci a posléze i ona jezdili přes pozemek žalobce na její dvůr a naopak právní předchůdci žalobce a později sám žalobce mohli jezdit přes její dvůr na jejich zahradu [parcelní číslo]. Právní předchůdci žalobce to využívali tak, že tam chodili pešky a s kárkou a žalobce tam také chodil pěšky a s kárkou. Že by tam jezdil malotraktorem, neviděla a podle ní to ani nešlo, protože zahrada žalobce [parcelní číslo] bývala zaneřáděná, bývaly tam nálety, vyhozené koberce apod. Teprve v poslední době to tam žalobce dal trochu do pořádku. O to, aby tam mohl projet velkým traktorem, ji nikdy nežádal. Bránil by tomu strom, který roste hned za branou jeho pozemku, který je cca metr od jeho brány. Podzemní sklep, který má na dvoře, tam byl už předtím, v 80. letech ho jenom prohlubovali, ale nezvětšovali a prostor pro průjezd žalobce se tím nijak nezúžil. Vjezd se nijak nezužoval ani vybudováním septiku v 80. letech, kdy původní chlévy předělávali na obytnou přístavbu, protože rozměry chlévů/přístavby zůstaly stejné. S žalobcem je ochotna se domluvit. Když začal tento spor, tak upravila vyjeté koleje přes jeho pozemek, odstranila si bránu za domem, i květináč, který visel na sloupku její brány. Keř pivoněk, který před bránou žalobce zůstal, ten sázela ještě její tchýně před 50 lety, ale klidně ho žalobci vyryje. Ona nemá žádný problém s tím, aby se žalobci i jí zřídilo věcné břemeno chůze a jízdy ve stejném rozsahu pro obě dvě strany (viz účastnická výpověď žalované). 8. Navrhovaná nezbytná cesta měla vést přes pozemek žalované p. č. St. [anonymizováno] s tím, že navržená šíře činila 3,35 m. V jednom místě navrhovaná nezbytná cesta těsně míjí roh rodinného domu žalované (viz označení návrhu trasy věcného břemene společností [anonymizována dvě slova] s.r.o. ze dne 3. 1. 2022). 9. Podle předložených fotografií je situace na místě samém taková, že z obecní cesty vedou vyjeté koleje přes pozemek žalobce p. č. St. [anonymizováno] na pozemek žalované p. č. St. [anonymizováno] a dále to pokračuje k zahradě žalobce [parcelní číslo] (viz celková fotografie plus ortomapa). Do zahrady se vstupuje brankou širokou zhruba 135 cm. Vedle ní je původní brána, která se dá nadzvednout a otevřít, což mezi stranami bylo nesporné (viz fotografie brány a branky). Za původní bránou zhruba v jedné třetině blíže k brance je strom (viz fotografie brány, branky a zahrady vyfocené z obou stran). 10. Návrhy žalobce na doplnění dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jakož i doklady od Stavebního úřadu ve [obec], fotografiemi stromu a malotraktoru a alternativním geometrickým plánem, soud zamítl jako nadbytečné. 11. Rovněž tak soud zamítl jako nadbytečný návrh žalované na doplnění dokazování znaleckým posudkem k vyčíslení eventuální škody. <i>12. Podle § 1029 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek (odst. 1). Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty (odst. 2).</i> <i>13. Podle § 1030 o. z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu (odst. 1). [příjmení] nemovité věci, v jehož prospěch byla nezbytná cesta povolena, poskytne jistotu přiměřenou případné škodě způsobené na dotčeném pozemku; to neplatí, je-li zjevné, že patrná škoda na dotčeném pozemku nevznikne (odst. 2). Plnění podle odstavců 1 a 2 náleží především vlastníku pozemku dotčeného povolením nezbytné cesty, má-li však jím být dotčeno též věcné právo další osoby k dotčenému pozemku, poskytnou se tato plnění v přiměřeném rozsahu i jí. Další osobě, jíž bylo k dotčené nemovité věci zřízeno jiné právo, náleží náhrada za utrpěnou újmu proti vlastníkovi dotčeného pozemku; k tomu musí být přihlédnuto při stanovení úplaty podle odstavce 1 (odst. 3).</i> <i>14. Podle § 1031 o. z. bylo-li povoleno zřídit na dotčeném pozemku nezb